Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Pohádka
  • Drama
  • Akční
  • Dobrodružný

Recenze (155)

plakát

Pevné pouto (2009) 

Nemám rád dojáky, ale na tohle se dalo dívat i přes pár uslzených okamžiků. Příběh, vyprávěný samotnou zavražděnou dívkou je zvláštní a tím spíš poutavý. Jeden z dobrých počinů zámořské kinematografie.

plakát

V peřině (2011) 

Zdají se vám špatné sny? Nechte si vyčistit peří v peřině. Tak nevím. Když jsem viděl to podprůměrné hodnocení a četl ty kritiky, nebyl jsem si jistý, zda jsme sledovali stejný film. Vážení! Je to pohádka. Ti kritikové, co hledají LOGIKU v ději by asi nejraději sledovali Bajaju, bojujícího s chřipkou, místo s drakem a Harry Potter by podle nich studoval práva a na kouzla by si ani nevzpomněl. Já si naopak myslím, že pohádkový svět byl dokonalý, myšlenka čistítny peří a zlých snů úžasná a písničky chytlavé, melodické a povedené. Slyšel jsem je v kině poprvé a broukali jsme si je s dcerkou celou cestu domů, protože je jejich melodie jednoduchá a snadno zapamatovatelná, což je první předpoklad úspěchu. Je spíš chyba producentů, že ty písničky neprotlačili do médií, určitě by se z některých staly hity. Nevím, proč to všichni tak zběsile odsuzují, je to pohodový film s písničkama, které se zalíbí dětem (kterým je tento film hlavně určený) a dospělé urazí nejspíš jen tím, že si hlavní motiv pískají do zblbnutí a tak to radši pomluví, než by sebekriticky přiznali, že se jim to vlastně líbilo taky.

plakát

Hoši z Chuecatown (2007) 

Skvělá komedie a opravdu dobrá zábava od začátku až do konce. Co k tomu říci? Lehká komedie bez chyb. Více takových...

plakát

Cachorro (2004) 

Nejlepší film s gay tématikou, jaký jsem kdy viděl. Tvůrci si nepletou gaye s transvestity, medvědi jsou tady ukázáni jako chlapi bez šišlání a nakrucování před zrcadlem. Při úvodní "šukací" scéně jsem se sice lekl, že půjde spíš o porno s "nějakým dějem", ale další minuty filmu mne vyvedly z omylu a já byl vtažen do emotivního příběhu postaršího gaye a jeho nezletilého synovce. Po pravdě jsem v druhé půlce filmu bulil jako želva, a to se nenechávám strhnout lacinými dojáky. Film končí pohřbem, to není pěkná vyhlídka na zábavu, ale má svou sílu. Dojal mě tak, že jsem u něj cedil víc slz, než u ostatních (rádoby) dojemných filmů dohromady. Tenhle film je jiný a já ho zařadil do své soukromé TOP 10. Nejen pro svou orientaci a příslušnost k medvědům. Ten film je síla! A musím ještě reagovat: Pro TYNU.T: Jsem postarší, chlupatá vousatá buzna, ale tenhle film mě neoslovil proto, že bych chtěl zažívat podobná dobrodružství (sexuální), jako jsou naznačena ve filmu. Oslovil mě příběh a síla emocí. Nedojali mě šukající staříci, ale osud chlapce, o kterého se chtěl někdo postarat a bylo mu to znemožněno. Nad bezmocí proti zvůli "tech moudrých" jsem plakal, ne nad exkluzivností záběrů....Neznám právní normy ve Španělsku, ale u nás by obdobný příběh dopadl tragicky. Zlovůle úřadů a "morálních" lidí by chlapce dohnala Bůh ví kam....

plakát

Jak krtek ke kalhotkám přišel (1957) 

Naprostá klasika, na které vyrostly snad všechny děti, narozené v Česku a Slovensku od roku 1950. A další miliony po celém světě. S nejmladším členem rodiny na to koukáme znovu a znovu, protože tenhle krtek je sice průkopník, ale ze všech nejlepší. Další seriály o krtkovi vznikly až po "kalhotkách" a rozrostly se v dětskou klasiku, která provází caparty dodnes. A přiznejme si to, kdo z dospělých se na některý díl nepodívá s potomky i dnes?

plakát

Loď duchů (2002) 

A mně se to docela líbilo. Čekal jsem lekačku, dostal jsem lekačku s bubákama navrch. Celkem předvídatelný děj mne ničím nepřekvapil, ale ani jsem nečekal závratné psychologické zvraty. Takže pohoda klídek. Dětem před spaním bych to sice nepouštěl, ale jinak z těch béček spíš nedprůměrná podívaná.

plakát

Pompeje (2014) 

Jako již v mnoha parodiích na historická témata, i zde je vidět, že za velkou louží si s historickými fakty a logikou moc hlavu nelámou. Ale o historických faktech tento film asi není. Jde přeci o to pobavit, ohromit, postrašit, dojmout, rozplakat... Uhlazený cajdák s ohromnými efekty. Dějová linka je jako okopírovaná z červené knihovny, prošpikovaná krvavými bitkami v aréně a efektním výbuchem sopky s valícím se mrakem žhavého popela v závěru. A opět něco k českému dabingu: Ty hlasy jsou nějak upravované? Tak nepřirozeně hluboké hlasy dvou hlavních gladiátorů nemohly vzniknout přirozenou cestou. Po pravdě, když Milo promluvil, rvalo mi to uši.

plakát

Dračí srdce 2 (2000) 

Po přečtení komentářů k Dračímu srdci dvojce si nejsem jistý, jestli jsem se díval na stený film. Ano, na jedničku to sice nemá (která "dvojka" dosahuje kvalit úspěšného originálu?), ale narozdíl od jiných amerických pohádek to mělo hlavu i patu, dalo se to pochopit i dokoukat. Triky vypadaly sice trochu jako z Troškova Z pekla štěstí, ale neurážely. Nemám pocit, že bych sledováním dvojky zbytečně promrhal čas. Po pravdě jsem, podle kritiky, očekával něco mnohem horšího. Odpočinková pohodička bez přehnaného patosu a frází.

plakát

Sedm (1995) 

Skutečně fascinující film, dramatický a napínavý děj až do finálního rozuzlení.

plakát

Sestra v akci (1992) 

Úvodní zápletku filmu s barovou zpěvačkou, ukrývající se při svém útěku v klášteře si scénáristi asi vypůjčili z o 9 let staršího filmu Pedra Almodóvara Černá roucha, ale využili komediální talent Whoopi Goldberg a natočili vcelku vtipnou komedii protkanou chytlavými písničkami. Ale tu dvojku si už mohli odpustit. Nastavovaná kaše nikdy nechutná jako originál.