Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (157)

plakát

Pokémon: Detektiv Pikachu (2019) 

Jakožto bývalá fanynka Pokémonů (ano, taky jsem sbírala nálepky do speciálního sešitu a koukala na animovaný seriál) jsem se na film, kde Pikachu mluví a má k tomu hlas Ryana Reynoldse, moc těšila. Trailer vypadal dobře a sliboval akční podívanou. Bohužel Detektiv Pikachu do výšin nesahá. Kdo je hlavní padouch jde víceméně vytušit už na začátku filmu, že (SPOILER) zlý pokémon Mewtwo vlastně není zlý, musí být taky jasné každému, kdo prokoukne všechna ta cliché, kterých film nabízí opravdu hodně. Docela by mě zajímalo, jak se film s pokémony líbí dětem, na mě tam bylo několik poměrně nudných scén, hlavně začátek se docela táhne. Za mě to bylo tedy menší zklamání a Pikachua, byť byl neskutečně roztomilý, nakonec hodnotím jako průměr.

plakát

Zlo s lidskou tváří (2019) 

Tak v tomhle případě je velkou nevýhodou, pokud jste před zhlédnutím filmu viděli Berlingerovu prvotřídní práci na dokumentu Ted Bundy Tapes. Ačkoliv film není zase až tak špatný, trochu mě mrzí, že nepředčil má očekávání tak, jak jsem doufala. První část filmu mě poměrně bavila, Ted se nám tu ukazuje v tom nejlepším světle, pak ale přišel soud a já měla pocit, že se znovu dívám na jednu z epizod výše zmíněného 4dílného dokumentu, protože tam říkali a dělali úplně jedno a to samé. Na jednu stranu beru, že chtěli zachovat autentičnost, ale bohužel musím konstatovat, že by asi bylo lepší trošku si to poupravit. S herci to prostě nemělo takový říz jako v reálu - třeba scéna, kdy Tedovi čtou obvinění z vraždy dvou členek ze sesterstva Chi Omega, ve skutečnosti to bylo docela zvláštní (ale v dobrém a poutavém slova smyslu), ve filmu mi to přišlo trochu odfláknuté, ani ze soudce, kterého si zahrál John Malkovich, jsem neměla takový respekt, jako když jsem se koukala na dobové záběry (ty jsou tu mimochodem obsaženy taky, ale protože už jsem je jednou a nedávno viděla, tak mě trošku nudily). Nejvíc se asi dají pochválit herecké výkony. Myslím si, že Zac tu dokázal, že si klíďo může zahrát i ve vážnějších filmech, a já bych mu moc přála, aby mu na stůl přistálo více dramat - přece jen těch blbečků už si zahrál dost. Lily hrála taky slušně, ačkoliv v hodně scénách ji vidíme takovou zuboženou a jak čučí na přenos soudního procesu Teda. Jak jsem řekla na začátku, první půlka mě bavila, pak už to pro mě bylo trochu nudnější, nicméně musím všechny pochválit za tu finální scénu, kdy přišla Liz navštívit Teda do vězení. Ačkoliv k tomuto setkání nikdy nedošlo, Berlinger měl naprostou pravdu, když řekl, že rozhovor v tváří v tvář má úplně jiné grády, než když je vykonán po telefonu. Scéna to teda byla pěkně creepy, ale Zac a Lily zde předvedli asi to nejlepší z celého filmu.

plakát

Dumbo (2019) 

Nemůžu jinak, než dát plný počet hvězdiček (po znovu zhlédnutí po dvou letech jsem nakonec počet hvězdiček ubrala na 3). Tvorbu Tima Burtona zbožňuju od dětství a na "Dumba" jsem byla zvědavá už od okamžiku, kdy bylo oznámeno, že bude Burtonovým novým režijním počinem. Musím podotknout, že původní animovanou pohádku z roku 1941 jsem neviděla (nikdy mě moc nelákala), kamarádka mi ale řekla, že tahle verze s tou prvotní nemá moc společného. Burton mě opět dokázala plně vtáhnout do "kouzelného" světa cirkusu (uvozovky dávám kvůli tomu, protože všichni víme, jak to v těch cirkusech chodí). Malý Dumbo byl krásné mimi slůně, které si okamžitě získá vaše srdce, ať už chcete nebo ne. I zbytek obsazení je vybraný na jedničku, ať už mluvíme o hlavních dětských hercích, Colinu Farrellovi (na toho se já můžu koukat pořád) nebo Evě Green, které Burtonovy filmy fakt sedí a snad s ním bude do budoucna spolupracovat stejně tak často jako tehdy Helena Bonham Carter. Samozřejmě potěší i přítomnost Dannyho DeVita a Michaela "Batmana" Keatona, kteří už s Timem spolupracovali několikrát a bylo to tudíž takové hezké znovushledání. Nakonec se mi i potvrdilo, že o hudbu se opět postaral můj oblíbenec Danny Elfman. Při odchodu z kina jsme s kamarádkou debatovaly nad tím, jestli je nový "Dumbo" opravdu určený pro děti. Obě jsme se shodly na tom, že ne. Stejně jako třeba u Exupéryho Malého prince platí, že dětské publikum je vítáno, jestli je ale příběh zasáhne tolik jako nás starší, o tom už by se dalo polemizovat. PS: Kdybych měla na výběr, samozřejmě bych preferovala originál s titulky, nicméně musím říct, že dabing se v tomhle případě opět povedl na výbornou a spolu s předchozími dobrými zkušenostmi ve mně vzplál plamínek naděje, že se v tomhle odvětví blýská na lepší časy.

