Vitason

Nejlepší epizoda Odložených případů, jakou jsem zatím viděl.

Je to jako by Matthew Vaughn klečel před starými Bondovkami, držel je za ruce, zhluboka se jim díval do očí, aby je během vteřiny popadl, ohnul přes koleno a pořádně jim naplácal na holou. Ale obojí dělá s láskou a na výsledku je to sakra znát. Kingsman je parádní jízda, plná šílené akce, fiflajícího Samuela L. Jacksona a zadku švédské princezny, které slabší triky naopak sluší, než by jí ubíraly na příjemném béčkovém vzhledu. Takhle vypadá čistá láska.

K dokonalosti tomu chybělo už jen to, aby jim frakce vybíral Moudrý klobouk...

Odvěký souboj mezi dvěma rasami... jedinec, který nepatří ani k jednomu druhu, sevřený mezi mlýnskými kameny války, jež má rozhodnout o osudu lidstva... Bill Nighy jako démonický vůdce "těch zlých". Že to vypadá jako bych psal o Underworldu? No ano, ale platí to i pro nejnovější verzi o osudech Frankesteinova monstra. Přesto bych řekl, že oproti staršímu upírskému bráškovi má Já, Frankenstein větší švih, lepší akční scény a efekty. Ale je tu jedno veliké ALE... Underworld měl Kate Beckinsale v těsném koženém oblečku, takže mi z toho ve finále vychází poctivá remíza.

Jaj, dlouho jsem nebyl po filmu plný tak rozporuplných pocitů. A to Jackson dělal vlastně vše pro to, aby byl druhý Hobit lepší než ten první. Zamíchal do svého guláše mnohem více akce a nasadil mnohem vyšší tempo, jenže tak často učinil ve špatných místech. Nechápu, proč by měly být zkracovány nejlepší pasáže knihy (souboj s pavouky, představení trpaslíků Meddědovi) na úkor věcí, které v knize ani nejsou. To je prostě špatně. Navíc je celý film nabubřelá jízda lunaparkem Středozemě, které chybí lehkost a vtip knižní předlohy i emoce. Ve finále to tak působí jako Zápas Playoff NHL, který skončil nerozhodně a tak se neustále prodlužuje, dokud nepadne gól. Hráči jsou unavení, diváci jsou unavení a jen se čeká, až padne gól. Uvidíme, co s tím udělá druhá projekce. P.S. Před Šmakem samozřejmě klobouk dolů.

Vyvážená porce kriminálního rasismu, slizkých vězňů i bachařů a slušné kamery, ve které Svaly (vyrýsované a napnuté na maximum) z Bruselu umravňují spoluvězně kopanci z otočky. Jen je veliká škoda, že je to celé opravdu zvláštně sestříhané a některé scény tak na sebe mají velice špatnou návaznost. Jinak se ale jedná o příjemnou béčkovou zábavu. Pochvala navíc za charismatického Sandmana a krásnou Cynthii Gibb. Jen mi není jasné, jak mi tahle van dammovka mohla před lety uniknout.

Vezměte Muže v černém. Seberte jim téměř všechny vtipy. Vrhněte je do světa, jehož pravidla nejsou (a když ano, tak velice špatně) vysvětlená. Přidejte divně natočené akční scény, nefunkční chemii mezi hlavními hrdiny, občas opravdu podivný střih a ne moc zdařilé herecké výkony téměř všech zúčastněných. Dlouho, opravdu dlouho louhujte a vyjde vám z toho R.I.P.D. Že to nezní vůbec lákavě? Také není!

Mám rád Waltera Hilla a jeho testosteronové filmy, ale tahle další Slyova agitace za tetovací salony je přešlap jak pro pana režiséra, tak pro italského hřebce samotného. Bullet to the Head je totiž čistý průměr ve všech aspektech. Ať už se jedná o vizuál, který vypadá, jako by právě vypadl z Kriminálky Miami, či tupý scénář, ve kterém si gangsteři platí za masáže kreditkou a to předem, nebo ve kterém si policejní důstojník nechává přes centrálu vyjíždět informace o členech podsvětí a nikomu na policejní stanici není podezřelé, že každý, na kterého se zeptal, má do hodiny v hlavě kulku. Navíc je to zbytečně doslovné: poté, co Slye vyhodí do vzduchu svůj úkryt, následuje záběr, který vysvětluje, že si pod něj dal bomby. Proboha proč? O nefunkční chemii mezi hlavními hrdiny a nevtipných hláškách už pak nemusí být ani řeč. Výsledný dojem nezachrání ani hektolitry krve, ani Khal Drogo ohánějící se sekyrou, ani fakt, že Hill po letech opět natočil bitku v lázních.

Tak mi tak přijde, že nám ty Pixarovky v poslední době ztratily duši. Jasně, druhé Příšerky jsou řemeslně zvládnuté skvěle, ale je to hrozná rutina bez jakékoliv přidané hodnoty. Tam, kde se dříve sázelo na odkazy a slovní humor (neříkám, že tady není vůbec), nyní převládá humor situační, aby se film co nejvíce zamlouval dětem. Je to příjemná jednohubka, ale to je pro mě na Pixar prostě málo. Přijde mi, že dříve chtěly Pixarovky i něco říct, teď už jim jde jen o to, aby se líbily a hlavně vydělaly.

Maloměstská učitelka versus peroxidová megera. To je základ Dlouhého polibku na dobrou noc a zároveň jeho největší problém, protože zatím co tu venkovskou paničku bych Geeně Davis žral i se zavázanýma očima, u té chladnokrevné vražedkyně s tím mám už trošičku problém (hlavně, že u Harlinů doma byl klid), ale proč si kvůli tomu kazit zážitek, když se jinak jedná o perfektní akční béčko plné slovních i skutečných přestřelek, při kterých se skáče do zamrzlého jezera nebo střílí za jízdy na bruslích. Všechno při tom pěkně vybuchuje, padouši padají po desítkách a Samuel L. Jackson to celé častuje výbornými hláškami a kdyby hlavního záporáka hrál někdo jiný než vykulený Bierko a kdyby se tolik netlačilo na pilu u přerodu hlavní hrdinky, tak bych klidně vytasil nejvyšší hodnocení.