luka4615

Nic tak zmateně překombinovaného jsem vážně dlouho neviděl. Po průměrném prvním snímku z roku 2018 jsem od pokračování neočekával žádné zázraky, avšak to co jsem nakonec dostal se ukázalo jako natahovaná nuda, v níž ústřední "děsivá" jeptiška vypadá jako naprosto líný tragéd. Nastalou smutnou situaci už bohužel nezachrání ani výtečná zvuková paleta, která nejvíce vynikne v sálu s ozvučením Dolby Atmos. Pomyslným posledním hřebíčkem do této podprůměrné rakve je pak nechutně digitální finále, u něhož mě místo srdečné hrůzy jímal srdečný smích. Ve finále tedy dostaneme zoufale vykořeněné pokračování, jehož největším plusem zůstává jedna bravurně vystavěná scéna se stánkem s časopisy a překvapivě atmosférické závěrečné titulky. Škoda. (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice)

Vizuálně opojná, avšak v jiných ohledech zoufale nudná záležitost, jejíž děravý a podivný scénář je mnohem děsivější než nehezky digitální Drákula. Přičtěte si k tomu ještě extrémně neúměrnou stopáž a dostanete podprůměrnou jednohubku s nulovým napětím, jejíž ambice opravdu dalece přesahují schopnosti tvůrců. Škoda.

Hezky přímočará a atmosférická hororová podívaná, která bravurně pracuje se světly a stíny, takže výsledný děsivý dojem je ještě o pořádný kus umocněn. Za zmínku samozřejmě stojí i ústřední “bubák”, který je i navzdory skromnému rozpočtu velmi pečlivě zpracovaný. Jsem vážně velmi rád, že i v dnešní době, až po okraj napěchované průměrnými a zbytečnými “horory”, ještě stále vzniká něco tak vydařeného. Skvělá práce!

Je mi vážně velkou záhadou, proč tato delikátní laskomina tak dlouho podplouvala (hehe) pod mým filmovým radarem. Režisér Peter Weir totiž stvořil co nejvíce realistickou podobu námořních bitev, v níž každé dělo, lano, ráhno i stěžen působí jako skutečně užívaná proprieta. Přičtěte si k tomu i výtečné herecké výkony celé posádky a dostanete nekompromisní námořní podívanou, která ve svém specifickém žánru nemá obdoby. Po celou dobu trvání snímku jsem tedy díky šikovné režii a práci s kamerou skutečně byl na palubě lodi HMS Surprise, byl jsem mezi umolousanou, avšak věrnou posádkou a poslouchal jsem úsečné rozkazy kapitána s tváří Russella Crowea. Co tedy dodat na závěr? Master and Commander: The Far Side of the World je výtečně zpracovaným snímkem, v němž se snoubí herecké výkony a technická stránka v dokonalé harmonii. Všechno zde zkrátka funguje jako precizně promazaný stroj, pročež byste této námořní odysee určitě měli dát šanci – vážně to stojí za to. Výborná práce! „This is the second time he's done this to me. There will not be a third.“

Neurážející videoherní adaptace až po okraj napěchovaná skrytými i zcela očividnými odkazy, která ale místo nějakého smysluplnějšího budování univerza raději předkládá prvoplánový a vykořeněný příběh. Je to vážně veliká škoda, jelikož potenciál tohoto snímku byl určitě daleko větší, než jsme vlastně ve finále dostali. Avšak za zmínku zde vyjma všudypřítomných easter-eggů stojí pouze výtečná záporná postava Bowerse (epický Jack Black!) a princezna Peaches, která se i ústředním hrdinům navzdory stala hlavním spojovacím článkem celého počinu. Pokud tedy máte rádi ikonické videoherní postavy, tento snímek by ve Vašem filmovém výčtu určitě chybět neměl. PS: Nejlepší postavou celého filmu je dle mého názoru depresivní modrá hvězdička, jejíž nihilistické smýšlení je něco naprosto dokonalého! „In an Insane World, it is the Sane who are called crazy.“

