JustMeeKatie

Po referátu (nejspíš, už si to nepamatuju přesně) v osmé třídě, rozsáhlé 15minutové prezentaci, "persuasive essay" a dlouhém oddalování jsem se konečně rozhodla podívat se na nějaký ten film s Marilyn Monroe. A nemohla jsem si vybrat lépe! Teď už naprosto chápu, proč má "Někdo to rád horké" tak vysoké hodnocení a spousty lidí se na něj povinně dívá během vánočních svátků, kdy jej vysílá ČT. Já bych si za to svoje odkládání nejradši pár vrazila, protože tohle opravdu je jeden z komediálních klenotů americké (a řekla bych i světové) kinematografie. Do filmu jsem šla kvůli Marilyn, ale zůstala jsem kvůli Tonymu Curtisovi a Jacku Lemmonovi, kteří byli coby Josefína a Dafne absolutní jedničky! Hlavně Jerry/Dafne se postaral/a snad o ty nejlepší hlášky a já se do něj/ní úplně zamilovala (teď to bude jedna z mých nejoblíbenějších filmových postav). Na Tonyho se jako na šarmantního mládence hezky koukalo, i ta Marilyn zde hrála dobře, při sledování by člověk ani nepoznal, že bylo natáčení kvůli její maličkosti tak komplikované, ale Tony a Jack ji prostě s přehledem upozadili. Závěrem ještě musím pochválit naprosto výborný dabing z roku 1966 - až mě překvapuje, jakou si s tím tenkrát dali práci, nejen skrz to, že hlasy se k hercům skvěle hodí, ale překladatelé se toho vůbec nebáli a nasázeli do filmu jednu skvělou hlášku za druhou.

Víc než 3* asi dát nemůžu, ale nebyla to vůbec taková hrůza, jak naznačovaly zahraniční kritiky a zdejší hodnocení. Je zde ale hodně vidět, že se cílilo spíše na ženské publikum. Pár trapnějších scén se tu najde (o ty se postarala hlavně postava Penny), ale "Podfukářky" jsou hlavně oddechová podívaná, u které může člověk vypnout a trochu se pobavit. Anne a Rebel se mi k sobě skvěle hodí a doufám, že si spolupráci ještě někdy v budoucnu zopakují. PS: Chvíli mi trvalo, než jsem přišla na chuť britskému přízvuku Anne, nebo spíše hlasu, protože mi přišlo, že oproti normálu klesla o pár oktáv níž, ale plně mi to vynahradila tím německým, který jí šel na výbornou a bylo by super, kdyby ho ještě jednou pro nějaký budoucí projekt mohla využít.

Moc šancí jsem tomu nedávala, ale nakonec jsem byla velice příjemně překvapena. Charlize a Seth sice tvoří velice netradiční a hodně nečekaný filmový pár, ale docela se mi k sobě hodili a hraní jim šlo moc dobře. Bála jsem se takového tohoto tipického nechutného amerického humoru, který se ve filmech se Sethem vyskytuje často, ale až na pár výjimek šlo o povedenou komedii, která nijak neurazila můj intelekt a zaujala mě od začátku až do konce. PS: Body dávám i za super soundtrack, zejména pak za comeback "It Must Have Been Love", PPS: Andy Serkis je tu vážně totálně k nepoznání!

Spider-Man nikdy nepatřil k mým oblíbeným superhrdinům. To změnil až příchod mladého Tom Hollanda, který je nejen velice sympatický, ale taky umí hrát a právě jemu se jako prvnímu povedlo u mě k pavoučímu muži vzbudit nějaké sympatie. Trailer na pokračování s podtitulem "Daleko od domova" mě hodně zaujal, takže jsem věděla, že si na něj o prázdninách zaskočím do vychlazeného kinosálu. Určitě jde o menší odlehčení po předchozím marveláckém filmu, který zanechal prázdná místa v srdcích v mnoha z nás. Ačkoliv hlavního záporáka jsem měla odhadnutého hned od začátku (a po zhlédnutí filmu ho fakt nenávidím :D), hodně jsem se bavila. Původně jsem si myslela, že to cestování po Evropě pro mě bude trochu rušivým elementem, ale Jon Watts to plně dokázal využít ve svůj prospěch. Hodně se mi třeba líbilo, že když přijeli do nějaké země, tak pouštěli nějakou známou píseň zpívanou v jejich oficiálním jazyce. Zvažovala jsem, že bych novému Spider-Manovi dala pět hvězdiček, ale zatím si to nechám v záloze, hlavně tedy kvůli tomu, že hodně věcí na mě bylo poněkud složitých na pochopení, což mě samozřejmě donutí, abych se na film podívala hned, jak oficiálně vyjde. Jako správný marvelácký fanoušek jsem samozřejmě zůstala i na dvě potitulkové scény, které bych jednoduše označila jako " doslovný mindblowing". Vážně mě překvapilo, že si tvůrci dvě nejzásadnější scény nechali takhle nakonec (a to si ještě vezměte, že někteří lidé v tom nejlepším vlastně odejdou). Fakt jsem zvědavá, co s Peterem zamýšlejí do budoucna a nejradši bych byla, kdyby trojku začali natáčet hned, potřebuju totiž nutně vědět, jak to bude dál.