plakát

Nancy Drew a tajemné schodiště (2019) 

Nancy Drew vám co by (možná až příliš) zvědavá středoškolačka nenaservíruje krvavou krimi, místo toho ale dostanete velice příjemnou podívanou, která vás v těch 90 minutách krásně zabaví. Mně se film líbil opravdu moc a to po všech stránkách (děj, prostředí, herci - Sophia Lillis si v téhle roli opravdu získala moje srdíčko), je sice pravda, že je spíše cílený na dívky, ale jelikož hlavní hrdinka se vyznačuje právě svým zvídavým duchem a smyslem pro dobrodružství, myslím si, že Nancy Drew by mohla být skvělým vzorem pro mladé slečny. A ačkoliv je mi jasné, že asi nesklidí nijak zvlášť velký úspěch u diváků, stejně bych byla ráda aspoň za jedno pokračování. Snad se o to má oblíbená Ellen (DeGeneres), jakožto jedna z producentů, postará.

plakát

Captain Marvel (2019) 

Tak Marvel nám konečně dohnal DC Comics, když o téměř 2 roky později vydal samostatný blockbuster s hlavní ženskou hrdinkou. Musím říct, že po přečtení pár titulků k recenzím od amerických kritiků, kteří film označovali jako mišmaš, jsem moc velká očekávání neměla. Ze začátku jsem taky byla docela rozpačitá - co třeba ta montáž, kde se honem rychle promítají střípky z pozemského života hlavní hrdinky? To mi trošku vadilo, ale jakmile se příběh rozjel, musím říct, že jsem si tuhle jízdu, která mi přišla jako kombinace Star Wars a Top Gunu, začala hodně užívat. Herecké obsazení k sobě skvěle pasuje. Brie Larson je jako Captain Marvel skvělá a parádně všem zloduchům nakopala zadky. Líbilo se mi i začlenění Juda Lawa, kterého já můžu, a potěšila mě přítomnost Bena Mendelsohna, který si pro jednou zahrál opravdu velice sympatickou postavu. Nicméně musím říct, že dle mého názoru byl tzv. "scene stealer" Samuel L. Jackson, který se nepochybně zasadil o 99 % nejvtipnějších scén a dokonce bych si i troufla tvrdit, že zde předčil samotnou Larsonovou. Jako dlouholetou fanynku marvelovský filmů mě samozřejmě potěšily i nové vysvětlující informace, např. jak Fury vlastně přišel o oko. Myslím si, že s Captain Marvel si oblíbené komiksové studio rozhodně neudělalo ostudu. V kině to byla báječná podívaná, nutno ale podotknout, že kdo neviděl předchozí filmy, hlavně asi první Strážce Galaxie, ten se nebude moc orientovat, i já měla trochu problémy povzpomínat si na rasu Kree. Za sebe tedy můžu říct, že jsem spokojená, a snad nám Kapitánka dostane zelenou i na další pokračování. PS: Jo, po tomhle filmu chci mít doma zrzatou kočku. PPS: Řekněte, nebyla ta scéna, kde hraje písnička od Nirvany, prostě skvělá?

plakát

Spider-Man: Paralelní světy (2018) 

Musím se přiznat, že Spider-Man až do příchodu Tom Hollanda nikdy nepatřil mezi mé oblíbené superhrdiny. Není proto divu, že jsem si Paralelní světy nechala ujít v kině (navíc jsem o tomhle filmu moc velký přehled neměla). Všechna ta sesbíraná ocenění za letošní awards season mě ale přesvědčila k tomu, že bych měla tomuhle filmu dát šanci a nakonec jsem zírala s otevřenou pusou. Samozřejmě to, co nejvíc bije do očí, je animace, která je dělaná způsobem, který jsem snad ještě u žádného jiného filmu neviděla a musím říct, že se mi velice líbila a přišla mi povedená. Plusové body dávám i za dobře zvolenou pavoučí partu, která ale svou rozmanitostí (víme, jak to dnes v USA mají) nepůsobí nuceně. Hlavní hrdina Miles je velice sympatický, mně padla do oka i Gwen a Peter Parker s plnějšími křivkami. Příběh je skvěle promyšlený, nepřišel mi přeplácaný a vše do sebe logicky zapadlo. Třešničkou na dortu byla i dobře udělaná hudba a sestavený soundtrack. Rozmýšlela jsem, jestli novému Spider-Manovi dát čtyři nebo pět hvězdiček, ale nakonec jdu do té plné pětky zejména kvůli tomu, že něco takového jsem ještě nikdy neviděla a už je mi jasné, proč si film odnesl i toho zlatého plešouna.

