Mononoke.

Jednička mezi exorcisty Lancaster Merrin by to zvládl určitě lépe, než tenhle neschopnej moula ;). (Nee, zničil si další vzorek, musíme dál!) Ve skutečnosti jsem se samozřejmě bála (vzhledem k tomu, ze jsem stará bačkora), ale lekačky byly přesně tam, kde jsem je čekala. Vzhledem k tomu, že jsem zaslechla něco o natáčení trojky, tak konec nepřekvapil. Že z těch nešťastníků tvůrci neudělali zombíky, jsem fakt ráda. Ale nastavovaná kaše to zas je no. Tímhle stylem si dovedu představit i Rec 8 (možná to co do počtu dílů překoná Saw): Sakra, zabili další jednotku, musíme tam poslat další.

Daleká cesta za domovem patří mezi mých TOP 5 dětských knih. Bohužel filmové zpracování mě zas tak moc neoslovilo, rozčaroval mě až moc zjednodušený příběh a pořád jsem se musela uchychtávat kvůli té animaci. Taky chybělo nějaké větší napětí (a že knížka je napínavými scénami prošpikovaná od začátku do konce). Navíc divák neznalý předlohy (Je vůbec někdo takový z těch co film viděli?) by se asi rychle v ději ztratil. A z chudáka Pětíka udělali neurotického paranoika...

Zábavná benátská taškařice, kterou netřeba vidět vícekrát. Heath Ledger byl slaďouš!

Precizně natočené, skvěle zahrané, ale sterilní. Výsledkem nebyl homogenní celek. Několik zajímavých příběhů spojených dohromady díky třem ústředním postavám, aneb co vás všechno může potkat, když jste pyrotechnik v Bhagdadu.

Ti kdo znají Tajný život Salvadora Dalího a čekají skandální podivnosti a smyšlené bizardní příběhy z umělcova života budou zklamaní. Little Ahes je totiž film o nudě. Není to ani tak moc o Dalím, jako o mladickém vztahu básníka Federica Lorcy s Dalím. Film je laděn dost lyricky a komorně, asi neměl moc velký rozpočet, ale stejně. Velkolepý život Salvadora byl měl být pojat s větší grácií, o to víc, když šlo o jeho studentská léta a přerod na génia, než jen ateliérová kavárna s pěti komparzisty a studentský pokoj. Přitom námět je více než slibný. Vztah dvou slavných homosexuálů, o kterém se navíc moc neví a nemluví. Další věc (která mi teda na filmech o umělcích vadí obecně) je, že nám tvůrci filmu nikdy neukážou pohled do umělcovy "kuchyně". Přitom tvoření a způsob tvorby je to, co dělá umělce umělcem. Desítky prázdných keců a rádoby art záběrů do andaluské krajiny, ale zdroje Dalího inspirace nebo vysvětlení pohnutek k jeho chování nikde. Taky nechápu, proč bylo citování básní v originále a zbytek filmu v angličtině. Působilo to strašně amatérsky. Jakmile se má Pattinson vžít do role, která vyžaduje víc než jen emo pohledy je to průser a ta jeho šmouha po kakau byla úsměvná. Takže doufám, že další film o Dalím nezklame, a dočkáme se pořádných zvráceností: http://www.csfd.cz/film/225159-dali-and-i-the-surreal-story/

Mé první setkání s korejským seriálem a hned z pražského prostředí (to byl ostatně ten jediný důvod proč jsem se o seriál začala zajímat). Lovers in Prague jsou oproti "normální" korejské produkci slabším dílkem. Těžko říct, kde se stala chyba. Tvůrci se trochu křečovitě snaží držet postupů z amerických seriálů, což jim moc nejde a vznikají komické a nešikovně natočené situace. Jinak teda Korejci mají neskutečně roztomilou představu o Praze - Staromák, Pražský hrad, panorama Pražského hradu, panorama Starého města, luxusní apartmá a korejské restaurace a samozřejmě nechybí ani domestikovaní Korejci, kteří u nás žijí, pracují a pomáhají hlavním hrdinům. Jo a taky se zde mluví trochu česky :)). Jsem docela zvědavá na další díly jak se to vyvine (hodnoceno po prvním).

Po odchodu z kina jsem měla pocit, jakoby mi někdo během projekce vpravil do žíly dávku heráku.

Alenka není černobílým horůrkem, jakým jsme u Tima zvyklí, ale veselou a hravou pohádkou (spíš Karlík než Sweeney Todd). Navíc má teda sakra štěstí, že s ním spolupracují tak skvělý herci. Výborné postavy (obě královny, Šklíba, Kloboučník a samozřejmě Hamish :) a herecké výkony jsou asi to nejlepší na celé Alence. Dabing naštěstí není nejhorší. Škoda jen, že jsme díky tomu přisli o sametový hlas Alana Rickmana.

Jánošík je pro mě ztělesněním vznešeného divocha a odvážného zbojníka. Václav Jiráček je s prominutím nevýrazný cucák, který hraje hůř než Daniel Radcliffe v jedenácti letech. Příroda je krásná, kostýmy i komparz bačů fajn, ale s mdlým hlavním hrdinou (který má být tím hlavním tahounem) žádný zázrak nevykouzlí.

Díky bohu, že jsem nesoudila knihu podle obalu (=plakátu), připravila bych se o jeden z nejlepších korejských filmů vůbec. Nejde o žádnou crazykomedii, ale o příběh dvou úplně odlišných lidí (Robinson v Soulu a slečna, která propadla blogýskům a internetovým hrám). Jejich životy, zdánlivě neslučitelné, spojila samota a útěk před civilizací.