horskejvlk

Muži a ženy, nekonečný příběh proč muži chtějí ženy a ženy touží po mužích. Zde Muž ( čert  nikoliv svadějící ďábel ale živočich bažící po smyslnostech základních) pro ženu, “Skvělá partie” Ing.Čert: vše vyžere a pak musí odejít, nemá tolik času…(přesně chlap který není zamilován a tudíž ženskou jen využívá), přesto Žena po vztahu s inženýrem touží a tedy vše toleruje, tak jak některé ženy slepě následují svého vyvoleného a nosí mu do kriminálu pomyšlení”. Muž čert vše graduje: poučuje, lituje se , stěžuje si na bývalé milenky: Chtěla by jsi kajak ? Ona mi ho půjčila a já ji ho mám vrátit?  když ho vytáhne do společnosti tak “zářící” Ing. Udělá dojem i na kamarádku kterou začne svádět a ona, zase žena, flirt přijímá. Skvělá komedie o mužském šovinismu a ženině tužbě. Muž ji vše vyčítá a dělá z ní blbce, hraje si z její zamilovaností. Nakonec žena vyhraje a Čertovu všechnu smyslnost a vášeň a neřesti přemění do hrozinek, ty ji vydělají velké peníze. Protože ženy jsou nádoby plné hříchu tedy Rozinek. Tento okultní, mystický koncert pánů herců je klenot 70 let. Menšík hraje živočicha, pekelného čerta pocházejícího z nadpřirozena bezvadně, mužskou domýšlivost, ulhanost, nenažranost a vychloubačnost skvěle, Bohdalka zase jako “submisivní ženu” která jde za svým cílem dokonale. Poklona paní režisérce, že jako rekvizity použila opravdové pokrmy, husy, bifteky, dorty. Menšík vše z chutí sežral, sakra jeho apetýt byl opravdu z pekla.

Skvělá komedie z maloměstečka s tak upjatou morálkou. Neplodný, vážený, hoteliér se snaží najít za sebe náhradníka-oplodnitele. Vzhledem k okolnostem se sám, velmi diskrétně, nabízí pan akademický sochař z Prahy, ale “Kapoun” se radši sám obrátí na mistra zahradníka-živočicha Menšíka a krásná panička? Ta si pořadí sama… Film nebyl přímo v trezoru ale reprízovaný také ne, důvod sexuální námět ? Ale vůbec ne, jenže v době normalizace je zde vyobrazena buržoazní ČSR velmi slunně. Pan hoteliér je zdvořilý a poctivý, hlavně milující svoje řemeslo i svoji mladou paničku. Ostatní: pan stavitel i městská nobilita všichni poctiví a slušní lidé, zdravá ekonomika a chování. Po roce 68 kdy jsme se mohli vydat údajně zdravou ekonomickou cestou, byl tento film jak posmutnění nad ztracenýmy ekonomickými ideály 1.republiky

Dobrý scénář o lidských povahách které hrají svoje hry i v uzavřeným prostoru. Tak to ve vězení funguje dodnes. Viz. “Doktor čuně” jeho “spoluvězen” ho natočil na hodinky přímo kdy se mu svěřoval o chystaném trestném činu vraždy. Malý prostor kdy trávíš z někým spoustu, nekonečně, času vytvoří iluzi přátelství je to jen iluze, stačí ji vytěžit ze strany vyšetřujících a je to venku. Tedy tento scěnář stále funguje a v této inscenaci přímo rezonuje. Menšík super, Tříska jakbysmet a ta autentická věznice dokonale vše umocňuje. Jsem rád že postava dozorce SS zde není vykresleny jako karikatura nýbrž produkt jiné doby a systému.

