Mijagi

Cesta dvou mladých indiánů pro popel zesnulého otce jednoho a hrdiny druhého z nich. Road-movie na trase Idaho – Arizona se silným příběhem o lidských slabostech, vině, trestu, výčitkách, odpuštění. Neokoukaní herci, zajímavé lokace. Po celou dobu jsem se ale nemohl zbavit dojmu, že jsou všichni obyvatelé rezervace znázorněni jako naprostí retardi, někteří do téhle polohy vyloženě přehrávali. Vím, že to má být hořká komedie a že ji točil indián, nicméně tenhle jednostranný pohled mi nesedl.

Pěkné exteriéry, vynikající herecké výkony, z nichž výrazně vyčnívá Leonardo DiCaprio a to v celém filmu pronese jen pár vět. Po shlédnutí se přidávám k jedné ze stran nedávno rozběhlé diskuze: Ano, je to výkon hodný Oscara. Jenže tím chvála tohoto koloniálního eposu končí. Velmi strohý příběh, který nedokáže naplnit nekonečně dlouhou stopáž. Do toho těžko uvěřitelné situace a chování postav. Velká škoda. Od počátečních pěti hvězd jsem se postupně dostal ke třem, nakonec dávám slabší čtyři za plusy zmíněné na začátku komentáře a za to, že si film udržel až do konce syrovost bez zbytečného hollywoodského nánosu.

Německý inženýr s konzervativním způsobem žití, jeho volnomyšlenkářský mladý kolega, zamlžené krušnohorské lesy se spletí vojenských silnic a labyrintem podzemních chodeb starých dolů, zapadlá sudetská vesnice s omšelou čtyřkou hospodou a prapodivně bezstarostnými obyvateli. Nad tím vším se otáčí zatuhlé lopatky staré větrné elektrárny… Kdo někdy navštívil odlehlé česko-německé příhraničí, musí uznat, že se ve filmu povedlo zachytit atmosféru téměř realisticky. Schmitke trpí v podstatě jen na lehčí nedotaženost scénáře. Ačkoliv tuším, co chtěl filmem režisér říct, přece jen bych uvítal více uzavřenější konec. Z české tvorby za rok 2015 jeden z nejsilnějších zážitků (rok vzniku 2014, ale za rok 2015 je nominovaný na České lvi). Určitě se ještě někdy podívám.

Kupodivu mě, oproti jiným Kmenům, tenhle bavil a to se v tuningu nevyznám, ani se okolo něj nemotám (takže zatvrzelí tuningáři dále můj komentář nemusí číst :-) ). Líbilo se mi rozvržení z více pohledů – od ručního tunění starých aut po počítačové nabušení moderních luxusních kár. V rámci stopáže pěkné záběry z akcí. Hudební podklad katastrofa, neustále se opakující jedna skladba.

Oproti odfláknutému, tematicky podobnému Příběhu kmotra je Gangster Ka povedenější, ale pořád se nemohu zbavit dojmu, že se u nás tento druh filmu točí jen jako rychlý přehled událostí. Neúměrně krátká stopáž oproti velkému množství informací má za následek to, že všechny postavy působí plasticky, není šance se jim dostat pod kůži, získat si sympatie nebo naopak antipatie a nezaznamenal jsem ani žádné pořádné napětí. Mafiánským kauzám prostě sedí víc formát seriálu, příkladem může být legendární Chobotnice s Michelem Placidem v hlavní roli. Slabé tři hvězdy.

Bio Ráj ukazuje svět, který zanikl s prvními televizemi a později s příchodem digitalizovaných multikin, svět, v němž bylo promítání filmů společenskou událostí pro celou obec. V sále se nahlas diskutovalo, překřikovalo, smálo, popíjelo, jedlo, vzduch byl nasycen kouřem z cigaret a doutníků, v přítmí se tu a tam oddávali sobě samým milující se páry či klienti s prostitutkami. V téhle době žil i promítač Alfrédo, jenž učil svému řemeslu malého Salvatora. Dodatečně dotočená dějová linka ukazující život hlavních postav po několika letech zaznívá místy jako telenovela a v několika pasážích upadá do sentimentu, nicméně sem tak nějak patří. Jakoby režisér Giuseppe Tornatore přesně věděl, v jakém citovém rozpoložení se bude divák nacházet po shlédnutí původní části a co si k němu může dovolit. Závěrem, jedním z nejlepších, co jsem kdy ve filmu viděl, přesahuje dílo pětihvězdičkové hodnocení. Tohle je opravdu milý biják, který dokáže v člověku navodit příjemnou náladu.

Nechat si jako agent doma v papírové krabici šanony o svých minulých misích, tomu říkám frajeřinka :-) Stalloneho scénář je samozřejmě jednoduchý, přímočarý, předvídatelný, ale k odpočinkovému béčku sedí. Jason Statham v hlavní roli výborný. Nezaznamenal jsem moment, kdy bych se při sledování nudil. Velmi nekvalitní český dabing se slovy a spojeními, která k postavám nesedí, doporučuji v originálním znění.

Herecky všechny tří příběhy dobré, ale celkově spíše pohádkových fastfood. Nejslabší pro mě byla prostřední část – O Červené Karkulce. Totální úlet. Nepovedená maska, takhle vlk opravdu nevypadá. Slabý scénář, všechna čest jindy vtipnému Zdeňku Svěrákovi, ale v tomhle případě nic moc, snaha o moderní pojetí zde vyznívá spíše trapně. Na kino to rozhodně není, maximálně odpočinek u televize.

Ekologický dokument nebrečící nad tím, jak je to s planetou Zemí špatné, ale ukazující člověka, jenž k tomuto zjištění došel vlastní, specifickou cestou lovce vlků a veškerou svoji následnou popularitu využil v boji za záchranu divočiny. Ernesta Thompsona Setona, biologa, autora zajímavých knih a zakladatele skautingu, by si měli vzít za vzor mnozí západní politici ohánějící se módními ekologickými tématy, málokdy však bez přechodu od tlachání k činům. Tenhle snímek mě nadchl mnohem více než rozpočtově nabušenější audio-vizuální podívaná Earth. Má větší vypovídací hodnotu a příběh Loba a Blanky podává téměř nedokumentární formou, jako filmovou romanci. Klasické „mluvící hlavy“ tentokrát odpouštím. Nádherných 49 minut.

Jak zabít soutěž se zajímavým formátem a zábavnými otázkami? Pozvat estrádní celebrity, viz. Radim Uzel s jeho oplzlými fórky.