ForGump

Úsvit ve mně nakonec zanechává rozpaky. Začátkem si mě získal až čím více se blížil konec, tak mě postupně ztrácel. Tématem absolutně mimo jakékoliv jiné filmy. Až se trochu bojím, zda si Chlupáček se Šifrou pro zbytek své kariéry nenasadili laťku odvážnosti až příliš vysoko. Potenciál toho filmu být absolutně nejsilnější ubírá fakt, že ač je to statečné o něčem takovém točit, tak film nakonec působí ve svém provedení značně přízemně a neodvážně. A je to škoda, neboť režijní zdatnost Chlupáčkovi nechybí, s kameramanem Doubou, vytváří dechberoucí a nervydrásající scény a atmosféru 30.let, v nichž nacházíme hrdiny zalité optimismem pro roky přiští, které jak víme budou fatálně odlišné. Douba v tomto filmu neopouští detaily na tváře herců, v tomto případě se kochá tváří Elišky Křenkové, jež podává asi nejlepší výkon kariéry a pomáhá si zajímavými kamerovými úhly, z nichž snímá Borárosovo architektonické opus magnum. Jenže co naplat, ač možná ve mně film uzraje, tak tomu chybělo mrazení v zádech, které nastupovalo v první polovině filmu, kde pro mě vše graduje scénou v ordinaci. To co je potom už mi nepřišlo tak dobré. V jednu chvíli si nejsme jistí motivací postav, byť všechny jsou v určitém zmatení, ale i tak mi to nezpůsobilo věrohodně a i s postavou Heleny začináte ztrácet kontakt až se vám film nějak odcizí celý. Nicméně problémem CSFD je, že nedává možnost něčeho mezi 3 a 4 hvězdami, tudíž nezbývá nic jiného než nakonec Úsvit odlišit od ostatních 4*. Ten film je totiž tak extrémně jiný a jsem vlastně nadšený, že vzniklo něco takového, že ho nebudu řadit k průměru. Jen musím konstatovat, že je pro mě více než problematický. 70%

Bude asi potřeba podniknout revizi filmů Jana Hřebejka a Petra Jarchovského v celkovém měřítku, neboť po mnoha letech jsem si znovu pustil Horem pádem a jsem z toho velmi trpký, protože už mi z dnešního pohledu ten film přijde jako extrémně špatný, hrůzně jednoduchý a vykonstruovaný. Především v něm nacházím absolutní bezmoc. Postavy jsou skoro všechny neuvěřitelně strašné a podivné karikatury dělající podivné věci, a byť se Hřebejk společně s kameramanem Malířem snaží vytvořit zajímavou atmosféru, kde kamerové filtry snímají tu pražskou atmosféru se zajímavou Březinovou hudbou podmanivě, tak jako celek je to tedy až divně vyznívající. Celý (ne)příběh rámcuje jakýsi český fenomén rasismu a xenofobie, který je tak nějak zaobalen do drobných prvoplánových a laciných vtipů. Trošku bych dokonce nacházel paralely k asi 5 let staré Národní třídě od Štěpána Altrichtera, tedy schopného tvůrce, jenž tak nějak nezvládnul ukočírovat scénář. V tomto případě Petr Jarchovský narazil na limity své hloubky, kdy zůstává bezpečně na povrchu a je přesně řečeno, že v Pelíšcích jsme mu to byli schopni odpustit, tady těžko. Horem pádem je ve výsledku jakýsi hybrid mezi filmem Jedna ruka netleská (postavy typu Macháček, Liška, nebo Daniel), poetikou bratrů Coenů (takové miniFargo a Bratříčku, kde jsi) a ničím. Snaha o nějaké velké hádkové scény jako ze severského dogmatu hrubě nepasují do toho celku. Byl to tedy dost náraz do zdi. 30%

Říkal jsem si, že to je na čtyři, ale záverečná vlaková patálie mě jen utvrdila v tom, že se to vlastně příliš neliší od Fast and Furious a to i v některých navštívených lokacích (ano letos již podruhé se hroutil Řím a záporák z minulosti také nastoupil). Tady alespoň měl scénarista a režisér v jedné osobě krev v mozku při vymýšlení okolní zápletky a navíc prostě to většinou nepůsobí nechtěně vtipně ale celkem promyšleně, a to například i kamerově i hudebně, navíc i herci jsou celkem super, hlavně tedy Hayley Atwell v roli zlodějky a podvodnice je čupr. Takže jsem smířlivější, nicméně co do vtipu například Bullet Train to má také daleko, byť se Cruise celkem snaží, ale bohužel je na něm akorát zoufale vidět jak nevtipný člověk to ve skutečnosti musí být, do Brada Pitta mu holt leccos chybí. Ale jo slušné, druhý díl si dám též s chutí a s radostí vypnu všechny své myslící orgány na těle. 60%