Neškodná komediální jednohubka, která je ve své podstatě nečekaně vyzrálá a v některých momentech i drtivě realistická. Tak zhruba nějak takto lze v pár slovech popsat snímek režiéra Gena Stupnitskyho jménem No Hard Feelings, jenž onu vyzrálost velmi zvláštním způsobem mixuje s těmi naprosto nepochopitelnými, ba i přímo "WTF" momenty. Dalším hřebíčkem do rakve průměrnosti je pak neúnosná stopáž, která bohužel zavdá několika zbytečným a hluchým scénám. Avšak abych snímek jenom nehanil musím uznat, že Jennifer Lawrence svým přirozeným šarmem povznáší celý snímek na mnohem snesitelnější úroveň, přičemž i některé gagy dopadají velmi úspěšně na úrodnou půdu. Ve finále tedy dostaneme fajn oddychovou podívanou, z níž ale dle mého názoru šlo vykřesat mnohem více. Takto díky neprůbojnému scénáři zůstáváme společně s tvůrci jen na půli cesty. Tak snad příště! „This kid's undateable!“

Nevěřil jsem, že je to vůbec možné, avšak tvůrci i navzdory všem pochybám zcela dokonale překonali svůj první snímek z roku 2018. Všechno je zde větší, barevnější, dynamičtější a osudovější - přesně tak jak má velikášské pokračování být, nicméně tvůrčí tým zde správně nezapomíná ani na patřičné budování charakterů. Právě ty jsou totiž vyjma epické vizuální stránky tou největší chloubou snímku. Na olbřímí stopáži čítající 140 minut se Vám totiž dostanou takříkajíc pod kůži se všemi svými přednostmi i chybami. Přičtěte si k tomu všemu ještě neuvěřitelnou tryskající fontánu nápadů a drobných pomrknutí směrem k fanouškům a vyjde Vám zcela nekompromisní komiksová podívaná, k níž se budu vždy velmi rád vracet. Co tedy dodat na samotný závěr? Spider-Man: Across the Spider-Verse je ve všech směrech dokonalým filmem. Veškeré myslitelné i nemyslitelné atributy zde fungují jako precizně promazaný stroj, který v kombinaci s nespoutanou vizuální stránkou, dunivým soundtrackem a tíživou osudovostí už teď aspiruje na jeden z nejlepších snímků roku 2023. Tohle zkrátka musíte vidět a prožít každou buňkou svého těla! „Everyone keeps telling me how my story is supposed to go. Nah. I'm-a do my own thing.“

Působivě zpracovaný dokument, který skvěle rámuje nejnovější snímek Christophera Nolana, přičemž zároveň dává některá palčivá fakta do lepšího kontextu. Pokud Vás tedy zajímá historie vojenského štěpení atomu, či jste jen třeba po návštěvě kina žízniví po dalších počinech pojednávajících o otci atomové bomby, zde jste opravdu správně. Skvělá práce!

Začalo to jako jedna velká a šíleně frenetická jízda kuchyní, v níž na sebe každý řve a nic se nestihá, aby to na konci první série skončilo jako něco, do čeho jsem se vlastně totálně zamiloval. Seriál The Bear režiséra Christophera Storera zaujme již na první pohled tím, že Vás bez sebemenších skrupulí "vhodí" přímo doprostřed dění a je jen na Vás, zda na tuto podvratnou hru tvůrců přistoupíte. Pokud ano, seriál se Vám odmění precizní režií, která organicky posouvá celý příběh vpřed a především nevyzpytatelnými postavami, k nimž jsem si po první sérii vybudoval téměř láskyplný vztah. To je dáno zejména skvěle napsaným scénářem a uvěřitelnými hereckými výkony, pročež tedy do hektického prostředí jedné restaurace v Chicagu zapadají naprosto dokonale. Pomyslnou třešničkou na tomto seriálovém dortu je pak vybroušený soundtrack, který působivě doplňuje již tak návykovou atmosféru, přičemž už teď vede v žebříčku poslechovosti na mém Spotify. Co tedy dodat na závěr? The Bear je výtečnou seriálovou laskominou, k níž si ale díky svému nekompromisnímu pojetí nenajde cestu úplně každý divák. Pokud ovšem máte rádi počiny s kuchařskou tematikou a tím spojenou neopakovatelnou atmosférou, tento epicky odsýpající klenot Vám pak mohu jen a jen doporučit. Vážně totiž stojí za to. Výborná práce! (Disney+) „Trying to fix The Restaurant was Me trying to fix whatever was happening with My brother.“

Precizně vystavěná hutná atmosféra a znepokojivé herecké výkony činí ze snímku Cobweb velké hororové překvapení, u něhož se mi místy vážně ježily všechny chlupy na zátylku. Ve finále se totiž jedná o poctivé hororové řemeslo, jehož největší síla tkví také ve faktu, že si o něm nebudete dopředu vůbec nic zjišťovat a ani koukat na trailery. Právě pak si dle mého názoru tuto delikátní lahůdku jaksepatří vychutnáte. Skvělá práce!