honza.g

Nemám rád, když se cílové myšlence podřizuje úplně všechno, tedy např. i věrohodnost prostředí a historických faktů. O Hypatii se toho mnoho nedochovalo, ale to nedává právo autorům vykreslit ji jako osobnost formátu Martina Luthera. Její význam pro současníky určitě nebyl takový, aby stoupajícím mocipánům (byť dosud ještě nejistým) stála za přesvědčování typu "Podepiš, že souhlasíš se vstupem vojsk a my Tě necháme ve funkci" , ani za následné exemplární zničení. O postavení ženy v té době (navíc dcery intelektuála, tedy nemajetné) si není třeba dělat iluze, ostatně je to vidět i na absenci jiných ženských postav příběhu. Mnohem pravděpodobnější je, že padla za oběť mentální lůze, která je vždy na koni, když se jí podstrčí nějaká ideologie a slíbí lepší zítřky. Zkrátka celé to působí dojmem umělého příběhu, snahou vytvořit starověkého Jana Husa nebo Giordana Bruna, ovšem mnohem fotogeničtějšího a s citovým životem milostného typu - Hollywoodské klišé jako hrom. Film, který ukazuje, jak křesťanství a jeho formální struktury byly již tak dávno zneužity k budování a posilování světské moci, bych měl možná jako nekatolík ocenit, ale když z toho ty paralely k současnosti trčí jak sláma z bot: působí to jako triviální agitka o tom, jak je náboženský fanatismus hnusný a jak za ním vždy stojí někdo prahnoucí po moci. Budiž, ale když režisér tvrdí, že chtěl vytvořit něco jako dokument CNN ze té doby, tak by měl dodat, že ve stylu "Vrtěti psem". 2 * za výpravu a herecké výkony.

Roztomilá hříčka, kterou stojí za to vidět už kvůli němému herectví Fr. Husáka. Aneb i krátký film může hodně potěšit.

Člověk asi musí být mimořádně vnímavý a znalý, aby bez znalosti těch povídek (můj případ) toto dílko plně docenil. Až si to přečtu, nejspíš změním hodnocení, ale nejsem si jistý, že zatoužím to vidět znovu.

Vše tu bylo řečeno,nelze nesouhlasit:Helge je geniální,dobří herci hrají ještě lépe,film je sondou do duše beat generation v prostředí lido-demo státu a obsahuje jak náměty k přemýšlení, tak vtipné hlášky. Jenže vazba na dobu vzniku je tu silnější než u slavnějších děl ze "zlatých šedesátek". Kdybych byl o 20 let starší a viděl to v roce dokončení (umělci byli napřed, ale společnost se teprve nadechovala po hrůzách let padesátých), dal bych i 5 *, dneska to beru spíš jako dokument - o době i o schopnostech režiséra.

Na mne film působil jako důstojný nástupce filmů jako jsou Intimní osvětlení nebo Nikdo se nebude smát. Nejsou už zlatá šedesátá, dnes se točí jinak. Co zpočáítku vypadalo jako pilotní díl triviálního TV seriálu z venkova se rozvinulo v působivou sondu do naší současnosti. Je to dokument doby, v němž žádná z postav není ani karikována ani zesměšněna a samozřejmě ani vyzdvihována. Dokonce ani celkový dojem není depresivní (ve stylu "to je ale příšerná doba, v níž žijeme"). Tohle dílo přesně plní své poslání = nechť se divák zamyslí nad tím, co vše se v naší společnosti děje, jak daleko je svět novodobých papalášů od běžného života, a jak většina lidí v jakékoli společenské vrstvě není ani zlá ani hodná, nejsou to ani hrdinové ani padouši, mají své chyby a přece se snaží svůj život nějak vylepšit. -- Moje oblíbená postava: poradce premiéra v podání Jana J. Vágnera .

Filmu bohužel chybí nějaké vyvrcholení nebo závěr, nemá ani tempo a skoro ani děj, Vyznívá jako psychologická studie. Ale má atmosféru, neodflákl detaily a i herci (herečky) mají celkem dost prostoru k realizaci, což některé využily.

Už po 5 minutách je jasné, že to neskončí šťastně. Děj je přímočarý, zajímavost mu dodává drobné rozkrývání dávnějších událostí. Zápletka vedoucí k finále je banální, prostředí je vykresleno tak, že na ostrově je jediná žena, za kterou má smysl se ohlédnout. Všechny postavy jsou trochu divné, ale dabře zahrané, i Vašek Neckář potěšil (škoda, že svůj herecký talent dál nepěstoval). Skvělá kamera, zajímabé exteriéry (interiéry skoro nejsou).

Jsou to takové feérie, trochu to připomíná němé grotesky. Dá se to vidět, ale nic mi to nedalo.

V prvé řadě je třeba ocenit snahu podat zrození disentu jinak než očima polistopadových politiků. Boučková to prostředí zažila zblízka a umí psát. Scénář je tak dobrý, že ho úplně nedokázala zničit ani Pavlásková. Prostředí umělecké inteligence z principu nemůže být oázou mravnosti, solidnosti a noblesního chování. Možná, že zobrazení V.Havla (v podání O,Vetchého), který se jak v kuchyni tak při snaze vyhnout se sledování StB chová jako naprostý trotl, je přehnané, ale uvěřitelné. Stejně tak věřím, že mnoho lidí svůj boj s režimem pojalo značně naivně ("mně nemohou vyhodit, jsem populární hvězda"), ale to je náš pohled po bitvě. Je to důkaz, že odpor proti režimu byl vzácný, zejména zpočátku neorganizovaný a neúčinný. Přesto měl smysl a to nejen pro ty lidi. V podstatě to byli hrdinové, ale většinou to nebyi žádní titáni, natož vzory k následování. Pro režim představovali jedinou hrozbu - kdyby se jejich počet navýšil na nějaké desítky procent. Tvrdost a velikost energie, s jakou proti nim stát zasahoval, byla překvapivá a zbytečná, a film ji ukázal jen zčásti, Mnohem účinnější byla podpora ekonomiky směrem k dostatku spotřebního zboží a tichá dohoda "občane nepruď, zalez na chatu, a my Tě necháme žít v relativním dostatku a pokoji". Tuhle část života ovšem film ukázat nemohl, to je mimo téma disentu. Ostatně to téma způsobilo i velké časové skoky v ději, do r. 1976 se v onom podhoubí budoucího organizovaného odporu nic převratného neudálo. Jinak Voříšková je dobrá herečka a ještě větší krasavice.

Užil jsem si to při pemiéře v ČSSR (mocipáni nás tehdy Star Wars ušetřili, zrovna tak se přes železnou oponu nepřenesla ona nálepka propadáku), a opáčko 2016 v televizi mne nezklamalo. Film nemá tak přetažené některé dimenze (např. sociální pozadí nebo psychologie postav), jako francouzský originál, za to je pěkně kompaktní, děj odsýpá. A když k tomu připočtu dohled nad detaily a uvážlivou kameru (barevnost filmu není nedostatek ani samoúčelnost, stejně jako černobálý film není automaticky výtvarná báseň), tak zážitek byl větší než s výrazně delším dílem Clouzota .