Velmi silný film a tradičně audiovizuální potěcha pro duši cinefila, ale zároven je velmi ukecaný, kdy ve velké kadenci padají složité a rychlé souvětí a to je na 180 minut přeci jen moc. Jinak ale je co chválit, rozhodně bych se nebál za to dát Nolanovi Oscara za režii, protože to je v kooperaci s tou Hoytemovou kamerou tak labužnické až zrak přechází. Úchvatná hra se světlem, barvami, úžasné kamerové úhly a práce s detailem. A Gorransonova hudba je něco z čeho mi ještě teď jde mráz po zádech. Nádhera. Herectví snad ani nejde zmínit, Murphy je v Nolanově filmografii vždy úžasný a jeho položení do hlavní role, rozervaného vědce patří společně s Jokerem Heatha Ledgera k vrcholům všech filmů 21. Století, trošku mi to připomnělo tou věrohodnoství a totálním herectvím Joaqiuna Phoenixe. Rozhodně pro mě je Oppenheimer po Tenetu opět pozvednutí Nolanova jména, neboť jsem se již dost bál. Tady je to zase návrat zpátky ke kvalitám jako byl Dunkirk, se kterým to má pro mě leccos společného. Velký palec nahoru. 90% ad. 12.11. Viděl jsem Oppenheimera v kině v různých verzích 4x, takže byť vše výše platí, musím dát nakonec 5*, protože ten film je prostě mistrovský a ty vady mi prostě to nezkazí.

Zprvu si odbudu to, co asi bude vadit lecckomu nejvíc, ano v některých chvílích to bylo i na mě příliš doslovné tlačení na kritickou maskulinní/feministickou pilu, a to i přesto, že s posláním filmu nemám sebemenší problém, právě naopak. A to je tak to jediné co mohu Barbie vytknout. Ten film je totiž přesně vyvážený, je to vtipné a zároveň i dojemné, což teda jen a jen potvrzuje, jakými geniálními tvůrci jsou Greta Gerwig a Noah Baumbach. Smutek se mi mísil s radostí a v mnoha chvílích až husí kůži a na závěr i s leskem v očích. Oceňuji, že ve WB se odvážili na takto megaodvážný a vlastně v moderní hollywoodské kinematogragii neortodoxní satirický film nastavující zrcadlo současnému světu, vložit tolik prostředků a je dobře, že je dali Gretě Gerwig, která si sestavila tým lidí, kteří tento nelehký úkol vyprodukovali a dovedla opět herce k až nadlidským výkonům. Tedy ať už kamera Rodriga Prieta a hudba a herecky mimořádní Margot Robbie a Ryan Gosling a ve správné komické poloze nastaveným Willu Ferrellovi a Kate McKinnon. Je to vlastně film, který napohled svou kampaní a všemi gify, memy a dalšími doprovodnými drobnostmi, navozuje jakýsi dojem třeskuté, cukrkandlové zábavy, která ale leckoho může nepříjemně překvapit a vlastně si tak (až trošku elitářsky) říkám, zda je vůbec možné chtít od masového publika pobrat to množství narážek a dalších maličkostí. A bojím se, že právě vlivem tohoto proma budou mít všichni ostatní problém na to jít. Barbie má neuvěřitelně invenční a mimořádně chytrý scénář, který je dle mého pocitu převeden na plátno mistrovsky a s hravostí. Masterpiece. 90%

