deizolator

Jako by mi chyběl jiný konec... ale mě to německo-polské pobaltské soužení a pachtění hodně vtáhlo. Postava majordoma mě hrozně rozčilovala a zároveň bavila.. člověk, který se nemá kam a vlastně ani nemůže nikam hnout pod vlivem okolností a vlastních emocí. Odysea sebekontroly. Závěr zválcuje ruská noha, která kam šlápne, tam 20 let tráva neroste, a je vymalováno.

A proč ne jednu recenzi s odstupem času... zrovna jsem si ho pustil a tenhle film je prostě intenzivní depresivní zážitek okořeněný trochou svérázného humoru, já jsem si ho užil. Ale jako odvykací terapie nezabere... to byl hnus co? Ale když to jen tak zkusíme, nemusíme to přece tak přehánět... no jasně.  Nikdo z nich do toho trychtýře spadnout nechtěl a dokud jím nepropadl, nepovažoval se za takovou trosku, jakou už ve skutečnosti byl...

Milá hořká komedie o tom, když dřív umře mysl než tělo.. podle mě lepší varianta. Po prvotním znepokojení mě ten příběh vlastně uklidnil pro případ, kdybych se měl s Alzheimerem poznat osobně.  Romantická dějová linka filmu dodala prvek nostalgické pohody, příjemná podívaná s nastupující krizí středního věku.. bude hůř a přitom ne tak zle:)

Dojemný příběh o vztahu mentálně retardovaného otce a jeho dcery. A taky o nespravedlnosti. Zásadní snímek pro mě, jako tátu malé holčičky.. Díky tomu filmu jsem začal být víc dítětem. Když jsem s ní, užívám si každý moment, protože člověk nikdy neví.. Pro mě i velice sympatické obsazení a herecké výkony!

Já tomu dávám 5 hvězdiček, berte mé tedy s rezervou jako milovníka indické kinematografie:) Každý z příběhů ale ukazuje, jak to v životě může dopadnout (i mimo Indii), když se člověk chová sobecky a pokrytecky a neuvědomuje si dopady na lidi ve svém okolí.. může se mu to vrátit. Závěry příběhů jsou naprosto neromantické, možná až na ten poslední.

Hodnotím čtyřmi hvězdičkami jako závdavkem naděje, že se česká kinematografie může vyhrabat z Troškaření a rádoby vtipných příběhů o nadržených lidech středního věku. Ačkoliv je ověnčená mnoha historickými úspěchy, vavříny blednou a naše filmařina se zmítá v žumpě.. tenhle film mi dal naději, že se z ní vyhrabe, dá si sprchu a že se u nás ještě někdy budou točit dobré filmy, a to minimálně z technického hlediska. Kamera, výprava a obsazení je podle mě na světové úrovni..snad až na hlavního hrdinu, který mi přišel příliš nihilistický v porovnání s Fljorou z Jdi a dívej se, na kterém se všechny hrůzy, které viděl, podepsaly fyzicky i psychicky. Přesto si v sobě ale zachoval cit, což člověka dojalo a pozvedlo to příběh na vyšší úroveň. Ovšem Joska je od začátku do konce vcelku nemastný, neslaný. Neviděl jsem žádné směřování, vývoj.. demonstrace hnusu podle mě převážila nad jeho využitím k nějakému ponaučení, vyjádření naděje.. takže Marhoule dobrý, ale příště nezůstaň u vizuálu a zkus se zamyslet nad příběhem:-)

Neotřelé, originální. Profesionální opatrovnice tak dlouho odrbává svéprávnosti zbavené penzisty, až narazí... ale náraz ji neodmrští, najde v sobě všechno zlo a odhodlanost, vyškrábne to...a namaže to mafiánům na chleba jak zkaženou játrovku. Rosamunda předvedla fakt super výkon ukázkového zla, rafinovanosti a odhodlanosti v ženském podání... odraz všech zlých bab ve všech openspacech světa umocněný na entou. Chtěl jsem odebrat hvězdičku za to, že paní opatrovnice fyzicky, za pomoci paralyzérů a podobných bazmeků přemůže ruské mafiány...ale neodeberu, bylo to přece jenom super.

Jednoznačně nejlepší indický film, který jsem viděl, a že jsem jich viděl desítky (guilty pleasure). Už proto si zaslouží pět hvězdiček. Orientální patos je je sice nepřehlédnutelný, ale zároveň neobtěžující. Pěkný příběh o tom, jak si získat lásku nevlastního dítěte.. nevlastní matky a otcové jistě ocení a možná ukápne i slzička. Kvalitní kamera, radost koukat. Film není nudný. Jen vyšetřující policista mě trochu rozčiloval svým "machomanstvím", ale stále dobré:-)

Určitě stojí za to vidět! Myslícího diváka film neznudí ani přesto, že je dlouhý - rozhodně totiž není zdlouhavý a ani po třech hodinách jsem nechtěl, aby skončil. Proniknete do tajů zkorumpované nigerijské společnosti. Ty dialogy si budu ještě dlouho pamatovat.

Poutavý, napínavý a dobře natočený příběh, navíc obohacený neokoukanými reáliemi Afriky. Ačkoliv mi tam vadila ta politická nóta obecenstvu (pusťte je do Evropy), snažil jsem si ji odmyslet, a proto jsem si film užil. Zajímavější by bylo věnovat víc pochopení popotahovaným hraničářům, kteří v hlídání hranic podléhají obrovskému tlaku, a to i psychologickému. Bohužel jsou scénářem spíše odsouzení - jako zvrhlíci, jejichž vinou přišel jeden z hordy nelegálních uprchlíků o život - ačkoliv o něj přišel svou vlastní vinou.