Omnibus

Seriál s plnou nádrží... Mojemu klukovi se tenkrát ta oživlá autíčka moc líbila, jeden čas je „sjížděl“ denně a tudíž mám nakoukáno i já. Naštěstí jsem se ale do žádného z autíček od Kardanové Lhoty u Dálnice 66 nezamiloval ;-). Nespolehlivý Johny, soutěživý Ej, rozvážný Miles, ambiciózní Blesk McQueen (synův favorit), ošuntělý Burák, Profesor, dokonce ani autice Sally, ani EMMY - ta ovšem není auto (?), to je ta baba, od které několikrát dostal tento seriál cenu..., ti všichni mě nechávali citově chladným (a nejen kvůli tomu amíkovsky nabubřelýmu moralizování a otravnýmu mlácení pantem, pardon, vlastně kapotou...). Nechali mě prostě chladnějším než chladič odstaveného vraku. Snad jen skromná ale tajnosnubná Bludička, s tou bych si možná dal říct ;-) P.S. malý T.E.S.T. pro filmové echt- kinofily: dvě z výše jmenovaných autíček nepocházejí z tohoto seriálu, ale z pozdější konkurenční Disneyovky Auta 1 (a Auta 2). Máte na odpověď 100 VTEŘIN: Tik ... Tak, Tik ... Tak, Tik ... Tak, TIK – TAK! Tak co? ...?...Nic ? Pche... ! Prej odborníci... ;-)

No jo, holt Amerika, země neomezených (ne)možností. Řeknu vám, už mám naježděno hodně přes milion, pěknejch pár bouraček už jsem potkal, ale žádný crash-sex jsem na českých silnicích ani jednou nezahlídnul. A možná je dobře, že v tomhle za Amerikou zaostáváme. Hrozná představa, že by se u každé velké bouračky povalovaly ve škarpě zakrvácené dvojice, vesele kopulující jako divoké veverky... Ale jestli jste někdy svému broučkovi (nebo mini-cooperovi, proti gustu žádnej dišputát) pořádně ojeli výfuk, třeba si užijete i tenhle film. Bouračky kvalitní, sex uspokojivý, hodnocení lehce nadsazené. Až na ten „Tydýt!“ sex je to totiž dost dobře natočená romance o toleranci v posteli. Ech, chtěl jsem říct na sklopených sedačkách...

Co ještě dodat k této klasice? Veškerou svou infantilní invenci jsem vyčerpal u jedničky. Dvojku už jsme s mým synem sjížděli v obráceném gardu. On za volatem a já chrápající na sedadle spolujezdce. Ještě snad s dovolení ocituji něco z popisků distributorů: „... auta nám pomáhají uvědomit si, že na světě existují i důležitější věci než trofeje a sláva... učí děti hravou formou poznávat hodnoty, rozeznávat, co je správné a co ne...“ (sic!) P.S. pokud čtete tento komentář omylem, protože jste původně hledali jiný film (o autech a lásce ;-) rozhlédněte se, jestli něco nejede, a rázným krokem přejděte k mému komentáři filmu Crash (1996)

Nebojím se říct, že klasika od Disney/Pixar (citace: „Okamžitá klasika“ – Richard Corliss, TIME :-). Zcela nepochybně. Jeden čas náš uličník sjížděl ty oplechované příběhy v takovém tempu, že mi pak auta jezdila v hlavě ve dne v noci ještě pár týdnů poté, co přešel na rybičku Nemo...

Za ty dva roky na mateřské se mi samozřejmě v hlavě zabydlela celá školka postaviček. Od kocoura Vavřince, přes Tipa a Ťapa až po Vepříka a Kůzle. Krtečka netřeba zmiňovat, toho mají rádi například až v Japonsku. Ale z DVD na mě a mrňouska vykoukly i nové, přespolní postavičky. A mezi nimi si vydobyla čestné místo mazaná ovečka Shaun. Té zdatně sekundují „přísný“ ovčácký pes Bitzer a nešikovný farmář, který žije single. Ten se snaží nějak zvládat farmaření i domácí práce, což je nadlidský úkol zejména proto, že mu ho ovečky v čele se Shaun neustále úspěšně nabourávají. Ale nejen ony - kopýtka k dílu přikládají i tři zlomyslná prasátka. Tedy kopýtka, vlastně paznehty, že. Ale „přikládat paznehty k dílu“, za to by mě v dobách mého mládí soudruzi hnali svinským krokem... Ve stádě ovcí nalezneme i několik výrazných postav, vyzdvihněme zejména tlustou Shirley, která jen potvrzuje, že úsloví „není malých rolí“ platí i pro ovečky... Oblíbená scéna mého syna: pejsek Bitzer opravuje rádio pod proudem, dostane pecku a v opravě pokračuje ve stylu „když ti něco nejde, použij větší kladivo!“ Moje oblíbená scéna: na sousední farmu přijede na návštěvu fešná fenka a s Bitzerem se čumáčkují. Ale jak už to v životě chodí, fenka odfrčí pryč a Bitzer zůstane sám. Naštěstí má aspoň kamarádku Shaun ;-)