Jeho aristokratické chování a pohrdání malicherností jasně dokazuje, že plukovník Megalorkov ( skvélý Abrhám )šlechticem byl. Plukovník cara Mikuláše II. uprchlík z revolučního carského Ruska se svým vojenským sluhou si možná, když viděl ty chrapouny co si hrají na novodobou aristokracii, svůj šlechtický původ vylepšil knížecím titulem, jisté ale je, že aristokrat byl, měl všechny vlastnosti carských šlechtických důstojníků, francouzské vychování i jazyk, hra na hudební nástroj, skvélá jízda na koni, výborný šerm, skvělá hra v šachy i lehkovážný hazard. Mohli to umět i lidé neurození ? Samozřejmě, že ano, ty tu zastupuje stejně vzdělaný a sečtělý knihovník Spera, v podání skvělého Hanzlíka, měl ale noblesu knížete? odpověď zní: Nikoliv, byl to knihomol, neumětel, byť znal hru v šachy i jazyk francouzský, literaturu i znalost škol šermířských. Kníže Alexej samozřejmě věděl že žije na účet pana Domácího ale na rozdíl od ostatních kteří ho také využívávali přísajíc se na něj aby pomluvami bojovali mezi sebou, kníže dělal vše z noblesou a ukazoval jak šlechtic, vášnivě bere život s lehkostí aniž by naříkal a žehral na poměry. Nakonec odejde dál, neboť jeho cesta nemá cíl, jen směr a ten je pryč, pryč od všeho maloměšťáckého, šosáckého a chrapounského které se snaží napodobit vášeň sterých časů. Dál od stylu života který začíná všude kolem, neboť staré časy  končí. “Tak jako česká éra dobrých režisérů, dramaturgů a scenáristů.”

Vážný film, komedie nebo satira ? Každopádně film zachránili herci, podobné téma Kdy Domýšlivost lidské civilizace nezná mezí,  ztvárnil již Tím Burton- Mars Útočí, lidé tedy vládnoucí klika si vůbec nepřipouštěla z MZáků obavy byť to byli smrtihlavové od pohledu. Zde, zisk a falešné manipulace dělá z lidí tupé stádo, viz “milión chvilek pro demokracii” Zrzavý aktér se napakoval.  Jak ale poznat,  kde je pravda a kde manipulace viz.Meryl Streep jako Donald Trump. Konečně role kde Leo není za hrdinu ale naopak je pouhý aktér-losser : “měli jsme vše”. Nakonec je země zničena a nejbohatší se zachrání na cizí krásné planetě, jen nesmí hladit tamní zvířata jak radí hlavní vědátor… Tato odlehčená komedie konečně dopadla tak jak měla, tedy špatným-úsměvným koncem, jen to mohlo být o 45min kratší.

Kdyby namaskovaly Annu Fialovou jako Jennifer Lopez, tak jak ve Hvězdy zpívají, bylo by se alespoň možno dívat na krásnou princeznu ale takhle…Tři sudičky Janžurová má dikci jak po mrtvičce, Konvalinková jak čínská dýně, Kolářová mumie jak “Lucka” co chodí z nožem. Janák se opět pustil do žánru na který nemá talent ani buňky a opět to byl jeho Waterloo.  Co pohádku dělá pohádkou ? Učí se to na FAMU v 1 ročníku , Janák si to plete z Výletem do budoucnosti jen zahaleném v “pohádkových kostýmech”, nevhodnou tuctovou hudbou, kostýmy které jsou časově nezařaditelné a nefotogenickými interiéry zámku . Nemá cenu víc psát smysl pohádka měla a to tu že se Granady na podporu české kinematografie zase roztočily a aktéři dostaly výplaty, toť celý důvod k natočení další mizerné polistopadové pohádkové prohry.

Opravdu nekrásnější bakalářská povídka, zásluhou sentimentálního zasnění, samotářského, “mašinfýry” vynikajícího Menšíka a roztomilého chlapečka Jana Potměšila. Vše ve vánočním hávu železničním, člověk lituje černobílého laciného filmu výroby: “sdelano v CCCP”.  Poetika a nezvyklá role Vládi Menšíka  je radost pohledět, svobodný chlap se zasní a vzpomene si na svoje Vánoce když byl také ve věku onoho chlapce. Poetika Vánoc čiší z pŕíběhu aniž by člověk musel mít smrček a dárky, vypomůže fikus a maličkosti jako dárky, v tom je ta krása. Krásný štědrý večer a pokoj lidem dobré vůle… to je tento příběh.

