honza.g

3 a půl hvězdy. Je to nadité nápady a postřehy (bycikly se vyrábí na Marsu, protože je to ještě levnější než v Číně), některé jsou originální, jiné už byly v jiných filmech. Hodně si to pohrává s efektem motýlích křídel (aneb všechno souvisí se vším), ale hlavní poselství je, že ať se v životě rozhodujete jakkoliv a tím svůj život pozměňujete zásadně nebo jen v malém, pamatujte si, že i kdybyste se rozhodli jinak, bude to zase váš život a bude stejně reálný, jako ten, co jste prožili. Tento film je jakási obrázková báseň, pojednávající o různých pohledech na běh času a na spletité vazby mezi konáním lidí a protínáním jejich osudů. A také o tom, že těžká volba nemusí předurčit úspěch nebo neúspěch v dalším životě a naopak úplná maličkost může znamenat zásadní změnu nebo i konec. A nebo taky nemusí. Ale málo platné, udržet si přehled o všech variantách dá práci, je to báseň trochu nepřehledná. A pochopit, o co vlastně nakonec šlo, zda existoval nějaký Nemo nebo zda existoval chlapec, který si to všechno vyfantazíroval, to taky nejde. Za jedno shlédnutí film určitě stojí, za druhé spíš ne.

4.5 *, úplně dokonalé to není, třeba ti herci vypadají starší než na 44 let. Také myšlenka se rozvíjí kolem trochu umělého jádra - viz dále. Ale skvělé dialogy a nevtíravá kamera si zaslouží uznání. Maturantů se sešlo tak akorát, aby se trochu pohádali a hlavně odhalili, jak naložili se svým životem v systému, který si na výrobu "zbabraných" generací mohl podat řadu patentů. Všichni zpytují, jak se během těch 25 let zachovali k jedinému člověku, svému třídnímu, pokud se jim nějak objevil v dalším životě. Při studiu za války ve Slovenském štátě (ano i to zde problesklo, podle Novotného na stěně si lze spočítat, v kterém roce odmaturovali) se svým "Sumcem" navázali blízké přátelství, ale léta dospělosti přinesla strach jakkoli pomoci člověku, který se režimu znelíbil. Pro dnešního diváka může být nepochopitelné, s jakou samozřejmostí všichni (i rebelanti) přijímají pravidlo socialistického státu, že jej žádný obyvatel nesmí natrvalo opustit - myšlenka, že by se profesor ze své zahraniční cesty nevrátil, připadá některým jako možná, ale i Ti uznávají, že by to byl prohřešek. Čili i odpůrci režimu v jádru přijali "ekonomickou" pseudoideu, že kdo se tu narodil, vychodil školy za "dělnické" peníze a musí si tuto investici odpracovat zde po celý zbytek života.

Britská preciznost. Všechny složky filmu se mi zdály vyrovnané, film není ani válečnický ani protiválečný, nejblíž má k dokudramatu, i těch pár osobních příběhů netvoří nějaké poseldtví nebo citové jádro filmu (jako třeba u Tmavomodrého světa), ale "jen" dokresluje složitost rozhodování jak obyčejných lidí, tak vysoce postavených osob. Osobně bych přivítal o něco méně krevních detailů v kokpitech a o malinko více technických informací, třeba proč se Němci nesnažili zničit továrny chrlící 100 letadel týdně (asi to bylo mimo dolet) nebo zda a jak rychle se obnovovali zničené britské radarové stanice.

Je to žánrový film - převod úspěšného komiksu do filmu. Fanoušci žánru leccos odpustí. Převod je zdařilý, i když jsem komix nečetl, tipuji, že líbivost a jednoduchost byla zachována a doplněny byly kvalitní filmové atributy: dobrá hudba, charismatičtí herci, dynamické efekty. Do letadla nebo autobusu dost dobré, ale musíte být blízko těch malých obrazovek, protože film nestojí na dialozích ale na akci.

