HonziKaja

Dětská představivost v kontrastu krutou realitou Španělské občanské války. Tak trochu pohádka, tak trochu horor, tak trochu drama. Výsledný mix oplývá nezměrnou kvalitou ale já na konci zůstal sedět a hodně dlouho jsem nevěděl co si myslet. Byla to opravdu jenom představivost? Co se stalo? To byl asi záměr ale ve mě to zanechalo takové smíšený pocity které už jsme dlouho nezažil. Přišlo mi to temně Coelhovské. Ale stejně jako u Coelha je na každém jak si ty všechny řádky a krásné obrázky vysvětlí. Může se na koukat pragmatickýma očima dospělého a vidět utrpení a krev nevinných nebo zasněnými dětskými očkama plných tajemných tvorů a krásný konců. Asi jsem pořád dítě.

Z Amerického snu se stal trade mark největšího rozměru a právě proto se na něj lidé začínali koukat mezi prsty. A tvůrci postupně taky. Hodnocení i kvalita snímků šla dolů a pak přišel Michael Oher který si na pódiu a už v barvách Baltimoru třese rukou s generálním manažerem. Typická scéna kteří sportovní fanoušci amerických sportů zažívají při každoročních draftech. Na Michaelovi je však něco zvláštního, lidé okolo něho vzhledem nepřipomínají jeho příbuzné. Taky nejsou. Jsou jeho rodina. Rodina v pravém smyslu. Silný snímek který na mě z plakátů působil jako typický film o vzestupu z 90. let s Kevinem Costnerem vrací z pravém smyslu silné příběhy o tom pravém snu, o strádáních, o lidech kteří vám věří, o tom že se snahou se dají dokázat velké věci. Z filmového hlediska všechny přebijí Sandra Bullock, která se snad už konečně našla a ten její lehce nakřáplý a průbojný hlas v kombinaci s téměř hláskem, ikdyž pořádně hlubokým, Quintona Aarona tvoří úžasný kontrast. Velká spokojenost!

Film který si asi našel úplně jiné fanoušky než bylo původně zamýšleno. Je to hrozná škoda, protože ty vtípky pro filmové a seriálové fandy jsou skvělé - ať už o Peterovi Griffinovi (zajímalo by mě jak se s tím vypořádal český dabing) nebo úchylné verzi Flashe. A to je fakt škoda, protože to není jen o zhuleným medvědovi, děvkách a zevláctví. Je to vtipná glosa na sama sebe i na ostatní. Seth McFarlane ale vydělal, má úspěch a to mu přejme. Zaslouží si to. Protože kvalitu umí.

Akční orgie v nejryzejší podobě s parádním vizuálem a až moc kudrnatým hlavním hrdinou. Příběh je slátanina největšího kalibru a kdo u toho používal mozek tak si to prostě nemohl užít. Já vypnul a vyšší hodnocení tady na čsfd by možná bylo na místě. Postavy jsou tak povrchní až to bolí a jediná Andromeda mě celkem zaujala ale to je asi tím že Pike je na podobným levelu sympatičnosti jak Artetonka (zdravíme první díl). Ale co - ten skoro adrenalinový pocit u některých scén si ty hvězdy zaslouží.

Brooklyn s jeho kulturní směsicí zlaté generace, chudoby, moderních trendů a přistěhovalců zabalené do úžasného balíčku příběhu dvou tak odlišných a přitom stejných dívek. Obě se potřebují na cestě na vrchol. Nebo aspoň pryč. Pomocí dortíků. Z fialové trouby. A tenhle seriál taky. Postavy sedí do rolí úžasně, Kat Dennigs a Beth Behrs vytváří na plátně asi to nejúdernější duo jaké jsem možnost poznat a dávají vzpomenou na staré dobré časy 2 a půl chlapa. Vedlejší postavy jsou neméně kvalitně vyvedeny a opravdu zdatně sekundují hlavní dvojici. Scénář čerpá z krásy angličtiny, kde fonetika je prim. A je to úžasné. Škoda že takové věci nejdou vytvořit z češtiny, ikdyž by teď asi intelektuálové odvraceli pohledy protože hodně tohohle fonetického hůmoru je dosti přízemní avšak funguje. Celá show stojí na hlavně na kontrastu. Ať je to vyrůstání, rodina, přednosti (ať už dovednosti či fyzické) až po styl mluvy. A vyvedeno je to do dokonalosti. Sukně versus výstřih, matka versus otec apod. Druhá sézona si drží vysoký standart a jestli se dočkáme více sezón a pokračování v chasin' dreams budu nadšen.

