Scorn_

Jeden z nejpodivnejsich vyletu do obsceni soucasne kinematografie. Je potreba se zeptat, 'kdo je Robert Mockler?' A chceme to vubec vedet?

Jezisikristepane. Jak se tohle mohlo dostat vubec do televize nejakym zpusobem, asi sugestivni hypnozou. Myslela jsem si ze to natocil nejakej student a to si ujizdim na dost spatnejch horrorech. Divna kamera nas uvede do sceny, kdy se zjevi Gacyho nasilnickej otec vypadajici jak jeho mladsi bratr (rekneme ze nevlastni, podoba zadna) a zacne strasne spatne predstirat typickyho batshit crazy macho amika, pravdepodobne s knirem. Da Gacymu trochu na prdel a to je jedina psychologicka vysvetlivka. Krome spatnyho herectvi a nudnejch dialogu je tam spousta momentu, kdy by se z toho dalo udelat neco zajimavyho, ale misto toho je prostrih na nejakou dalsi scenu s naprosto zbytecnejma informacema. Dozvime se ze Gacy zapadal dobre do republikanskyho 'smazici parky in a backyard' kolektivu, ale ze byl uplne debilni, protoze nevedel jak se zbavit poradne tel a hlavne jejich pachu, coz je samozrejme knowledge #1. Gacy se potaci a poti nad tely, obcas prohodi nejakou necharismatickou sracku a vetsinu casu projizdi v aute a dava zivotni rady chudejm Illinoiskejm vlasacum. Poslednich 5 minut sem si zdrimla ale prej je tam jen jak ho chytli. Beztak sem si musela vsechno vygooglit, protoze z toho nekapalo nic. Napeti nula, informace nula.

Nezazivne natocenej a prilis dlouhej manual na svadeni psychopatickyho pritele. Momenty byly emocionalne vypjaty a spravne syrovy, clovek se v tom teenage drzkovani obcas videl, i s tema komplikovanejma emocema. Cekala jsem vic srandy s kamerou a strihem, melo to ten realnej docu raz, kterej me uz fakt sere. Ovsem zaverecna tecka byla vyborna a doznivala jeste dlouho pri titulcich. Porno raz mi nevadil, sonda do priserny srbsky hudebni sceny ano. Moc reality najednou.

Super az na tu Shakiru. Lenochodi DMV je za pet hvezdicek.

Školka je ta nejkrutší škola. Sonda do trablů malého Martina připomněla vlastní bolestné zážitky.

Jasně, má to televizní kvalitu a effekty jsou fakt švanda, není to intelektuální přehlídka, o čemž neustále bičujou komentátoři, který si k vobídku nedokážou pustit nic jinýho než blockbuster, a nemá to s naší středoškolskou kulturou moc společného (k překvapení mnoha, je to stále americký seriál..). Po delší době jsem si připomněla pár dílů a i když už se s šestnáctiletými a jejich problémy nemůžu ztotžnit, Buffy pořád zůstává velmi povedenou a místami vtipnou alegorií na dospívání, a vším co k tomu patří. Nehledě na to, že Joss Whedon z herců vyždímal úplné maximum, což je jeden z důvodů, proč některý devadesátkový mladice ten seriál tak žraly.

Celkem pomalý stupňování příběhu, kdy je dost času na ztotožnění se s postavami, mi opravdu sedlo a možná právě proto se mi některý scény přehrávaly v hlavě ještě tři dny poté spolu s opravdu nepříjemným pocitem.

Tak výdrž jedna řada a čtvrt. Taková roztahaná uměle dramatizovaná rodinná historka, ve který se černej humor vyskytuje asi ještě méně často než zombíci, takže to celkově působí jako ospalá nedělní TV show, při který si blemcáte na límec a občas se probudíte, když se parta přeživších 100% čistých amíků (prostě američtější lidi jinde nenadete) začne hystericky dohadovat, kdo ponese zbraň a kdo bude hledat jejich autistický děti, který nejsou schopný poslechnout ani jeden rodičovskej rozkaz, pravděpodobně aby se děj vůbec někam odvíjel. Hvězdy za zombíky. Kterejch tam moc nenajdete.

Mixovala se nuda s depresí, 45 minut by stačilo. Jednou tolik mi vnuklo spoustu nápadů, včetně hledání Alprazolamu a vodky.

Spíš pro fanoušky žánru a tvůrců a trochu náhlednutí do "backstage", zjištění že Michael Parks je charismatickej démon i mimo plátno a Harvey Keitel je do sebe zahleděná trochu kunda. A Juliette Lewis uměla zpívat už tenkrát.