Recenze (142)
Černý Petr (1963)
U Černého Petra jsem dost bavila. Postavy mi nápadně připomínají někoho, koho opravdu znám, navíc řada hlášek je naprosto likvidační (snad ani nemusím připomínat legendární "Ahóóóój!"). Pubertálně trapná atmosféra je tu naprosto přesně vystižená.
Dům z malých kostek (2008)
Vzpomínky na život, který už uběhl, banální, ale přesto naprosto úžasné.
Neklid (2011)
Mia Wasikowska a její postava jsou úžasný a táhnou celý film. Bohužel, jakmile doběhla poslední minuta, okamžitě se kouzlo a dojem Neklidu naprosto vytratily do nikam.
Mládí bez naděje (2010)
Vyhrocený film o tom, kam až může nezdravá společnost a její vlastní pravidla a hierarchie zajít, přičemž všichni patří k "dobré" společnosti, jejíž členové bydlí v luxusních domech a chodí na prestižní soukromé školy. Určitě ne první ani poslední film na toto téma, přitom ale zajímavý, za což vděčí zejména formě vyprávění a odvaze jít až do tragických důsledků. Celkově tři a půl hvězdičky.
Ukrutně šťastni (2008)
Atmosféra plíživé bezvýchodnosti je dokonalá. Nenápadný film, od kterého jsem moc nečekala a pak mě velice překvapil.
Upíří deníky (2009) (seriál)
Není něco špatně, když se na Vampire Diaries dívám hlavně proto, že Ianovi Somerhalderovi to fakt sekne? Ale pokud od toho neočekáváte víc než něco, u čeho nemusíte přemýšlet, je to barevné a hýbe se to, tak nebudete zklamaní. Jen bych si odpustila srovnávání s True Blood, protože True Blood je opravdu jiný level.
Jak na věc (2002)
Něco mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Je to velice sympatický film, ale na čtyři hvězdičky to nemá, nemyslím si totiž, že by mi nějak zásadně utkvěl v paměti. Ale je pravda, že Hugh Grant se mi tu líbí víc, než v jinde.
Živí mrtví (2010) (seriál)
Na začátku to vypadalo nadějně, atmosféra byla napjatá, všechno působilo lákavě, ale pak se díly postupně stávají více rozvleklými a já na konci první série pomalu ztrácím chuť dívat se dál. Možná tohle téma je opravdu vhodnější pro film a natahování mu moc nesvědčí...
Šťastný Nový rok (2011)
Stačí se podívat na trailer a už všechno víte, ve filmu toho o moc víc už není. Některé dějové linky jsou sice celkem slibné, ale moc se utápí v moři těch neslibných. Divák nemá často příliš času na to, aby se začal o nějakou postavu více zajímat nebo s ní nějak intenzivněji sympatizovat, ztenčení počtu příběhů by tomu asi prospělo. Hlavně když něco je do očí bijící klišé - starý pán umírající na rakovinu vedle nastávajících rodičů a vojáka z Afghánistánu na skypu... no řekněte, není to příliš prvoplánové?
Až tak moc tě nežere (2009)
Pro mě příjemné překvapení, romantický film, který není přeslazený nebo nudný. Je to příjemná oddechovka a pár Goodwin - Long si mě docela slušně omotal kolem prstu.