sandinista

Dobře natočený film (rukopis dua Svěráků se nezapře), ale stejně mi tam něco chybělo. Možná to bylo tím, že jsem se nnemohl ztotožnit s žánrem filmu. Doteď si říkám, jestli to byla spíše pohádka nebo film pro dospělé. Taky mi ze začátku chvíli trvalo než jsem začal rozumět neškolenému hlasu hlavního protagonisty.

Béčková podívaná, která nepřekvapí, ale ani neurazí. Pár lekaček, všude krev a na můj vkus poměrně nevýrazný závěr.

Houpačka, aneb naivita ženy na sto způsobů. Na filmu mě zaujaly snad jen kozy osmnáctileté Lenky Vlasákové, které nadbíhá Tomáš Karger s vizáží Aladina.

Dnes už trochu úsměvné zobrazení nekalých praktik na benzínových pumpách. Světem protřelý Josef Vinklář kšeftuje s valutami a bloky na naftu za asistence Jiřího Krampola a Miroslava Moravce. Do tohoto sehrátého kolektivu přijde mladý Jiří Bartoška a věci nabírají spád...

Drsný obraz mladého, nezkušeného a bezmocného vychovatele v pasťáku. Dostat se v 60. letech do nápravného zařízení pro mladistvé asi nebyla žádná sranda. Ivan Vyskočil v letech, kdy měl v hlavě herectví a ne prohánění orientálních břišních tanečnic. Jiří Krampol nezvykle v záporné roli kápa zpustlých chovanců.

Crossover Indiana Jonese a Mumie. Kostýmy, dramaturgie, choreografie,... no vlastně všechno je okopírované od slavnějších předloh. Béčkovost číší z filmu všemi jeho póry. Casper Van Dien se tváří jak Ken od Barbie, taky jak přiblbej panák hraje. Viděl jsem první část, u druhé jsem usnul.

Dobrý snímek, který hezky plyne od začátku do konce. Čekal jsem však nějakou stupidní pointu, která by filmu nasadila korunu (a minimálně o dvě * nižší hodnocení). Ta se k mému podivu a potěšení nekonala. Film žádná divočina, o to větší pohoda.

Drsný, ale laskavý pohled do života na konci 19. století na statku v okolí italského Bergáma. Film takřka tříhodinový, bez zápletky, ale s velmi zajímavým dějem. Doporučuji všem, kdo mají rádi filmy, které mají hloubku.

Dobrý film, který si nehraje na nic jiného než na oddychovou komedii. Dost vtipných momentů, které u mě naplnily představu nenáročné zábavy.

Film sám o sobě by tak špatný nebyl, kdyby se na něm nepodepsala doba vzniku. Je zajímavé pozorovat kontrast ve vyobrazení procesu kolektivizace ve filmech ze 60. let (např. Všichni dobří rodáci, Smuteční slavnost) a ve filmech z let 70. jako je např. tento. Další věc, která mi doslova trhala uši, byla snaha tvůrců přizpůsobit mluvu herců místu děje. Použité nářečí připomínalo spíše hanáčtinu, kterou se na jižní Moravě v oblasti Mikulova rozhodně nemluví.