Spojení. K výročí nám Sam Mendes namíchal možná to nejlepší Bondovské martini. A hodně ho protřepal. Naturalistický vzhled posledních dílů zůstal, temnější a tíživější atmosféra taky. Ale ten syrový Bond kterého někteří milují a někteří nenávidí to není. Sam Mendes zvedl hozenou rukavici a ukázal že to jde i prostřední cestou. A to cestou jednoduchou. Spojením klasických Bondovek ze 60. a 90. let s právě posledními díly. Jak to vyšlo? Úžasně. Téměř až temný příběh kontrastuje s klasickými vtipnými dialogy a situacemi které divák u Bonda miluje. Vygradovaný děj s téměř až epickými momenty až do finále kdy se po předchozích dílech stává z Bonda zase hrdina. Smekám. Navíc nový díl dostal facelift. Vrátili se známé postavy s novými tvářemi a připravili půdu pro nové pokračování v podobném stylu. Smekám. Zase. Dále bych smeknul před Bardenem. Ten nám vrátil ty právě trošku úchylné zloduchy ze zlaté éry 60. let. Přes tyhle řádky chvály bych možná uvítal větší prostor pro Bondgirl, která vlastně Bondgirl ani nebyla. Ale to je jen malá skvrna na možná nejlepším Bondovi.

Anderson a jeho artová retro věc. Ona to ani není pohádka ani komedie ale spíše úsměvné drama v pastelových barvách spláchnuté deštěm. Zase jsem se přistihl že jsem ani moc nevnímal příběh jako takový, který je bezesporu vyveden velmi kvalitně, ale jenom seděl s otevřenou pusou a koukal na filmařinu v nejryzejší podobě, dělanou s láskou a úžasnou představivostí. Tohle je jeden z příkladů. Tady není jeden konec. Končí to mnoha konci. Jsou tam kouzla skrytá v obyčejných věcech. Je tam spousta skautů. Je to herecký koncert. A to nejdůležitější - je to nádherný film.

Dlouho jsem přemýšlel proč jsem tomu nedal plnou palbu. A nakonec mám jasno - je to Russell. On tam zahrál tak úžasně že omluvíte tolik špatných věcí. A tou hlavní je scénář. Nevím proč se nad ním lidé rozplývají? Klasická dějová linka životního příběhu s průměrnými dialogy. Je to až tuctové. Tenhle film u mě "zachraňují" (3 hvězdy jsou ještě hodně daleko) 2 faktory - jeden jsou výkony na plátně a druhý je opravdu silný příběh (ten reálný). Zklamání ale i tak velmi silný film.

Pustil jsem si to v noci po po dlouhých a nudných přednáškách na vejšce a řekl jsem si že pokud mě Ridley neuspí tak má u mě velké plus a film i hvězdu navíc. Povedlo se. Jen na okraj - scénář je primitivní, nelogické akce postav (Davidovu jednu určitou akci jsem nepochopil a určitě mi to v hlavě bude vrtat dlouho ale to byl možná účel) i občas příliš "klasické" lekačky, juchačky a střílečky. Ale. Ano je tam jedno velké ale. Je to to tak skvěle skryté že to vůbec nevadí. Jasně, i kvůli vizuálu který je špičkový a konečné scény byly prostě úžasné ale i přerod Vetřelce nebo i ten pocit co jsem u toho měl. Ten pocit kdy se vrátil malý kluk který chtěl být astronautem, rodiče ho posílali spát když běželi Vetřelci, v televizi se proháněl Enterprise a Han Solo střílel první. Spokojenost.

Vím co tím Reitman zamýšlel a jeho poznavací atmosféra a vyšperkované dialogy a postavy mu k tomu měli pomoci. Ale zklamání. Charlize může hrát jako bohyně ale když to ujelo hned v nápadu tak moc nezmůže. Jasně, je to pořád velice nadprůměrný snímek a pro fanoušky Reitmana je to povinnost. Takový šedivá atmosféra s nádechem pálené kořalky a jeden existenční příběh jako jsme zvyklí. Ale něco nefunguje. Na deštivý podzimní večer jako dělané.