plakát

Alita: Bojový Anděl (2019) 

Musím se přiznat, že Alitu jsem docela dlouho ignorovala. Věděla jsem zhruba o co jde, ale nevěnovala jsem tomuhle filmu až tak velkou pozornost. V pátek jsem ale naštěstí měla možnost ji zhlédnout v kině a musím říct, že to byla pořádně našlapaná jízda. Mangu jsem nečetla, takže za mě to byl velice povedený a poměrně originální příběh. Hlavním tahounem jsou samozřejmě efekty, které jsou udělané tak dobře, že člověku ani nepřijde, že naprostá většina toho, co vidí, byla udělaná počítačově (ještě že tu máme toho Camerona)... Až teda na samotnou Alitu, která byla velice příjemná hrdinka a všechny scény, kde někomu nakopala zadek, jsem si moc užívala. Ono celkově to obsazení je velice dobře vybrané. Líbí se mi, že z těch známých tváří tu máme víceméně jen Waltze, Connelly a Aliho - hezky vybrané trio, které se dobře doplňuje a zároveň na sebe nestrhává příliš velkou pozornost. Jediné, co mi trošku vadilo, bylo, že byť délka filmu je cca 2 hodiny (což je dostačující), tak jsem měla pocit, že v kině sedím hodiny 3 - ale tady je možná i chyba na mojí straně, protože jsem byla unavená. Konec samozřejmě zůstal lehce otevřený, takže doufám, že nějakého pokračování se dočkáme. Alita je rozhodně důkazem toho, že se nemusí pořád jen vykrádat ty samé náměty a lze přijít i s něčím novým, co diváka uhrane. Rozhodně se vyplatí ji vidět na velkém plátně, je to totiž filmový požitek.

plakát

Velvet Buzzsaw (2019) 

Musím říct, že trailer mě docela nalákal. Film sám o sobě se zaobírá poměrně originální myšlenkou a sem tam dokáže vyvolat i pocit strachu. Ale po zhlédnutí musím říct, že Velvet Buzzsaw zkrátka není film pro mě. Ta hlavní akce se koná řekla bych posledních 20 minut filmu, jinak se tam hodně kecá o umění, což je něco, v čem já nejsem odborník, takže toho člověk zase až tolik nepobere. Ačkoliv to možná byl úmysl, postavy jsou dělané tak, že vám je vlastně i jedno, co se s nimi stane, není tam vyloženě nikdo, koho byste si oblíbili. Všechno v podstatě táhnou známá jména, která představují to největší lákadlo a kvůli nimž jsem si VB nenechala ujít. Nicméně musím říct, že za pár dní si na tenhle snímek asi ani nevzpomenu.

plakát

Po čem muži touží (2018) 

"Po čem muži touží" se v kině u nás ve městě těšil poměrně vysoké návštěvnosti a i kolegyně z práce a kamarádky mi tenhle film doporučovali. Ale já jsem na něj nakonec zapomněla a pustila si ho až včera. Musím tedy říct, že na to, že se jedná o českou komedii, a já české filmy nevyhledávám (až teda na pohádky), protože vždycky předpokládám, že půjde o hroznou blbinu, jsem byla velice mile překvapená. Langmajer mě prostě chytil hned na začátku a jeho herecký výkon se mi zde moc líbil. Ono celkově to obsazení je velice dobře zvolené a na všechny se hezky dívá. Samozřejmě nejvíc zde svůj herecký um předvedla Anna Polívková, která, a to jsme se shodli i s taťkou, by za své zobrazení muže lapeného v těle ženy měla dostat nějakou cenu. Film hezky plyne, stopáž je tak akorát, ačkoliv za mě by mohla být trochu delší, protože konec mi přišel takový urychlený, a je protkaný vtipnými hláškami v těch správných momentech, kdy propuknete v obrovský smích. Bez chyb to určitě není, ale jak jsem řekla výše, z těch českých filmů poslední doby mi tohle přijde jako dobrá podívaná, u které člověk může vypnout a pobavit se, takže nakonec dávám 4* s tím, že už nebudu českou kinematografii soudit až tak přísně jako doposud.

plakát

Grinch (2018) 

Animovanému Grinchi nakonec dávám 4*, ačkoliv je pravda, že v porovnání s oblíbenou verzí v našich končinách s Jimem Carreym, je tohle jen slabý odvar skutečně cílený spíše na menší diváky. Ano, svoje u mě určitě udělal i fakt, že já tohohle zeleného mužíčka, co nenávidí Vánoce, zbožňuju a líbí se mi, že se příběh rozhodli po 18 letech uvést zpět na plátna kin v odlišném provedení. Navíc kdo by nemiloval Cumberbatche a ten jeho ďábelský hlas? Hodně mě i překvapil zvolený soundtrack a některé zdejší scény se mi nesmazatelně zapsaly do paměti: "It's Go Time" (ano, mluvím o té cvičící scéně). Nového Grinche si určitě přidám na svůj seznam filmů, na které se pravidelně dívám o Vánocích, a šanci dám i dabingu, který se prý (až neobvykle) povedl.