wampilenka

Nedokážu přimhouřit oči nad formou. Nejvíc mě rozčiloval hudební podkres tím, jak moc napovídal, co je zrovna záhodno pociťovat.

Název mě mohl varovat, takový proevropskounijní výplach předčí snad jen slavné video "Svatý týden s EU".

V tomhle seriálu jsou všechna lidská zla a pochybení zobrazena jako něco, co je tak normální, že nemá cenu nad tím vůbec přemýšlet, že nemá smysl nazývat zlo zlem. Pohoda jazz tabáček... Proč si kazit sluníčkový den?

U tohoto filmu jde o vteřiny. Ano... Dlouhé vteřiny vážnosti v momentech, které potřebovaly odlehčit tak nutně, že hrozila potopa světa v cukru, se promítly do hodnocení.

Nikoli "normální", klasický historický film, jak jsem podle anotace čekala, spíš rafinovaně nerealistické představení. Úvodní scéna okazuje snad k Dekameronu, každopádně někam mimo realitu. A takových momentů nasáklých hrou a jiným světem je ve filmu víc. Už samotný Dubrovnik vypadá jako prostor z pohádky nebo divadelní kulisa. Kulisa pro komedie i tragédie zároveň. V kontrastu se scénou v autobuse zarážejí komické momenty: uklouznuvší vojáci na přehlídce, večně romanticky pózující Anna, zbabělý kněz. Nevím, zda vše, co jsem jako komické vnímala, takovým být mělo. Všechny prvky na mě ale působily vyváženě (ačkoli místy na hraně), a proto hodnotím pěti hvězdičkami.

Budu si muset propláchnout uši savem, abych dostala z hlavy tu ústřední melodii, či co?

Bavila jsem se náramně! Netuším, proč film nemá také nálepku komedie, jistě by se tím vyřešilo zklamané očekávání nejednoho diváka. Naštěstí jsem ale rozkódovala parodický signál včas: "To je Davidova hvězda, pentagram má cípů jen pět." Pak už jsem se nechala unášet poryvy humorných scén, například když erudovaný religionista vysvětluje prostým policistům, že znakem Zednářů je třeba kružidlo. No ne? Další vydařený vtípek: Policisté začnou podezírat dva vědce z různých oborů, že jsou členové tajného bratrstva, když se dozví, že oba vědci navštěvují stejnou... pozor, teď to přijde... Akademii věd! Stačilo. Teď vážně. Z výše uvedených důvodů jsem se u filmu opravdu bavila (proto dávám tři hvězdy), leč zdá se, že tyto momenty nebyly vůbec jako zábavné zamýšleny (proto dávám tři hvězdy). V rámci žánru, který může být trochu pitomý se to dá odpustit, na druhou stranu to tak moc pitomé zase být nemuselo. Přece jen by mohli filmaři začít počítat s divákem vychovaným předchozími snímky a literaturou a některá klišé si odpustit, nebo si s nimi trochu pohrát. Tento film měl větší potenciál než Ďáblova lest (ta už nebyla ani srandovní). Promarněnou šancí byl motiv Voynichova rukopisu, z nějž by se dalo vytěžit mnohem více než plkání o Zednářích, dveřnících a vycentrovaných myšlenkách.

Pět hvězdiček je příliš málo.

Ruralistova noční můra.

Film vskutku nikoho neodsuzuje, ale ani nechválí. Vztah dvou hlavních protagonistů za sebou nechává tolik mrtvol, že konec, ač vypadá jako happy end, nepřináší oddech, úlevu a vyřešení. Naopak dočasnost a neurčitost. (Opravdu bych ho nenazvala "pozitivním ukončením".) Film tím v mých očích získává na hodnotě - varuje se klišé, neproblematizuje jen vliv tradice a náboženství na život jedince, jak bývá zvykem, ale i zamilovanost, která je v tolika současných filmech oslavována. 3,44* BTW: "Loach nikoho nesoudí, nicméně na striktní zachovávání tradičních rodinných hodnot, které (v otázce vztahů, ale i vzdělání) jako okovy svazují životy mladých muslimů narozených v moderním západním světě, nahlíží s větším pochopením než na středověce zpátečnické doktríny katolicismu." Fakt jo, jo? Vždyť Roisinin kněz křičí úplně stejně jako Cesimův otec. Na druhou stranu, pohledu do muslimské rodiny je věnováno víc prostoru, než do církve nebo Roisininy rodiny, takže to zcela vyrovnané není, ale že by se dalo mluvit o pochopení?