Telemachus

Tohle je takový ukázkový případ proč nečtu thrillery a většinou se ně ani nekoukám. Ve výsledku vycházejí všechny stejně – napětí je budované povětšinou pouze na pocitu jistoty z nápověd, přičemž dorazí ne až tak překvapivý twist. Nejinak tomu bylo zde. Gugu Mbatha-Raw má na mnohem zásadnější role – pro tohle ji byla škoda.

U mě je to hodně o vítězi a tady mi bylo z final three úplně jedno, kdo vyhraje – nepřál jsem to ani jednomu z nich. Mí favorité vypadli ještě před porotou a poslední, komu bych to přál, urval bramborovou, takže... Jinak pěkně připravená řada.

Tohle do svých dvou třetin není překvapivě vůbec špatný film, i když poměrně značně problematický Marvel. Bohužel se v oněch inkriminovaných dvou třetinách snímku stane přesně to, co jsem očekával od začátku, což to celé hodí do rovinu filmy značně generického a Marvelu pak vyloženě špatného. Avengers prostě nic nezachytí, nikoho z nich celoplanetární zemětřesení ze židle nezvedne a vynořivší se obří ruka s hrncem z moře taky nikoho netankuje. Ale stranou tohoto... Jednak mě vůbec nezajímalo, co na to Ikarus. Druhak si myslím, že se tvůrcům ke konci kompletně rozpadl koncept Deviantů. Dál jsem ale jakože vůbec nepochopil Spritin problém – vypadala na 15-16 a jak jsem se později ověřil, v době natáčení jí bylo 16, což je věk, kdy i Američanky už rodí děti. Na MTV vám ukážou i mladší. Čili nemožnost založit si rodinu? Bullshit. Nemožnost psychicky dospět? Bullshit. Nevím, co to mělo znamenat, ale bylo to úplně mimo. Dalším bodem je to, že ze Země dělají středobod vesmíru, a to mi už značně vadí. Navíc musí člověk s Arishamovou logikou vlastně trochu souhlasit. No a závěrečná scéna je pak něco vyloženě pro fanoušky fyziky :-D

Tenhle styl humoru ještě někoho baví? Smutné.

Do čtyř pětin toho filmu fungovalo všechno +-, jak mělo. Strašná škoda toho pomstychtivého konce s chatrnou konstrukcí. To to celé sundalo do průměru.

Pro ty, kteří jste ho o letošním festivalovém létě nepostřehli – jde o poměrně detailně zpracovaný příběh srbského masakru v bosenské Srebrenici, tedy městě vklíněném do hor v srdci dnešního území Republiky Srbské. Pokud jste byli příliš mladí na zprávy, pak vězte, že jde o dosavad poslední etnickou čistku na území Evropy, odehrála se v červenci 1995 a o život přišlo necelých 9000 bosenských mužů. Zodpovědný generál Mladić se "našel" až v roce 2011, když USA vypsaly odměnu 5 milionů $ a teprve ve 2017 byl odsouzen v Haagu. Nicméně se odvolal a proces došel definitivnímu konci letos, 8. června. Odsedí si doživotí. Co se filmu samotného týče, tak je to učebnicový příklad na téma práce s napětím, depresí a atmosférou. V průběhu sledování chcete být kdekoli jinde a dělat cokoli jiného, přesto se od toho nemůžete odtrhnout, protože by to byla neúcta k tématu i těm lidem. Velice kritický pohled je vržen na holandský kontingent mise UN a Spojené národy jako takové, kde tíhu situace v daný moment pochopili jen málokteří; což je vzhledem k událostem ve Rwandě o o pouhých několik měsíců dříve, o to zarážející. Fakt, že se tomu všemu dalo poměrně snadno zabránit, je na tom všem asi nejděsivější, ale přesto ne tak drsný, jako samotný konec ze Srebrenice dnešních dní. Přestože dávám "pouze" 4/5, měl by se tento film zařadit do kategorie povinných snímků.

Příjemné překvapení :) Nečekal jsem mnoho, ale dostal jsem další Marvel fantasy, které se obvykle nestrefí vedle. Překvapilo mě, jak nenásilné to bylo aneb reparát humorů z Ant-Mana dopadl na jedničku. Další překvapení skýtala míra provázanosti s ostatním MCU, hlavně v podobě Mandarina, ale nejenom. Potěšil Wong, stejně tak Bree a Bruce. Nicméně kdo si z casual sledovačů Marvelu pamatuje Bena Kingsleyho, tak klobou dolů. Iron Man 3 je přeci jen už 8 let starý film :) Tatík i oba sourozenci rovněž příjemně překvapili a já si užil nenáročné dobrodružství z Číny s exkurzem do mixu různých legend a fantazie. Srážely to za mě dvě věci, a to poměrně low-cost efekty na úrovní Indiany Jonese 4 a potom závěrečný digitální bordel na částicové bázi, který evidentně ukousnul z rozpočtu víc, než měl.

A já se ptám... Proč? Začátek působí zhruba jako NFS Underground a je i poctivě akčně zvládnut, byť efekty jsou značně digi. Bohužel se to od půlky zvrhne ze svižného béčka do nudně předvídatelného céčka a nechybí Fast9 ignorace fyziky a skákání motocyklem na křídla letadla. Skvělé pak bylo zasekávání katany do křídel plných kerosinu :) No, měl jsem si raději přečíst nějakou knihu.

Warning! Spoilers ahead... Mozek pana tvůrce musí být velmi zkaženým místem, ale paradoxně ne proto, co tomu projektu všichni přisuzují, a to syrovost, lidskou odolnost a brutalitu. Pan tvůrce zažil chudobu, to všichni vědí, ale patrně se potom nechal zradikalizovat na kurzu Marxismu-Leninismu pro začátečníky a podle toho scénáře vypadají. Jeho kritika kapitalismu se opírá přesně o ty bolševiky vylhané body jako jsou ultimativní dekadence, přemíra, nevyhnutelná zkaženost penězi, zhýralá a znuděná společnost, atp. Když jsme si shrnuli, že pan tvůrce nechápe fungování světa a peněz, posunu se k postavám... Až na dvě jsou to všechno hlupáci s nepochopitelnými motivacemi rozhodující se špatně ze zdánlivě stresových důvodů. A to povětšinou předvídatelně blbě. Za jedinou postavu, které se dalo fandit pokládám Sae-byeok – jediná sympatická postava je tak Severokorejka. Náhoda? Ale kde že ;) Ostatní mi až na Pákistánce byli ukradení a téměř každé jejich rozhodnutí jsem očekával 15 minut dopředu. Nejhorší postavou pak byla Mi-Nyeno – kdykoli otevřela pusu, pojal mě fyzicky nepříjemný pocit; čti bolel mě mozek. S postupujícím vývojem děje hvězdičky odlétaly jak zkroucené frisbee a korunu všemu nasadil poslední díl, kdy se hlavního Jelimana nenapadlo, že jeho na smrt nemocná matka umře, Sae-byeok se o bratra postaral až po roce hraní si na bezďáka a ve finále se pan Roten-Shauma rozhodl vykašlat na vlastní dceru a vydat se na sebevražednou misi, kde si tedy sám samotinký sundá perfektně fungující organizaci. Hloupá bolševická agitka, nic víc.

Tak ani Morgan to nezachránil. Hmm. Téma bylo nosné, ale Weil to opět dokázal napsat na vyhnaných emocích bez větší hloubky. Něco jako Star Trek: Discovery – ubrečené, ale bez náboje.