Trochu Bakaláři po americku, ale jsem rád, že jsem to viděl. Kdyby to nebylo podle skutečné události, řekl bych, že scénárista napsal málo uvěřitelné postavy, ale talentovaný režisér to vylepšil vybarvením děje. Jenže takhle (aniž bych znal skutečný příběh podle soudní zprávy) mi nezbývá než uvěřit, že takoví Američané opravdu jsou (někteří). A Spielberg to "jen" zručně natočil. A vypadá to, že si nic moc nepřibásnil. V oficiálním textu distributora (viz nahoře) by se mělo opravit: Mentálně nedospělá matka donutí manžela, aby s ní nezákonně odešel z kárnice (4 měsíce před propuštěním) e pomohl jí unést vlastního dvouletého synka od manželů ze sousedního státu, kteří ho už mají adoptovaného. Mimochodem tohle je (kromě dovětku o událostech po filmu) ta nejpřekvapivější americká reálie: od prohlášení úřadů (snad soudu, to je jedno), že matka je nezpůsobilá se o dítě řádně starat, po jeho osvojení či dokonce adopci staršími bezdětnými manželi uběhlo jen pár týdnů (není to součást děje, ve filmu je to jen zmíněno, ale zdá se mi to podstatné). To by se asi nikde v Evropě nestalo.

Klasika, všeho, co má mít pravý western, je tak akorát, včetně krasavice s puškou. Pro milovníky hry Bang v podstatě povinné.

Při sledování si je dobré uvědomit, že tvůrci vycházeli z vlastních zkušeností, že projeli USA podobným způsobem v podobné době s podobnými (ne)znalostmi amerického života, jako oba filmoví hrdinové. Takže pokud někomu přijdou některé příhody nepravděpodobné, já jim docela věřím, že se něco podobného stalo - život je často nejlepší dramatik. Pro důvody ke shlédnutí si přečtěte komentáře emma53 a freddy.

Politická nekorektnost nemá na kvalitu žádného filmu vliv, ani negativní, ale ani pozitivní. Užít si tenhle film jako zábavu vyžaduje trochu abnormální povahu. Je to vidět v ostatních, zejména popisných kometářích. S většinou souhlasím, uznávám klady díla, ale přesto vidím asi 2 důvody, proč ho nedoporučit: 1/ Podobnost s Monty Python's se velmi volná, jejich humor zdaleka nebyl jen černý, často byl i nelaskavý, až tvrdý, ale skoro vždy byl takový vzdušný. Tohle je těžkotonážní absurdita. Demence čtveřice islamistů je tak přehnaná, že to rozbíjí dějovou linku. 2/ Metoda zničit zlo tím, že ho zesměšním, je prastará. Tady mi to připomíná agitku ve stylu "přece by se průměrně inteligentní Evropan nebál teroristů, vždyť jsou to ubozí a téměř neškodní idioti". Kdo se těmhle karikaturám teroristů smál od srdce, vlastně té představě uvěřil. Obávám se, že tím dělá chybu, teroristé nejsou filmařskou fikcí a většina není tak nešikovná. A hlavně jejich vůdci nejsou vůbec hloupí.

Pravá britská kvalita - film jakoby předběhl svou dobu, vyznívá dost svěže, ale záběry exteriérů ukazují na úspornost typickou pro filmy první poloviny 20.století. Ve filmu je málo dialogů, zato dost samomluvy, resp. hlavní postava vede diváka dějem - kdo nemá rád český dabing a/nebo hlas Otakara Brouska ml., bude nespokojen. A rozhodně to není komedie, počet mrtvých je dost vysoký, ale anglický humor je přítomen. Příjemná podívaná, 75% .

Líbilo se mi, jak Sedláček vylíčil hlavní postavu ani jako oběť ani jako gaunera a přitom se zcela vyhnul genezi jeho situace - film začíná jeho propuštěním a zahájením vyšetřování, a žádná retrospektiva se nekoná, vše si musíte odvodit z jeho stručných prohlášení nebo činů. Prostě jsem měl pocit, že se v podobné situaci může ocitnout 80% lidí, pokud je do ní dovedou okolnosti. Kvalitni film, ale podruhe ho videt nechci.