Recenze (48)
Zavraždění Johna Lennona (2006)
průměrné a snadno předvídatelné drama s obsesivním psychopatickým mešuge v hlavní roli. co tenhle film odlišuje od všech ostatních niterných příběhů velkých vrahů je snad jedině mučednický status johna lennona. při tak nudném filmu o tak nudném člověku se navíc touha někoho zprovodit ze světa a zažít tak alespoň na chvíli nějaké vzrušení jako mark chapman nejeví zrovna nepochopitelně.
Ex Drummer (2007)
nejlepší soundtrack (lightning bolt, mogwai, isis), největší péro (50cm), nejvíc machohardcore kapela (the feminists) a navíc jasné poselství toho, že spisovatelé jsou ty největší kurvy ze všech.
Kurz negativního myšlení (2006)
tady platí dvojnásob, že pokud se v nějaké z postav poznáte (podle výčtu postav - fyzických a duševních kriplů - zdánlivě není o co stát, ale je to stejné jako s filmem samotným), nikdy na tenhle film nezapomenete.
Tracey: Fragmenty (2007)
tak trochu lepší třináctka. nepochopitelně geniální soundtrack (sestavený členy broken social scene), nudná visuální onanie (zpočátku paralelně rozběhlý děj alespoň nutí člověka k pozornosti), otravná zmatená patnáctka a její hledání sama sebe...
Král Artuš (2004)
nejlepší na tom všem je patnáct vteřin stellana skarsgårda a madse mikkelsena někde ke konci. švédsko:dánsko 1:0
Cabriolet (2001)
tobiáš dokazuje, že vedle spisovatele/hudebníka/atakdál-intelektuála umí být i herec-komik.
Dům voskových figurín (2005)
geniální popkulturní obsazení, jemuž vévodí paris 'královna komedie' hilton. škoda, že chvílemi hrozí nebezpečí zaměnění s XXVII fiktivní řadou seriálu gilmorova děvčata.
Walk the Line (2005)
mám tak trochu pocit, že by si johnny cash zasloužil něco lepšího.