Vizuálně dokonalý Viktor Dvořák se snažil, ale réžie se mi nelíbila, ani scénář, jako Václav Havel je prostě Marek Daniel stoprocentně zajímavější a výstižnější v českém století díl poslední zvonění je Havel víc Havlovský než v tomto filmu a Aňu Geislerovou už nemůžu vystát, jak jsme ji za ty léta předíváni. Jitka Molavcová, to by byla Olga Havlová, je jí podobná a jako herečka by mohla vyklouznout ze škatulky Melicharové od Suchého. Celkově mě film tak nějak uspával, nechci házet vinu na herce ti se snažili ale je to takové uspávající, fadní, lacině poslepované…no jak hraný dokument. Martin Hofman jako Landovský je ovšem zajímavá změna jeho rolí. Co se týče 17 listopadu tak Havel byl na Hrádečku a nic netušil nevím ale objednávka a finance České televize vypodobnit Havla jako novodobého světce v český dějínách působí stejně zaujatě a nápadně jak nezaujatý Václav Moravec v jeho Otázkách.

Stará “studiovka”na které jsme o vánočních svátcích v 70’-80’ letech pravidelně s radosti koukaly, nic jiného přes rok v ČST nedávali. S vděčností jsme se těšili na výpravné, pro majitele ruských televizorů značky Rubin i barevné, o proti studiovým pro oko tak lacinými nikoliv však na na duchu, pohádkami. Tato je zajímavá tím, že stereotypně zařazen jako záporná postava, je tu Jan Přeučil jako “statečný rytíř”. Hraje ho skvěle, žádný chasník ale “nižší” šlechtic tedy “zeman” dokonce pasovaný na rytíře, kdy a kým to není známo, proto je ten titul velmi nepravděpodobný ale to je fuk. Pohádka nás učí ze poctivost, čest a spravedlivý nikoliv krutý trest vítězí nad lží, zbabělostí a chamtivostí tak dobře zpodobněné Oldřichem Vlachem jako sluhou. Vše ostatní je naivní ať zápletka nebo kostýmy, nicméně nic z toho nepůsobí rušivě nebo nepatřičně ne vše působí poeticky, zásluhou hudby byť byla částečně použita i na historické Inscenaci : Vražda na Zlenicích hradě. Vše je pohaádkové až poetické, Vlach jako padouch je super “podvedl jsem tě králi a zasluhují přiměřený trest”😄😄 Škoda že dnes se nic takové netočí, jen předražené barevné škvára německého typu bez poetiky, a proto si kladu otázku: “kde se stala chyba…?”🥲😢

Ukázáno bez pozdějšího šílenství o pochybné popularitě tempářů, templáři byli nejlepší bojovníci v křesťanském světě a také oěkně arogantní parchanti, to co z něj udělaly pozdější legendy je směšné. Zde jsou jasně pravdivě ukázání jako zmetci. Především to byli zabijáci, většinou Francouzské národnosti což v toto díle přesně ukáží, vraceli se středního východu ta korouhvička z ryzího zlata která byla synonymem řádové cti je dle pravdy. Mnohem později byli templáři vyobrazení jako hrdinové a oběti Filipa Sličného který je nechal zlikvidovat. Skutečnost byla zcela prostá Templáři byli namyšlení a nebezpečným ohrožením světské moci ve Francii. Zde je Robin Hood skvěle dostal : dva chudí rytíři jen ve spalířích se opravdu dělí o jednoho koně, což je odkaz na jejich znak, kdy ze začátku byl řád tak chudý že se opravdu musel rytíř podělit o svého koně.