Telemachus

Mohla by už prosím skončit tahle podivná éra hloupých SF z blízké budoucnosti, kde se postavy chovají zásadně v rozporu s tréninkem a protokoly a kde u kritických lodních systémů velikosti základní desky nemají náhradní součástky? Uráží to mě, vesmírný program jako takový a je to navíc nelichotivé vůči hercům. Realita je taková, že vyměnili mainboard toho systému a letělo by se dál. Těčka. To sakra nemůžou udělat jeden film o tom, kterak trénovaná posádka vyrazí na Mars, doletí tam bez ztráty kopretinky, píchnou vlajku do písku a vrátí se jako hrdinové, protože vesmírné pionýrství je kurva fucking awesome samo o sobě?! Ne, budou do nekonečna točit tyhle nelogicky self-sacrifice voloviny...

Po dokoukání třetí a zamýšleně poslední řady, musím říct, že je to jeden z nejlepších, ne-li ten úplně nejlepší politický „what if“ thriller. Naprosto jedinečná atmosféra osamoceného Norska zmítaného v libovůli Ruské Federace a poněkud zlejší, jednotnější a pragmatičtější EU, se hned tak někomu znovu vytvořit nepodaří; ať už s jakýmikoli hráči. Něco takového není snadné v moderním světě vymyslet a hle, Nesbø to vyhodil z hlavy na požádání :) Všechno umocňuje nesmírně kvalitní cast a i na Norsko nemalá produkční hodnota. Tady opravdu nejde říct, že někdo z hlavních herců nebyl vynikající! V kolika jiných seriálech tohle platí? :-) S1 připravila půdu a ukázala koncept, že nic není nemožné, pokud Rusku sáhnete na jeho jediný vývozní artikl, který Evropa potřebuje. S2 připomínala Le Carrého a jeho různé nečernobílé uprchlíky snažící se očistit své jméno a sekající miliony bot nových. S3 pak představila nefalšovaný pětihodinový přímočarý thriller, kde nějaké zákulisní tahanice už naprosto postrádají význam a dokonale vykreslila otupění společnosti, ve které jsou najednou útoky kyselinou naprosto OK politickou zbraní :) Vynikající je to pochopení a uchopení ruské mentality jako zcela neslučitelné s tou západní. Celkem určitě jde o jeden z nejlepších seriálů poslední doby a tahle parta mi bude hodně chybět!

Jé, hele, mrtvý Komanč. Vystřelíme mu oči, aby jeho duše navždy bloudila. Že se hloupých rasistických jižanů najde vždycky dost vím i bez tohoto snímku. A to jsem se na to kvůli duu Hunter + Wood dost těšil.

Tohle je svým způsobem geniální snímek. Bezútěšnost severo-východního cípu USA (upstate NY) 19. století je mrazivě dokonale vyvedená a perfektně vyvážená krásou tamní přírody. (Že je to Rumunsko taktně pomineme ;) ) Herecká trojka je silná a tihle lidé prostě nedokážou zklamat. Stopáž akorát, kamera nádherná, tempo vyprávění ideální. Co je trochu kontroverzní, je hudba – soundtrack je pouze doprovodný, což sice přidává na atmosféře, ale nemůžu se u takových filmů zbavit dojmu, že jim prostě něco málo chybí. Nicméně výborně natočená věc o hlubokém vztahu dvou lidí v chmurných časech.

Dlouho mě žádný film takhle neurazil – těžký prohřešek vůči inteligenci, těžký... Pokud mám obnovit lidstvo, potřebuji k tomu maximum genetického materiálu a první, doslova první, kdo to vedou v patrnosti, jsou astronauti prozkoumávající tajemný nový svět a zabývají se možnostmi jeho osídlení. Na konci mají šanci to dokázat – horko těžko, byla by třeba trochu sodomie, ale mají. Ne, bez jediného zaváhání hodí lidstvo přes palubu a nenarozenou dceru odsoudí k osudu posledního živého lidského tvora ve vesmíru. Well, fuck it :-/ Dvě hvězdy za fantastický vizuál a technické kategorie.

Skvělé! Akorát myslím, že moc lidí nedokáže tohle zákoutí duše pochopit. A podle toho tady taky vypadá hodnocení.

Opuštěno po jediné epizodě. Víc než cokoli jiného je to čistá nuda.

Film o hloupých lidech činících špatná rozhodnutí. Na to mi stačí výsledky voleb.

Velice zajímavé politické drama v hávu téměř divadelního dialogu dvou skvělých herců; byť jde z určitých procent o fikci. Paradoxně nejslabší tu byl vedlejší John Hurt a Toby Stephens (ač skvělý, kde se objeví) mi na Tonyho Blaira taky moc nesedl ;) Jinak pěkná reklama na Skotsko, které je ovšem natáčené v Severním Irsku :-)

Dal jsem 2 minuty a 33 sekund. Připadám si jak Faltýnek, úplně mě postříkalo to jeho ego...