CheGuevara

Tvůrci se pobavili a my také. Ovšem by to chtělo třeba nějaký nápad a originalitu. Bez toho na víc hvězdiček nepůjdu. Je to pouze střihačcký a animátorský "odpad" ze Shreka.

Takových vzniklo stovky. Standardizovaný filmový produkt, který nemá šanci někoho urazit. Taková Trója (2004) své doby. Dnes už se na to díváme s nadhledem a jistým sentimentem vzhledem k hereckým legendám typu Sinatra a Sophie Loren. Příjemný filmový zážitek ze staré školy, který už v dnešní době nemá čím nadchnout ani ohromit.

Hodně zašmodrchaná kupka špagátů a lan, která postupně ztrácí tempo, aby stejně nakonec vyvrcholila v grandiozní finále, které vzbudí všechny, jenž několik desítek minut před koncem už jenom podřimovali. Tak tady by se dnešní scénáristé mohli učit jak se má správně zakončit film. Brilantní drsná škola, na které se neprojevil zub času ani po 51 letech.

Povedený nebo nepovedený western. Jsem opravdu na pochybách. Přepálená stopáž a dějová linie ubírající se špatným směrem jsou jasnými důkazy, že se něco nepovedlo. Na druhou stranu jakmile zečne jít hlavním hrdinou o krk (rozuměj akční scény), tak se film promění ve skvostný western. Poklidné tempo a vydařené akční momenty bohužel ani na chvíli nespojuje poetika divokého západu ani poetika filmového řemesla. Všechny pokusy o navození podobného stavu působí tak trošku uměle. Pro mě jsou Divocí tuláci promarněnou šancí.

Mužská verze Deníku Bridget Jonesové. Možná. Konečně jeden kvalitní maskuliní romantický film, jenž si odpouští všechny zaběhnuté mužské stereotypy. Rob je hrdinou z masa a kostí, jenž by klidně mohl být i vašim kamarádem. Trošku se v něm musí poznat každý muž. Výsledný dojem trošku kazí až přílišná strukturovanost děje, která působí až seriálově, než filmově. Ale ti kdož se s tím vyrovají dostanou opravdou příjemnou komedii, která se nevyhýbá i vážnější struně.

Bylo to bolestivé, ale krásné. Příběh o jedné fatalní lásce, která ani jinak skončit nemohla. To, co mě nakonec vtáhlo do děje, nebyla nějaká klasická limonáda o nějakém osudovém vztahu, ale ony propracované postavy. Zpočátku jsem si myslel, že si mé sympatie nemohou nikdy získat, zejména co se týče Olího. Tenhle nadržený a zbohatlický floutek by mohl stěží ode mě získat trochu toho soucitu. Ach jak já se mýlil. Už po dvaceti minutách jsem prožíval každý jejich krok vedle, každou jejich hádku a každý jejich čin jako svůj vlastní. O to byl pro mě zdrcující závěr. Svého času obrovský divácký hit, jemuž pár vrásek na kráse nikterak neubírá.

Krátký film o lásce má podobné pozadí jako Krátký film o zabíjení. Pořád jsme v tom stejném depresivní socialistickém polsku, kde vládne zejména šedá. Teplé a veselé barvy zde skoro nenajdete. Ono se není ani čemu divit, ten film totiž není moc veselý. Spíš naopak, je smutný, ale narozdíl od "Zabíjení" skýtá v sobě tolik naděje. Naděje na happy end, na změnu života a hlavně na lásku. Sice se zde jedná o lásku, tak trochu postavenou na hlavu, ale pořád je její podstata stejná. Láska nenaplněná, toužebná, hravá, despotická, obsesivní, mateřská anebo ryzí a čistá. To vše se vešlo do jednoho špinavého sídliště kdesi v Polsku. Stejně jako Zabíjení otřáslo mou dušičkou, to samé se povedlo i tomuto filmíku, ovšem zde zcela v pozitivním slova smyslu.

Brutální, syrové a deprimující. To všechno skýtá tenhle malý filmeček, jenž není studií vrahovy duše, ale spíš skoro dokumentárním zobrazením jednoho zločinu a trestu. Nepřibarvuje, nedokresluje a nestylizuje, pouze nám ukazuje jak to ve světě chodí. Film bez příkras a samoúčelných efektů. Jeho \"tah na divákovu branku\" je sice hodně přímočarý, ale o to silnější. Všechno co nám Kieslowski ukazuje je vlastně jednou velkou moralitkou, aniž bychom vůbec rozeznali na čí straně režisér je. Sledujeme několik lidských linií, které pak mistr umně propojí tak dokonale, že film stále působí jako přirozený celek. Je to v podstatě nádherná filozofická úvaha nad tématem zločin a trest. Doslova to otřáslo s mojí útlocitnou dušičkou.

Zas tak hrozné, jak to tady ostatní popisují, to není. Ano, až přespříliš to připomíná Harryho Pottera v dívčích šatech, ale určité kvality ten seriál má. Teda dokud se seriál nepřehoupne do pubertálních let, kde naše hrdinky bydlejí na jakési koleji. To už vážně začíná tento seriál vykrádat i Beverly Hills, což se k čarodějnické tématice ala Harry Potter vážně nehodí. První díly jsou takovou dobrou vystýlkou při čekání na další díly Harryho anebo při nejmenším při čtení novin.

Tančí se, zpívá se, 80. léta maďarského rock-popu a děj se nepohne z jediného místa. Opravdu bizarní produkt maďarských 80. let. Prvních deset minut jsem se smál, potom už jenom usmíval a od prostředku filmu, jsem už zíval nad neustálým stereotypem. Maďarská legenda převyprávěna skrz muzikál je veselá a rozjuchaná, ale hravosti a originality aby se člověk nahledal. Ovšem pro všechny fanoušky populární maďarské hudby nedocenitelný skvost.