wooozie

Famózní debata! Především ve srovnání s těmi předchozími zoufalými fraškami od komerčních televizí vyzněla debata na veřejnoprávní televizi přesně tak, jak by si debata kandidátů na prezidenta zasloužila. Vynikající Světlana Witowská, která byla nejenom dokonale připravena, ale byla naprosto nestranná a nedalo nic zadarmo ani jednomu kandidátovi a hlavně debatu moderovala (jaký to rozdíl oproti tomu zoufalcovi Voříškovi, který by nezvládl moderovat ani dětský karneval)! Navíc se diskutovalo v klidném prostředí, kde kandidáti měli dostatek prostoru na své odpovědi a hlavně se tu diváci chovali většinu času kultivovaně (což se nedá říct o předchozí debatě na Primě, kde to nebyli diváci, ale regulérní stádo dobytka (omlouvám se dobytku) a udělali z debaty naprosto nesnesitelnou frašku). Oba kandidáti diskutovali seriózně a věcně, ale v konečném výsledku se stala věc nevídaná. Za více jak 25 let v politice si Miloš Zeman v debatách vybudoval pověst výtečného rétora a nepřekonatelného protivníka, ale tato pověst se dnešní debatou rozpadla. Myslel jsem si, že i remíza by byla pro Jiřího Drahoše zázrak a vynikající výsledek, ale objektivně řečeno, nakonec zvládl duel lépe než Zeman. Drahoš byl aktivnější, přesnější, věcnější a několikrát zahnal Zemana do těžké defenzívy, což bych opravdu nečekal. Zeman už ke konci působil opravdu unaveným dojmem a je opravdu škoda, že nemá dostatek soudnosti na to, aby uznal, že na další pětiletý mandát není v dobré zdravotní kondici, což musí uznat prostě každý soudný člověk. Díky Česká televize a díky Světlano Witowská za to, že díky vám slušnost a věcnost v české politice ještě nezmizela.

Ten film je tak debilní, až je vlastně geniální. Neskutečná pecka, která je naprosto mimo jakoukoliv škálu měřící míru bizarnosti. Ve všech aspektech mizerná kvalita a zcela chybějící logika, ale lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem se u toho nebavil. Člověk nesmí přemýšlet, proč si postavy z ničeho nic začnou házet s míčem nebo proč mění názory doslova uprostřed vět, tady nedává smysl totiž vůbec nic. Naprosto nahodile se vyskytující záběry na panoramata San Francisca, podbarvené (a to říkám zcela upřímně) perfektním ústředním hudebním motivem a k tomu herecké (ehm) výkony z jiné planety. Scénář je fakt peklo, ale kdykoliv je na plátně Tommy Wiseau, o zábavu je (nejspíš neúmyslně) postaráno. Opravdu zasloužený kult. "Oh, hi, Mark."

Našlapaná konverzačka ubíhající v takovém tempu, až z toho jde na začátku hlava kolem. I kdyby vás ale téma držení zbraní v USA absolutně nezajímalo, přece je tady jeden důvod, proč si tento film pustit. Dokonale hrající Jessica Chastain v natolik famózní formě, že jí scénárista s režisérem přestávají s přibývající stopáží stačit. Chybějící oscarová nominace za hlavní ženskou roli je v tomto případě naprostý výsměch. Nicméně v rámci tématu držení zbraní si film užijí oba názorové póly, protože toto není nějaká jednostranná agitka, ale čisté drama plné špinavé politiky a lobbingu s pokřiveným morálním kompasem, které má smysl vidět.

Klasický pohodový feel good film, který je předvídatelný až na půdu, ale i takové jsou potřeba. Není to přímo komedie, u které by se člověk válel smíchy po zemi, ale spíš inteligentní romanťárna k pousmátí, která se i přes dramatický příběh a různé bolestivé životní pravdy nezmění v citovou vydíračku, ale ponechává si svůj až cynicky humorný pohled na svět. Ba co víc, ten "boj" hlavního hrdiny s konzervativním muslimským prostředím dává i naprosto banálním situacím zábavný nádech a jako bonus dostanete bizarní, ale o to vtipnější přednášky o Pákistánu.

Velká spokojenost na všech frontách a s časem to ještě zraje. Ano, Disney si ze Star Wars udělalo dojnou krávu, a tak jsou tam i věci, ze kterých chce vyloženě vytřískat prachy a nemají na příběh zásadní vliv, ale Lucas dělal prakticky to samé. Ano, opět je to vlastně pohádka pro dospělé především o naději, ale to byly Star Wars vždycky a upřímně to na nich miluju. No a tím se dostávám k jádru věci, ode mne opravdu nečekejte nějak přehnaně objektivní recenzi, protože ke Star Wars chovám ohromný respekt. Očekávání před osmou epizodou byla extrémní a myslím si, že Rian Johnson dokázal pod (přísným) dohledem Disney z toho vytřískat úplné maximum. Oproti předchozí epizodě je atmosféra temnější, mnohem akčnější a našlapanější, příběh zásadnější a na tom mají největší zásluhu především dva faktory. Tím prvním je Mark Hamill, ten tady navzdory všem kritikům ukázal, že hrát umí a jak. Jeho výkon je tady absolutně úžasný a jenom potvrdil legendární status postavy Luka Skywalkera. Druhý faktor, který moje hodnocení posílá do těch nejvyšších výšin, je jakákoliv konfrontace mezi Rey a Kylo Renem. Prakticky celou tu novou generaci jsem si oblíbil, ale tato ústřední dvojice byla dle mého názoru vybrána dokonale. Jejich konverzační souboje na pomezí světlé a temné strany Síly byly skvělé, stejně jako jejich bojové scény, jak z hlediska choreografického, tak i pro jejich překvapivost a napínavost. Když k tomu přidám úžasné akční scény na zemi i ve vesmíru, tradičně dokonalý soundtrack a vůbec všechny různé momenty, na které člověk čekal celé ty roky, tak nemá smysl váhat nad tím nejvyšším hodnocením.

