Sharlay

Lehce vážněji laděná Chaplinova práce, které neubírá na kráse ani fakt, že skoro půlku filmu se nezasmějete ale pozorujete jak Charlie likviduje lupiče. Každopádně se ale při dívání na The Bank nudit nebudete.

Opět špičková smršť vtipu a skvělých nápadů. Zvlášť mě pobavila scéna s odpalováním dortu holí. Takhle jsem se už dlouho nezasmál.

Opilství byl vždy vděčný námět na komediální situace. Zde navíc výborně zahráno Charliem Chaplinem. Tahle groteska se beze zbytku povedla.

Vynikající Chaplinův kousek. Opravdu jsem se moc pobavil. Charlie Chaplin prostě uměl udělat vtipnou grotesku.

Díky Bohu se J.R. vrátil.

V zásadě nejde o nějak převratný nebo zlomový film své doby. To ale neznamená, že v nás nemůže zanechat jedinou stopu. Ve mně ji zanechal a jsem za to rád, protože psychologicky laděné filmy mám velmi rád a zrovna tento na mě zapůsobil tím, že člověk je nakonec pořád jen člověk a na světě se může spolehnout jen na sebe a na to jak využije příležitosti, které se mu naskytnou. Asi jako Ada v tomto snímku.

Antonioniho styl se mi opravdu líbí. Vždycky věděl jak film udělat dobře. Zvláště u Zabriskie Point se doopravdy vyřádil svým citem pro nadčasovost, kterou bohužel ne každý vidí. Nemá cenu popírat, že snová scéna milování v poušti je nepříliš vkusná, ale s trochou nadhledu se jedná o nejlepší scénu ve filmu, protože zde Antonioni u díváků vyvolal jejich tužby a uvědomnění si sebe samých jako lidí. Z reakce hlavní hrdinky poté co se dověděla, jak skončil její partner je jasné, že pro ně jejich románek neznamenal o nic méně, než pro jiné láska na celý život. Zkrátka a dobře lidské pokolení má mnoho chyb, ale i mnoho krás a vymožeností a těch si máme cenit nejvíce. To považuji za největší poselství Zabriskie Point.

Něco jsem zrovna dělal na počítači a přitom jsem poslouchal puštěnou televizi v níž byl tento film. Jenom jsem to slyšel, jednou, a úplně mi to stačilo.

Vydržel jsem se dívat na tento film asi jen tak do první reklamy. Primitivní zápletka, amatérská kamera a režie, jakou by zvládl klidně i kulisák. Ach, Penelope, má latinskoamerická múzo, do čeho jsi se to zapletla?

Hrome, tenhle film mě úplně dostal. Dalo by se říct, že právě tenhle film je udělán tak, aby se u něj bavil divák náročný i nenáročný. Nenáročný proto, že je opravdu vtipný (vy, kteří říkáte, že čím více se film blíží konci tím je méně vtipný a tudíž nudný, jste patrně neviděli třebas Pelíšky, které též procházejí podobnou změnou po celou dobu filmu, ovšem stejně jako u Pelíšků ani Du levande není po přechodu na vážnější úroveň nudný). Náročný proto, že zde vidíme vše co má klubový film obsahovat. Zkrátka a dobře, Anderssonovo poselství pro ty, kteří žijí nebo chtějí mít radost i z těch nejprostších okamžiků života (návštěva rodičů, nákup koberce, školní docházka nebo popíjení v lokále) je jedno sladké jablko, které potěší při každém zakousnutí.