Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Dokumentární

Recenze (96)

plakát

Věc: Počátek (2011) 

Fuj, fuj, fuj, takhle to zprznit. Dialogy ve stylu "ta Věc se k nám blíží už 5 minut - měli bychom jí zabít", a někdo řekne "měli bychom Ji zabít", se opakují pořád dokola a dokola. Zjevné věci, které nemusí být vyřčeny se neustále připomínají (asi pro hloupé a nechápavé diváky...?). Atmosféra na houby, pokud je ve vás trochu černého humoru, budete se pravděpodobně většinu času smát. Herci nevýrazní a necharismatičtí. Za slizké humusárničky palec nahoru, ale Carpenterova VĚC mě vyděsí vždy daleko víc a ještě mám možnost sledovat charismatického Kurta Russella.

plakát

Občanský průkaz (2010) 

Po zhlédnutí Zemský ráj to na pohled jsem si říkala, že jde o celkem přesvědčivý obraz doby, i když s trochu zkostnatělým pohledem a nereálnými postavami. Po zhlédnutí Občanského průkazu jsem tuto myšlenku zavrhla a Ráji dala tři hvězdy, místo zamýšlených čtyř. Občanský průkaz zobrazuje "totáč" velmi věrohodně očima mladých lidí a skvělé herecké výkony (zejména v hlavních rolích neherců Matouše Vrby nebo Libora Kováře) z něj dělají klenot české kinematografie 21.století. Systematické ničení života mladých lidí pohlaváři je zobrazeno mrazivě věrně, ale s nadsázkou i humorem, a děj odsýpá jedna radost.

plakát

Lidská stonožka (2009) 

Tak nějak obecně v horrorovém exploitation platí, že jsou dva druhy lokací, kde se vám stanou brutální věci. První lokací je Amerika, druhou východní Evropa. V tomto případě Německo. Podmínkou je, že musíte být američan - turista. A musíte být úplně blbí, nejlépe tak, aby se divák modlil za co nejrychlejší zlikvidování vaší osoby. Což je tento případ. I když hlavní záporák je celkem slušný slizák, všechny dialogy, které mu scénaristé vložili do úst z něj dělají Über groteskní postavu. Herecké výkony obětí jsou uvěřitelné podobně jako jednání jejich postav. A na žánr exploitation je tento film, co se týče brutálnosti, velká slabota.

plakát

Turínský kůň (2011) 

Moje první filmové setkání s Bélou Tarrem mě neodradilo natolik, abych se netěšila na další. Silný snímek po jehož zhlédnutí jsem měla celý den chuť na pečené brambory. Krásné statické záběry, které vypadají jako fotografie. Úžasná hudba. Jen ta delka trochu na podrezani zil.

plakát

Habermannův mlýn (2010) 

Neměla bych výtku, ale PROČ proboha zase ten špatný český postsynchron?