BigBang

Ideál pro víkend po poledni, dávám plný počet. Skvělé hvězdy Vinohradského divadla, krásné prostředí, komorní atmosféra, žádné dlouhé předehry, pořád se vyšetřuje - p. Adamíra prakticky neopouští záběr.

Jedinečný film: člověk se vrací zničený z práce k úžasné rodině, je duchem nepřítomen, jen nejasně tuší, že se valí průser. Není tomu pomoci. Bolelo mě dívat se na to, protože to žiju. Jinak vizuálně a zvukově krásný snímek.

Přednosti: tu a tam exteriér, p. Plachta, neobvyklé obsazení dívčích rolí. Nejvíc k zamyšlení pro mě p. Plachta, v té době 39-letý; hrál padesátníka - představovaného jako již starce.

Krásná TV koukačka - kdykoliv to budou opakovat a od kteréhokoliv místa to zrovna tam přepnu:-)

Stále pěkný film i po letech. Nejlepší postavou je majitelka lázní - energická, rozhodná, rozumí kšeftu, klient vždy na prvním místě. Krásná hudba na různých místech filmu, zejména při pohledech na vlak jedoucí mořem.

Inscenace není hloupá nebo neoriginální, je však přeci jen dost nudná. Asi nejhorší na tom celém je Štajdlova přeslazená hudba, která pořád zní a inscenace se v ní úplně ztrácí. Mezi kvality, které diváka čekají, patří pí Vančurová - její křehké uzavřené ženy nestárnou. Jako dramaturg je uvedena pí Poledňáková - tím bych si vysvětloval osvěžující rys, že hlavními postavami jsou ženy a příběh je podán z pohledu jednajících žen. Dobovou legráckou je úsměvná snaha vytvořit na Kavčích horách v několika scénách atmosféru pařížské kavárny či nóbl restaurace; počítám, že zahraniční studenti tropického zemědělství na Vysoké škole zemědělské museli mít jako komparsisté žně.

Esesácký uniformy a držky v každém záběru.

Četl jsem napřed knihu a ta se mi velice líbila, dle mého vysoko vyčnívá nad ostatními jeho knihami. Film je velice věrnou adaptací, až na závěr se školní akademií. Další odchylkou je silné osekání linie Markusovy školní lásky - s tím souvisela i nutnost ukončit film jinak než knihu, která jednak žádný výrazný vrchol nemá a jednak finální scéna stojí na postavách ve filmu vedlejších, což by filmově nefungovalo. Film se též vydařil, p. Grant je v hlavní roli výborný, radost na něj pohledět. Mezi vydařené aspekty adaptace řadím i vynechání motivu sebevraždy p. Kurta Cobaina: v době natočení filmu už by nedávalo naprosto smysl hovořit o Nirváně jako okrajové kapele pro fajnšmekry, jak to ještě činí kniha. To celé nirvánovské téma nebylo ani v knize moc podařené, ve filmu by nefungovalo vůbec a je dobře, že ho vynechali.

Krásná elegantní pachatelka, vizuálně zajímavý díl. Pozoruhodný příběh schopné ambiciózní dámy, ale ne dost schopné; celkem smutné. Pamětihodná scéna s propuštěním v limuzíně.

Tento díl mi vizuálně a atmosférou připadal už spíš jak z doby po převratu. Cizinci, diamanty, dolary, koně, auta, chlapi s culíkem, divné oděvy, pohoda - zas jeden film, který mi umělecky potvrdil názor, že ta vekslácká doba plynule začla před převratem a pokračovala po něm. Po starosvětském podsvětí malých podvodníků tu moc nezbylo. A paní Konvalinková se zde již poněkud vzdálila té drobné dívce... Jen by se tam pořád nemusela porouchávat auta.