LucillaP

Když začínal SPN běžet před lety v televizi, chytnul mě na první dobrou. Hororové náměty, vtipné dialogy, sympatické ústřední duo. Co by si člověk mohl víc přát, prostě oddechovka. Postupem času a sérií se myšlenka seriálu daleko více stáčela od popcornové zábavy k vážnějším tématům, bratři Winchesterovi dospívali a daleko více se začínala řešit otázka zodpovědnosti (nejen té osobní), hledání vlastního osudu, náboženství... Původních pět sérií (které měly být finální) bych hodnotila jako nadprůměrných, postupná gradace série od série byla skvěle napsaná a vypointovaná, finále páté série je pro mě i dnes fantastické ve své tragičnosti, srdcervoucí a naprosto vystihující myšlenku celého seriálu. Potud bych dala i šest hvězdiček. Další série už jsou trochu někde jinde a jak mi občas chybělo v páté sérii "obyčejné" lovení duchů, tak v pozdějších dílech mi zas přišlo lovení až dost oproti hlavním dějovým linkám. Ale průměr stále zůstává na velmi solidních 80%.

Hellboy je srdcařina už na první pohled (ještě víc je to možná znát na druhém dílu). Del Toro natočil velmi vtipnou fantasy s hlavním hrdinou, který má srdce a sype z rukávu jednu cool hlášku za druhou. Neříkám, že neexistují lepší, výpravnější nebo trikovější fantasy snímky, ale některé se prostě trefí do vkusu na první dobrou a člověk na ně i po letech vzpomíná s úsměvem. Navíc tady stál za to i casting - Perlman je borec a ukázal, že umí zahrát kde co.

Možná se nejedná o vrchol žánru, ale mě tady sedly snad všechny složky. Od obsazení (těch britských sympaťáků je tam až až), přes exteriéry (potěšil Čachtický hrad), vtipné dialogy i dojemné scény, až po toho nejlepšího a nejkrásnějšího draka (toho musel milovat snad každý). A jelikož hodnotím v první řadě pocitově, tak tady jsem plný počet dát musela.

Z téhle pohádky jsem trochu v rozpacích. Na jedné straně je pár vtipných vsuvek, bezvadné obsazení, na straně druhé nevyvážená zápletka, dlouhá stopáž a Jana Plodková, která by byla skvělá, kdyby takhle hrála v jiném filmu (ne, nepřišla mi vtipná). Že bych tuhle pohádku musela vidět každé Vánoce, to asi ne, ale oproti jiným novým pohádkám, kterými nás poslední roky krmí na svátky televize, je to lepší průměr.

Pamatuji si jako dnes, když jsem tuhle "pohádku" viděla poprvé. Jako malá jsem ji nedokoukala, prvních 10 minut bylo pro mě nepřekonatelných. Postupem let jsem nejen přišla na chuť neuvěřitelnému výtvarnému provedení, takřka Boschovským scenériím, hororové atmosféře a famózní Hapkově hudbě, ale stala se z ní jedna z mých nejblíbenějších pohádek vůbec. Tedy pokud přistoupím na to, že tenhle horor se šťastným koncem může být pohádkou. Naprostá lahůdka a perla naší kinematografie.

Tohle je prostě srdcovka, na kterou se vždycky ráda podívám. Zásluhu na tom mají nejen vynikající Lemmon/Curtis, skvěle načasované a trefné vtipy a dialogy, ale i fantastický český dabing. Jsou filmy, které si raději pustím s dabingem. I po desítkách let tenhle film funguje a právem patří ke klasikám žánru.

První opravdový případ Emily a jako vstup do seriálu to vyšlo u ní asi nejlépe ze všech.

Přemýšlím, jak moc mi vlastně Elle v seriálu chybí...

Nemůžu si pomoci, ale tenhle díl mě skutečně zklamal. Nejen že neseděly informace z dřívějších dílů, ale tady mě totálně štval i dabing. Jednoznačně nejslabší díl seriálu a to mám Garcinu fakt ráda.

Další epizodní režisér, který mě baví.