Baldrick

Ve vší úctě k Lindě, je to možná nefér, ale Carla byla lepší. Samozřejmě, je to jiná liga, je to derivát, ale vypečený, velebnosti, jen co je pravda. Taliáni v týhle branži to holt uměli, byť zdravej tvůrčí rozum zůstal někde v prd... A ta chodba s těma bustama, no co dodat...

Trochu verneovky, trochu horory předchozích dekád, trochu clouseauovky (linie inspektora Štiky - nomen omen), trochu (víc) nadsázky a humoru, no a především skvělá výprava a výtvarná stránka. Špekatá záležitost pro fajnšmekry.

Schopný a nápaditý kameraman nezachrání banální námět (a hlavně provedení) stokrát viděného jakože experimentování (na téma odcizení). A především, z hudby Daft Punk v tomto snímku nezbylo téměř nic, což není sice nutnost, ale potom trochu uniká, proč se i zde takto prezentují a využívaj lacinej branding... Že by intimní zpověď tvůrčí krize?

Jedním ze základních předpokladů efektivního trestu je vědomí viny pachatele (byť skrývané). V opačném případě opět sklouzáváme k nabubřelému tytyty (nebo spíš vyvyvy), podívejte se, jak můžete být oškliví, vy společnosti obecná, nemravná... K tomu již řekli mnozí dříve a lépe.

Historka o mladém, nadějném právníkovi? Inu, v této komornější (vztahové) rovině, bez přehnaných a ostentativních (celo-společenských) ambicí - a možná i v rukou konkrétního šikuly - povedená žánrovka bez hypersupernávodného vyznění. Inu, pravda, s přivřením jednoho očka (čili bez šťourání do nezbytnosti dané technologie pro konkrétní případ, nemluvě o její prezentaci).

Dlouho jsem odolával, dlouho, ale náklonnost k dílu páně režiséra nakonec nedala a ve slabé chvilce, vhodné k nenáročnému relaxu, jsem se ponořil a poddal. Ano, del Toro je jeden z mála (černý humor, poetičnost, mísení žánrů, byť často na hraně přepatlanosti, ale hlavně dětská hravost i nadsázka), u kterého si dovolím luxus zvaný hezky česky "provinilá rozkoš".

Oproti sérii o studené válce (natočené až následně) ždibec solidnější a zejména ve čtvrtém a pátém dílu výživnější. Trochu (víc) odbytý poslední díl, který Norimberskému procesu věnuje pár minut a celkově poválečné propagandě (související či vztahující se) prakticky minimum. První tři díly slabší standard, anšlus Rakouska nebo v případě okupace Československa (Mnichov!) až tragikomicky ticho po pěšině. Ale to nepřekvapí.

Body navíc za to, že to vůbec vzniklo. Málokdo se o toto téma zajímá, málokdo si přečte knihu. Jako vhodný doplněk knihy (úvod, pozvání k tématu, natočené osobnosti) může zafungovat.

Ale no tak, to snad nemyslíte vážně. Absurdně diletantsky zpracovaná agitka, která rádoby absurdním námětem nastavuje zrcadlo tak leda sama sobě (no, pravda, a pár čumilům i odsud). Veřejnost (absolutní, komplet) jako totální žumpa a nebohý předseda vlády přinášející oběť nejobětovatější, princezna půl hodiny plandá po vydezinfikovaném bulváru, bláboly saniťáků o manifestu dogma 95, mávání jakýmsi jakožeprstíkem, kterej dojme miliardy, atd., atd.

V hlavní roli Burt, Alain a Vídeň. Až na pár detailů precizní práce. Plné hodnocení je možná trochu subjektivní, ale v tomto případě lze přimhouřit očko.