Měl jsem to štěstí být u tohoto skvělého koncertu naživo a byl to jeden z těch momentů, které vám zůstanou v paměti napořád. Proto jsem neskonale šťastný za to, že vyšel záznam právě z pražské O2 areny, který mi ve výtečné kvalitě bude připomínat tento koncert znovu a znovu. Každá skladba měla jinou náladu a užíval jsem si jak pozitivně radostnou první polovinu, tak spíše vážnější polovinu druhou, ale emoce pracovali u většiny z nich naplno a při vzpomínce na Heatha Ledgera a následně na střelbu v kině v Coloradu, mi bylo hned jasné, že moc silnějších koncertů už neuvidím. Opravdu nemá cenu vyzdvihovat, proč se mi líbí ten či onen soundtrack, ale stačí se zaposlouchat a naplno si toho užívat i při vzpomínkách na dané filmy, které prostě všichni filmoví fanoušci musí milovat.

Veskrze průměrná zápletka v lehce nadprůměrném retro thrilleru z období studené války. Na rozdíl od ostatních diváků ale nesdílím to mírné nadšení, protože ta nezaujatost a až chladnost Charlize Theron mě nejenom že nebavila, ale ke konci už vyloženě otravovala a vlastně jediná postava, která mě zajímala, byla Jamese McAvoye. Vše ostatní je zmatek, šeď a nuda. Ta jedna hlavní akční scéna je sice skvělá, ale jakoukoliv jinou z Johna Wicka jsem si prostě užil mnohem více. Navíc se ještě k tomu obávám, že po čase si vlastně ani nevzpomenu, o čem to bylo a ta jedna pronuděná projekce mi stačila, na rozdíl právě od zmiňovaného Johna Wicka, kterého dám rád kdykoliv znovu.

Mix Avatara a těch nejinfantilnějších scén ze Star Wars, kdy z této směsi vyplyne naprosto stupidní a nezajímavý příběh, zabalený v naprosto dokonalém technickém zpracováním, až je toho snad škoda. Ale opravdu, už dlouho jsem neviděl tak dokonale vymazlený film, který je stejně jako u Avatara potopen naprosto nezáživným a předvídatelným dějem. Herecké obsazení tak nějak symbolizuje celý film, kdy sice hlavní dvojka je v pohodě (Cara Delevingne má roli napsanou prakticky na tělo, takže jí to sedí velmi dobře), ale nejsem si tak úplně jistý, jestli jsou dostatečně charakterní herci na to, aby utáhli blockbuster za 177 miliónů dolarů (vyúčtování z kin totiž hovoří dost v neprospěch). Jako upřímně jsem si samotné dívání na film užil, ale často jsem moc nevěděl, kdo a hlavně proč někdo dělá zrovna to, co dělá a vlastně mi to bylo jedno, ale jako audiovizuálně vymakaná jednohubka to i v čase obstojí bez sebemenších problémů.

Marvel je prostě továrna na filmy, které jsou sice jednotlivě mírně odlišné, ale ve své podstatě naprosto stejné. Spider-Man je možná z celých Avengers ten nejkomiksovější a nejvíce k němu sedí výraz superhrdina od vedle, přičemž v těchto pózách film funguje skvěle, ale z nějakého důvodu se tady tvůrci snažili přimíchat i rádoby bombastické akce a právě v těch se film naprosto rozpadá a s notným přispěním digibordelu je tu nejméně zajímavý. Naopak celá ta středoškolská story o dospívání je na tom vlastně nejlepší. Michael Keaton skvěle hraje záporáka, tedy nejčastější kámen úrazu u Marvelu a jeho společné scény s Petrem Parkerem (a tím nemyslím často nepřehledné souboje se Spider-Manem) jsou vrcholy celého filmu. Vlastně se mi to celé celkem líbilo, i když to nijak zásadně nevybočuje z řady a stopáž filmu je hrubě přestřelená.

I po několikátém zhlédnutí stejně zábavné jako mnohokrát předtím. Kick-Ass je ten nejstylovější dvouhodinový materiál, jaký jsem kdy viděl. Natočen s takovou lehkostí a nadhledem, kdy to všechno začne jako absurdní komedie plná outsiderů a celé to přejde na poměrně vážnou akční řezničinu tarantinovského střihu. Kdyby měl někdo zfilmovat šílenou nebo sarkastickou verzi mého myšlení nad současným světem, tak by to dopadlo víceméně takhle.