Kosir

Suchý měl jednak jméno, jednak věděl kam až může zajít. Pro mě je špičkou duet Pilarové a Gotta.

Když se to tak vezme, tak dobře udělaný film, kterému, jako obdobným z té doby, škodí inflace uveřejňování (na všech možných tv stanicích. Pro ně je to vata, a tak to vnímá nejeden divák.

Velký hit své doby, kdy moc nebylo na výběr. Děj si moc nepamatuji, ale děsivá atmosféra ve mně dosud rezonuje. Výběr herců typově perfektní. * Děj jsem si po čase osvěžil a mohu říci, že mě ještě paměť neklame. Když to tak srovnám s pozdějšími kriminálkami s Hőgerem a Hrušínským, tak to uprašuje svižněji. Taková ta mudrosloví (psychiatrů) jsou dnes úsměvná, ovšem stejně jako někdejší Plzákova. Ta už ale spíš opisovala než vytvářela. V každém případě však divák od začátku do konce ví o čem a co se hraje.

Na svou dobu dobře udělaný film, v němž sice vyšetřovatel jezdí v luxusní šestsettrojce, jinak vyhrazené papalášům, ale není vůbec zatížen politickým balastem. Viděl jsem po roce 90 více méně náhodou jednu kancelář kriminalistů v Praze a hned bych tehdy plakal. Celkem šajby, nicméně měli otlučenou 105ku jeden psací stroj (oboje si půjčovaly), takže před dvaceti lety to nemohlo být lepší. Světové vybavení trochu dost zrazovaly otlučené baráky a chudičké interiéry. Na rozdíl od vraha skrývajícího tvář je však tenhle psychologicky zaměřený snímek uvěřitelnější, resp. vyvrcholení není tak strojené.

Mádl má kukuč rošťáka a v jeho raných filmech jsem mu fandil. Od přemlouvání báby si ho však spojuji se svazáckou angažovaností, takže zejména v tomto "dobově komparativním" snímku mně dost vadil. Vedle "nevinné" Josefíkové jsem viděl přestárlého provařeného stranického funkcionáře s mladým xichtem. Jinak docela slušný, oddechový počin.

Tenhle film jsem viděl mnohokrát, zejména však v posledním období, kdy televizní stanice vyplňují o víkendech prázdný poobědový čas. Nikdy mě zvlášť nezaujal, aniž mě berou místní nadšené komentáře, přesto mu musím přiznat nesmírnou pochmurnost. Ta z něho přímo čiší a s odstupem času si teprve člověk uvědomuje jak to tady vypadalo v dobách, kdy se stát nezadlužoval, ale také nevzkvétal. To jsou ale kulisy, samotný film se vleče, přes čtyři vraždy (stačí drahoušku :-) a žádný děs z něj nečiší. Je to řemeslně odvedená detektivka, jakoby se obracel list po listu v průměrné knížce. Napětí veškeré žádné a přispívají k tomu Hrušínský s Brzobohatým, kteří jsou civilní až až. Ten "psychologický" závěr s Plzákem má daleko k důvěryhodnosti, Zuzana Ondrouchová se najednou pochlapí, aby vyšla do světa a v něm se znova podělala.

Pětka se sice víc než odpovídá balanci s "opravdovým uměním" (příště už nebude), nicméně nutno uznat, že seriál jde skutečně nad průměrnou úroveň žánru. Trochu bych ho přirovnal k novácké Expozituře, která má ovšem pevnější kostru (provázanost, vývoj v čase). Soubor je více fragmentální, avšak nespojuje ho pouze osoba hlavní hrdinky. Jednotlivé příběhy mají napětí a gradaci. Nápaditost však není úplně vyrovnaná, takže postupem času autoři začali tak trochu vařit z vody. Je to ovšem pochopitelné, geniální neomylnost patří spíše do americké produkce. Jistou slabinou, aspoň pro mne, byl nepřesvědčivý nástin sexuálního života psychyatričky, takový plochý, jakoby narychlo naroubovaný, aby se neřeklo.

Budu tady zajisté patřit k minoritě, ale já ***** dám. Ne, že bych neznal povícero lepších filmů, nicméně ve svém žánru patří tenhle thriller k tomu nejlepšímu. Nejde jen o napětí a brutalitu, ale i o řešení vzájemných vztahů na více úrovních. Otec a dcera; otec, dcera, macecha; otec, tchyně, zeťák; kamarádky... Generační (ne)zkušenosti a mezigenerační problémy jsou vlastně příčinou toho, z čeho Wahlberg těží.

Když se mně čirou náhodou dostala do ruky kniha, tak jsem ji jakž takž prolistoval, v podstatě bez valného zájmu, špíše abych vyhověl dcerce, která začala objevovat sci-fi. Ten nápad mě připadal zajímavý, ale zpracování už tolik ne. Jak jsem listoval dál, tak nuda přešla v totální otravu. Říkal jsem si, jak asi bude vypadat film natočený podle tehle unylé limonády. Naděje na kreativní přístup vzala po pár minutách za své. Plochý, infantilní biják, který i nevalné předloze dělá ostudu. Po poradě s potomkem dávám *, a to za úžasné vyřešení pádu dušičky do luxusního popelníku, a taky trochu za pjekně vyleštěný chrom na bouráku hledačky. Jsou lidičky, co si tady výskají nad ostrým obrazem, já jsem to sice sledoval jen doma, byť na velký HD, ale začasté jsem spíš jen hádal, co se v té tmě děje. Herci a herečky se pohybovali po obraze strnule a strojeně jako v počítačové hře nebo rozpohybovaném komiksu a těch záběrů na nehybné oční čočky mohlo být klidně půl. Stačilo.

Je mi líto, ale připadalo mi to jako přílišnej slaďák, abych dal víc jak **. Čokoládu mám raději hořkou. Johnny Depp mě zas tolik neokouzluje. :-)