Sharlay

Trojce dávám jen za tři, protože jsem se u něj nenasmál tolik jako u tří dalších dílů :-)

Myslím, že teprve tento film od Bergmana mě osvítil natolik, že mi došlo proč dělal takovéto filmy. Dělal je proto, aby si z nich každý odnesl něco jiného a tím tak obohatil svůj život. Jestli si někdo myslí, že ne, nebo že se pletu, klidně. S tím já už nic neudělám.

Škoda, že hráli jenom půl hodinku.

Jedním slovem HNUS. Zásadně nedoporučuji, aby se někdo na tento snímek díval. Je to zcela neuvěřitelné, co někteří lidé udělají pro to, aby vydělávali peníze. Například udělat tento film kam dají záběry (autentické) jak domorodci jedí někoho jiného. Nemohl jsem pořádně jíst ještě týden poté co jsem viděl to nejhorší ve svém životě. Přiznám se, že mě to lákalo, ale pak jsem litoval toho, že jsem se na to díval a měl jsem to vypnout už když to začalo.

Horor? Nikoliv. Pouze "natahovák". Celou dobu čekáte, že se něco stane a ve finále jenom voda zalije celý byt až se někdo utopí. Zajímá mě jak vypadá asijský originál. Stejná sračka?

Výborný nápad. Pravda trochu zvrhlé, ale pořád lepší než ty sračky od většiny rádoby umělců z Hollywoodu, kde vám teče krev z televize až do obýváku. Tohle je aspoň skutečné. A pokud někdy někoho z vás napadlo něco podobného udělat, tak se přece jen raději podíváte jak to dělá někdo jiný, ne?

Opravdu jsem se bavil, ani na vteřinu mě nenapadlo nic jiného, než co ten Charlie vymyslí dál. A že toho vymyslel. Jezdící schody byly opravdu velmi škodolibou rekvizitou, nehledě na škodolibého Charlieho, který si vyzkoušel pár rekvizit na začátku grotesky a pak je vrátil zpět, za což by ho v každém obchodě prohodili oknem, kdežto on se stane příručím a opět si musí zachránit svou kůži, když po něm jdou policisté v utajení, muž myslící si, že Charlie je jeho opravdovým kolegou, nebo jeho věčný soupeř, ten chlápek s knírem, co nemohl uvěřit vlastním očím, když si dal Charlie na ústa pěnu na holení a pak si ji utřel vystavenými šaty. Ten film prostě nemá chybu.

Jestli byl nějaký seriál, na kterém jsem byl jako malej totálně ujetej, tak to byl tenhle, proto z principu dávám za 5.

Tak krásné, ale zároveň smutné. Ale což, copak takový není ani život sám?

Pokud se někdo bojí, že neporozumí o co tam jde, protože je to anglicky, ať se nebojí, animace jsou dobrým vodítkem v labyrintu slov rozhovoru o čem jiném, než o válce a míru. Jak je vidět, odkaz Johna Lennona přežije cokoliv, i jeho smrt. A to je dobře.