TerezD

Při sledování jsem se neubránila stejně jako někteří komentující s porovnáváním s marvelácko - netflixáckým Daredevilem, pochopitelně Daredevil je minimálně o dva stupně lepší podívaná než pohled na excentrickou postavu Jessicy Jones, která vede vcelku zpackaný depresivní život. Nelíbila se mi především předvídatelnost událostí, od začátku bylo jasné, jakým směrem se bude děj ubírat. Navíc druhá polovina série ztrácí na dechu a události se zbytečně vlečou, ocenila bych třeba kratší sérii, místo 13 dílů by bohatě stačilo 10 dílů. Naopak bych vyzdvihla ponurou atmosféru Hell's Kitchen, která i v Daredevilovi byla výborná. Ještě si musím rozmyslet, zda vůbec 2. série bude stát za zhlédnutí.

Je škoda, že De Niro v roli mafianského bosse Al Capona neměl víc prostoru. Celkově všechny postavy mi připadaly ploché, zjednodušené, k žádné jsem v průběhu sledování nenabyla ani kapku sympatie. Děj byl šíleně předvídatelný a každá scéna (bohužel) ve výsledku byla šílené klišé. Naopak bych vyzdvihla skvělou hudbu Ennia Morriconeho, díky němuž si tento rádoby gangsterský film zaslouží aspoň 2*.

Dá se říct, že tu proběhl jakýsi pokus o silně depresivní drama. Očekávané emoce nepřišly, celý snímek mě nechal totálně chladnou. Herci se sice snažili hrát, ale chyběla jim ta nejdůležitější berlička, kvalitní scénář. Z celého filmu šla vytřískat mnohem větší hloubka, ale bohužel celý ten potenciál se rozpadl jak domeček z karet. Ve výsledku jsem se proklimbala k solidním 2*.

Proč jsem si oblíbila zrovna Kick-Ass? To se těžko vysvětluje. Herecké obsazení bylo naprosto bezchybné, především Chloë Grace Moretz v roli Hit Girl, vraždící malé assasinky, byla absolutně k sežrání. Příběhová linka na první pohled působí neoriginálně, ale je velice vtipně a energicky rozvinutá. Snímek dobře pracuje s žánry, skvěle propojuje komedii s akčními sekvencemi. Navíc hudba je další silný aspekt, který nelze opomenout. Její perfektní kombinace s každou scénou dodává filmu ten správný rytmus. Kick-Ass je především film o hledání vlastní identity a odvahy udělat něco, o co by se nikdo jiný nepokusil. Podtrženo sečteno solidní 4*.

Většinou konspiračním teoriím horko těžko věřím, ale v tomto případě Peter Joseph přesvědčivě a chytře argumentoval každou událost. Samozřejmě nemohu všemu, co je mi pasivně předáváno bezhlavě věřit, ale alespoň jsem měla možnost se nad tím vším kriticky zamyslet. O jedné myšlence, která je podstatou celého dokumentu, jsem na druhou stranu skálopevně přesvědčena, jedná se o tvrzení, že lidé jsou dennodenně ohlupováni médii a tato média vytvářejí zkreslenou realitu, která vede k obrovské manipulaci s veřejností. Zeitgeist rozhodně upoutal moji pozornost a ještě dlouho mi bude ležet v hlavě.

Jednoznačně nejlepší kousek na letošním Noir Film Festu. Budované napětí a tajemná newyorská atmosféra nenechá diváka chladným. V jednom momentu si myslíte, že dětský hrdina má už vyhráno, ale díky scénaristickým kličkám se situace opět vygraduje do maximálních výšin. Nesmím opomenout skvělou kameru, svícení, a herecké výkony. Především bych chtěla vyzvednout herecký um malého Bobbyho Driscolla. Na tuto méně známou noirovou jednohubku budu vzpomínat ještě dlouho.

Musím říct, že The Town mě mile překvapilo, oproti Affleckovu předchozímu filmu Gone Baby Gone, Affleck zahrál více na emoční strunu. Jde sice chvilkami o film, který je plný zavedených klišoidních scén, ale dvě hodinky uběhly jako voda. Akční sekvence jsou krásně vymazlené. Herecké obsazení až na nesympatickou Rebeccu Hall bylo také skvělé. Nemám dále, co bych vytkla, za mě slušné 4*.

Tady se někdo pokusil hrát na umělce a totálně to zvoral. Naprosto scenáristicky vyprázdněný kousek. Vztahy mezi postavami ani zbla nefungovaly, dialogy působily strojeně až kýčovitě. Dvě hvězdy dávám za zpracování, které se tvůrcům naopak povedlo.

Maďarské teen varování před nadužíváním sociálních sítí. V hlavní roli anime puberťačka Estzer, která mi byla v celku sympatická, ale ostatní její spolužáci podávali tristní herecké výkony, omlouvá je jedině fakt, že se jednalo o neherce. Měla jsem pocit, že už jsem tématicky něco podobného viděla, téma vydírání a zneužívání na sociálních sítích je už docela profláknuté. Snímek nevybočuje žádným ozvlášťňujícím prvkem z řady a nenápadně zapadne mezi mnoho filmů zabývajících se stejnou problematikou.

Velmi rozporuplný film, po řemeslné stránce téměř bezchybný, ale z námětu se dalo vytěžit více. Časté retrospektivy mohou být pro někoho, kdo se tolik neorientuje v moderní historii nepřehledné. Postava Jana Masaryka byla v Rodenově pojetí velmi výstřední (kokain, bohémský způsob života vs. politická odpovědnost). Výběr zahraničních herců přidává snímku na autentičnosti. I přes všechny klady mi v snímku chyběly emoce, postavy byly od diváka zbytečně distancované, chladné vyprávění bez silných dialogů vedlo k tomu, že v půlce filmu jsem si v duchu říkala, aby už ta zívačka skončila.