Musím samozřejmě uznat, že to je zase prostě další z výbušných a dementních podívaných. Jenomže se asi opakuju pokaždé. Strážci Galaxie mají Jamese Gunna, tvůrce, který umí do těchto filmů vnést lidskost a zvířeckost, a přesto být i celkem vtipný. V rozlučce bojují Guardians za záchranu Rocketa proti černošskému dickheadovi celkem podobnému v chování Adolfu Hitlerovi. A právě zápletka kolem našeho oblíbeného Mývala nadchne nejvíce a táhne se celým filmem. A i díky tomu je poslední dobrodružství hrdinů okolo Star-lorda Quilla příjemné a v nekterých momentech až dojemné. James Gunn je totiž maník, kterého by chtěl asi každý aby mu točil a psal filmy a jeho tvorba se prostě vždy vymkne a patří k tomu nejlepšímu v rámci daných frančíz. Jestli to tak bude i u nového zaměstnavatele, tedy DC Comics je otázka, ale pokud bych měl vybrat člověka, jenž může nakopnout topící se značku tak právě Gunn a na jeho Supermana jsem zvědavý. Právě Marvel může tomuto chlapíkovi vděčit za hodně, protože i poslední Strážci Galaxie jsou o dost lepší než zbytek tvorby producentského týmu Kevina Feiga, co bude s Marvelem dál kdo ví, protože jeho prestiž upadá. Snad naleznout nějaké nové takhle kreativní lidi. Takže last goodbye to je velmi zdařilé a hlavně v této sérii kvalitou konsistentní. 70%

Nebudu za žádnou cenu zlu ustupovat. Díla jako Fast X ničí kinematografii, je to vlastně jen pro zastydlé puberťáky či přerostlé maskulinní hovada, kde se plní jejich veškerá výbušná přání, která jsou směšná, a co směšná, ta už jsou tak k pláčí dementní, že ještě by zmínka o smíchu mohla vyvolat falešný dojem zábavnosti. Nene. Tento výtvor je vtipný přesně v jednom momentu, který ovšem trvá pouhých pět minut a je v něm Jason Statham, scéna jako z Ritchiovky, která jakoby sem ani nepatřila. Všechno ostatní je opět blábolení o rodině a nonsens jako valící se bomba ulicemi Říma, přiruční stíhačka, skoky z přehrad či Brie Larson s kulometem. Kdo se nad tím dojímá? Jste lidi v pořádku? Pilulky máte v nejbližší lékarně. Fast X: Endgame... P.S. Zemře John Cena, girl power na Antarktidě ve složení Theron, Rodriguez, Gadot a na konci je The Rock. Tak a už nemusíte utrácet. 10%

Je známo, že filmy Roberta Rodgrigueze byly vždycky trošku ujeté. To si tady můžeme s klidem potvrdit, byť to není nic jako Machete nebo Planeta Teror. Hypnotik zavání lehkou zakázkou, kterou si Rodriguez evidentně nevymyslel, ale dle titulků jen poupravil dle syžetu od Maxe Borensteina. Když už nic tak tento na sto honů béčkový film má alespoň velmi dobrou právě režii, je totiž velmi dobře vidět řemeslo, které RR stále ovládá. Nicméně Hypnotik je tak šílený mindfuck, až jsem žasl. Naštěstí je důležité že to je opravdu rychlé, lehkých 90 minut nakonec nedovoluje ošívání v sedačce, vlastně stále člověk žasne, co se mu děje před očima a taky si říká, jestli samotný film se mu nějak nezdá a jestli William Fichtner ho také nezhypnotizoval a on po filmu nedojde vykrást blízký McDonalds. 30%

Finská vyvražďovačka nácku s jemnou příchutí westernu a galóny krve, vybuchujícími lidmi a koněm a dvěma brašnama zlata. A funguje to tak nějak napůl, vina bude asi především na mé straně protože jsem již notně přesycen těmito krváky a je to už trošku k uzoufání co nám velká kina nabízejí za zážitky. Sisu je alespoň v lecčems originální a scénarista a režisér v jedné osobě dovede celkem obstojně pracovat s černým humorem, byť to celé vypadá jako kdyby Tarantino natáčel bezmezný art, ale to Helanderovi prominu. 70%

Příjemná velice barevná poťouchlá adaptace bideohry, kterou zná snad každý, který se narodil v 90. letech, nicméně žádná nostalgie mě nepolila. SuperMario Bros. ve filmu jsou tak v konvencích dnešních animovaných filmů a blockbusterů obecně, že nedávají ani důvod. Je to velké, je to výbušné a je to mnohdy dost silly, ale furt vás to, tedy mě to neuráželo. Byla to příjemná jednohubka, ale nedávno jsem viděl poprvé Raubíře Ralfa a ten mi nějak přišel lepší a stylovější.. prostě u studia Ilummination jako obvykle, solidní a příjemné ale stále o ten krok pozadu za Disneym/Pixarem. Ale je naprosto jasné, že ti nejmenší si želvičky, opičáky a houbičky užijí o dost více o tom žádná. 60%