honza.g

Pro ty, co někdy vlastnili trabanta, je to skoro povinnost. Ale především je to ukázka, že i cestopis může být napínavý jak thriller. Nápad,scénář a střih je základ, ale překvapiola mne kvalita obrazu a hlavně zvuku. Jestli se tahle móda využívání moderní videotechniky pro kvalitní "amatérské" filmy rozšíří, tak s máme na co těšit - už jsem doufal, že kvalitní TV tvorba se po vzniku desítek TV kanálů rozptýlí natolik, že bude nenalezitelná, takže TV sbvět odumře na svou velikost (lidé pžejdou masově na youtube a jiné formy stahování kvůli snadnějšímu vyhledávání a zjišťování diváckého zájmu) a teď tohle: zase lidi sledují čas, kdy jde jejich oblíbený seriál!

Road movie bez aut? Když už to někdo srovnávál s American Beauty, tak ta mi přišla sevřenější, dalo se tam zamýšlet se i v průběhu filmu. Tohle je takové rozevláté, často se stane, že než vám dojde, o co v jednom momentě jde, už se letí jinam. Většinu času jsem měl pocit, že jde o hraný dokument, prostě ukázky různých životních stylů, co se po USA dají najít. Když si přidáte trochu nadhledu, je to poučné pro celý euroamerický civilizační okruh. Pro vnímavého diváka je to film, na který nezapomene - ať už si z něj něco odnese nebo ne. Já jsem získal poučení (pro mne už zbytečné), že když si nejsem jistý, jakým stylem mám žít, nemá cenu hledat vzory sledováním okolí, ale spíš se řídit vnitřními pocity.

Tomu se smála i moje žena, a to je naprostá vzácnost.

Vynikající atmosféra díky kameře, výborní herci, kvalitní scénář, jemné napětí až do konce. Žádný thriller, ale kvalitní podívaná. Dá se vidět opakovaně - 75%.

Je to hodně sugestivní, psychologie postav je rozkrývána postupně. Podle povídky, která má vycházet ze skutečné události, měla být hlavní hrdinka mentálně postižená, navíc v traumatu po pokusu o znásilnění svým otcem. To je zde skryto za administrativní omyl. Takže divák se sice lépe vžije do vidění blázince očima normálního člověka, ale zase mu přijdou události jako scénáristicky účelové. V každém případě po shlédnutí filmu těžko pochopíte, že se někdo nechá do ústavu zavřít dobrovolně a simuluje chorého, aby se třeba vyhnul nějaké odpovědnosti.

Obtížně dešifrovatelné nejsou charaktery a ani vztahy, ale spíše ukotvení příběhu. Není vůbec zřejmé, co předcházelo podivnému sňatku mladé ženy s dcerou (svobodná matka nebo vdova) a obchodníka sídlícího na kraji civilizace. Otázku proč vůbec se setkali je třeba zapudit. Navzdory realistickým scénám a záběrům opravdové přírody jde spíš o symbolický příběh touhy po spojení (řekněme duší) dvou lidí, kteří si nejsou souzeni. Řemeslně je film dobrý, hlavně kamera, kvalitní hudba občas vítězí nad slovy silou zvuku než emočně, určité napětí v mezích žánru. Na 3 * jsem to ale musel snížit za vyloženě trapný happy end. Ten celý film pokazil, zničil jeho nosnou myšlenku.

Toto dílo se jeví jako výjimečné v mnoha ohledech v žádném z nich špatným směrem. 1/ je to spíš jeden dlouhý film, nejen nesrovnatelný s tasemnicemi typu Dalas nebo s nijak nenavazujícími položkami jako u Chalupářů, ale obtížně porovnatelnými s českou klasikou typu Nemocnice (13 dílů svírá jakýsi dějový oblouk, postavy se vyvíjejí). Zde jde o jednu story (vývoj proudového letadla po česku, tj. takřka "na koleně" - v éře socialismu jakýsi standard), ostatní dějové odbočky jsou jen pro dokreslení atmosféry a přesnější charakteristiku postav. 2/ je to napůl dokument - zdá se, že čím víc zná člověk historická fakta (nejen) o vzniku L29 a o poměrech v socialistických továrnách typu Aero Vodochody, tím víc uznává pravdivost filmu. 3/ postavy nejsou literární, nejsou dešifrovány natolik, aby se z nich staly typy. Prostě jsou to reální lidé. Proto tam nejsou žádní provaření herci (s výjimkou Chudíka, Freje a Nového žádný v té době neměl za sebou větší roli ve velkém seriálu, a tihle tři se celkem drželi zpátky. Neherec Tomas v hlavní roli byl skoro nutnost, kdyby tam byl někdo s ambicemi, těžko by se udržel, aby na sebe nestrhnul pozornost. Tomas přesto dokázal zobrazit určitý růst od mladého inženýra s elánem k rozvážnému vedoucímu, který umí jednat s lidmi, ale stále sleduje hlavní cíl. 4/ málo známý a málo úspěšný režisér - a přece nepodlehl tlaku mocné televize a nenechal je (ani v revoluční době) řádit s nůžkami - klobouk dolů. 5/ pečlivost v dobových detailech byla o něco nižší než na jakou jsme zvyklí třeba v hraných dokumentech Jiřího Stracha, ale ve své době byla nadprůměrná. Jediným kazem na kráse bylo pár záběrů žižkovského vysílače na obzoru, - ten v 60.letech opravdu stát nemohl. Film rozhodně není agitka, byť vliv komunistických funkcionářů bych očekával větší (ale šlo o rok 1961-2, strana už pochopila, že politruci nemohou kecat do všeho, zejména ne do odborných záležitostí, kde jde o peníze. Srovnání s Plechovou kavalerií je nespravedlivé, tenhle krátký seriál s dlouhými díly lze srovnávat s tím nejlepším, co v tomto oboru vzniklo v poslední době (Vyprávěj, Zdivočelá země). Většinu inscenací, co ČTv dává v neděli večer by každý díl nechal za sebou.

Pamatuji si už jen pár dílů, ale celkový dojem si pamatuji dost dobře. Filmové ztvárnění sice vždy poškodí čtenářovu fantazii, ale já jsem většinu těch povídek nečetl a ty, co jsem znal, mi připadaly, že jsou převedeny tak volně, že nebrání si povídku (znovu) přečíst a užít si to.

Koukolík = *****. Tentokrát ukázal, že je nejen mistrem stručných esejů s extrémní hustotou informace, ale že umí rozebírat jedno filozofické téma několik hodin a stále to není nuda a v podstatě se neopakuje.

Zda se to jako paradox: dost vysoké hodnocení na pořad, který nejen že šel v nemožném čase (ve 3 odpoledne), ale ještě s ním TV dramaturgie (jakoby schválně) "cukala" o 5-10 minut z týdne na týden, takže kdo si to chtěl nahrávat (předpokládám, že většina lidí ho viděla ze záznamu), musel být ve střehu a stále hlídat začátek vysílání. Reprízy v ranních hodinách na tom byly lépe, ale zase některé díly reprízy neměly. Pořad považuji za to nejlepší, co v TV tvorbě vzniklo, a to nejen v Česku a nejen v oblasti populárně naučných pořadů.