James Spader jindy není zrovna můj šálek kávy. Ledaže by mi tu kávu uvařila sekretářka v rozpuku, patřičně submisivní a vnitřně nejistá, tím víc vzrušující šťabajzna. Což tento případ je. V jiných filmech pro mě vždy poněkud slizký (navíc bohužel jen amatérsky) a vnitřně rozháraný James Spader dostal tentokrát roli, která mu sedla jak prdel na hrnec. A šťastně vzlykající Maggie Gyllenhaal byla prostě k sežrání. Tu bych z fleku zaměstnal jako sekretářku i já! Tedy, pokud bych v mládí místo učení nevyrýval do školních lavic kosočtverce a měl nyní vlastní firmu :-). Milý film o lásce, která by asi měla i trochu bolet. Film pro každou romantickou duši, které se nebojí nějakého toho plácnutí přes zadeček, popřípadě sexu v lese, připoutaná ke stromu.

Francis Ford Coppola je pro mne nade všemi. Troufám si tvrdit, že všechny ostatní filmy o krvežíznivém hraběti (jakkoli i ryzí, stoprocentní filmařina) jsou v podstatě o tomtéž, hlavně o tom vysávání. K tomu samozřejmě někdy i trochu toho milostného příběhu, ovšem ve vedlejší linii. Coppolův majstrštyk Dracula je o něčem úplně jiném. Co jsem tenkrát cítil já, při prožívání jeho tragického příběhu o rozchodu s Bohem? Především smutek. Nesmírný, hluboký smutek, ale současně i prudkou, spalující touhu po lásce. A zároveň se mne dotkl i neurčitý a vzdálený záblesk naděje. To, jak na mě Coppolův Dracula zapůsobil, to se asi nedá vysvětlit. To musíte vidět a prožít.

I mistr tesař se někdy utne. Lars von Trier ovšem ne! Ten se s Antikristem neutnul..., ale bohužel si přímo šlápl na hrábě. Naprosto famózní úvod s tragédií, po jaké bych o rozum přišel i já, o tom žádná. Takže ušmiknout (né klitoris, ale ten geniální úvod!) a postavit tu romanticky zasněženou scénu s batoletem na piedestal TOP nejsilnějších a nejpropracovanějších filmových scén všech dob. A to, že matce z té tragédie hráblo, to se dalo čekat, s tím opravdu problém nemám. S čím mám docela problém je, že hráblo i mému oblíbenci Larsovi, který se při natáčení seriálu Království zřejmě upsal ďáblu a ten mu tehdy pomohl stvořit temné a velice znepokojující dílo. Jenže kvůli tomu úspěchu si teď myslí, že mu sežeru všechno. A že mě může téměř celý film mlátit klackem samoúčelnosti po hlavě a já mu k tomu budu do rytmu tleskat ručičkama zaprasenýma od krve a rochnit si, jakou čest mi Lars svým „uměním“ prokazuje. A okusovat si zoufale nehty při odborném rozboru samoúčelných nechutností, jen abych proboha pochopil přesně, co tím chtěl básník říci. Nejradši bych Larsovi za tuhle přeplácanou cypovinu nakopnul lišku! Nebo radši ne, bůhví, co bych si od ní pak musel vyslechnout! Ale dál se planě rozčilovat nebudu, počkám si radši na jeho další film. Dávám větší než malé množství bodů , abych alespoň nějak zmírnil psychickou újmu, kterou dva dobří herci - Willem Dafoe a Charlotte Gainsbourg, zcela jistě utrpěli při natáčení těchto zhmotnělých režisérových obsesí.

Až se budu chtít někomu pomstít, doporučení Seven Below je pro tyto účely naprosto ideální. Zábavný, podmanivý, mysteriózní, dechberoucí a vlasyrvoucí superhoror! Val Kilmer se mi kdysi líbil, například v Nelítostném souboji. Při té poslední bankovní loupeži ho ovšem postřelili. Myslel jsem si, že jen do ramene, ale už je mi jasné, že musel koupit i jednu do hlavy... Protože vzal roli v téhle slátanině, odfláknutém, nudném a kreténském shitu a pak se tam debilně mátožil od ničeho k ničemu.

Miluju filmy. Seriály taky. A kromě toho mám moc rád hory a něco málo v Dolomitech a Alpách už jsem dal. Takže jsem se na ten seriál těšil. Já vůl. Dobré náměty jednotlivých povídek. Výborná kamera. A Tatry hrajou jak z partesu, ale herci už bohužel ne. Ono taky se stupidním scénářem se asi blbě něco hraje. Scény zachraňování nereálně natočené a plné zásadních nepřesností. Pokud vůbec na to měli technické poradce, ať vrátí honorář a chodí do smrti kanálama. Toporné herecké výkony, jalové dialogy ... prostě hrůza hrůz. Nějakej ten na šutry vyteklej mozek dramaturgii nezachrání. Půl hvězdy za příběhy, scénářem zmršené, půl za Tatry.