Budu upřímná, bála jsem se toho. "Lví král" je jednou z nejikoničtějších pohádek od Disneyho, kterou viděl snad každý, komu je 20 a více let (a ještě pamatuje VHSky). Původní pohádka patří mezi mé nejoblíbenější (tzn. viděla jsem ji mockrát) a ačkoliv Favreaua mám ráda, jeho "Kniha džunglí" mě moc nebrala. Když film začal, měla jsem trochu problémy zvyknout si na jinou formu animace. Připadalo mi to jako dokument, ve kterém však zvířata umí mluvit a sem tam i zpívají. Všechno vypadá neskutečně reálně, nicméně je pravda, že daní za to bylo, že v některých scénách nejsou v obličejích hrdinů vidět žádné emoce. Třeba když malý Simba pláče nad smrtí Mufasy… Že je z toho smutný poznáte jen díky dabérovi. V tomhle ohledu má výhodu kreslená podoba pohádky. Do kina jsem si zašla na verzi v originálním znění (dabingu dám nejspíš šanci až vyjde DVD, protože se toho bojím, původní dabing mám tak zažitý, že to bude ohromný nezvyk). Jsem ráda, že ty nejznámější hlášky a písně byly přeloženy stejně. Co se týče dabérů, tak nejvíc mě překvapila dvojka Seth Rogan a hlavně Billy Eichner. Jako Timon a Pumba byli vážně skvělí. Dále bych vyzdvihla výkon Johna Olivera a Chiwetela Ejiofora. Naopak ústřední dvojice, Donald Glover a Beyoncé, mi přišla taková nevýrazná. Zejména Beyoncé, byť je to skvělá zpěvačka, tu byla dle mého názoru nejhorší. Jak jsem ji tak poslouchala, čím dál víc jsem měla dojem, že neumí do hlasu, při mluveném slovu, dát potřebné emoce. Při duelu "Can You Feel The Love Tonight" se mi ani moc nelíbilo spojení jejího hlasu s tím Donaldovým, prostě mi to neladilo. Nakonec tedy hodnotím se 4*. Je to kvalitní podívaná, která vás ohromí tím, jak daleko se za poslední léta posunulo CGI. Jak jsem ale četla v jedné zahraniční recenzi, srdce tohoto příběhu i nadále zůstává u "Lvího krále" z roku 1994.

Asi jako mnohé další i mě "Mrtví neumírají" nalákali na zombíky a hvězdné obsazení. Bohužel pro mě tohle nebyla ta správná volba. Během filmu jsem se několikrát dívala na hodinky, dokonce jsem i zvažovala, že z promítání odejdu. Nakonec jsem to vydržela a odešla jen pár minut před koncem. Pořád jsem si totiž říkala "jakmile se tam objeví zombie, tak začne ta pravá zábava". To se bohužel v mém případě nestalo. Postavy jsou hrozně napsané, výjimku tvoří jen pár vybraných jedinců - za mě je nejvíc bodů za podivínku Tildu Swinton a "rasistu" Steva Buscemiho. Hlavní dvojka, Bill Murray a Adam Driver, byla neskutečně nudná a strohá, což je mi líto, protože Billa už jsem nějakou dobu v něčem novém neviděla a Adama mám docela ráda. Dvě hvězdičky nakonec dávám za snahu a pár momentů, kdy jsem se trošku zasmála. Za mě je to jen další snímek, na který si za pár dní nevzpomenu a do budoucna se k němu asi ani nevrátím.

Začnu asi pěkně od začátku. Na "Yesterday" jsem byla zvědavá už od uveřejnění prvního traileru. Líbila se mi ta myšlenka "co by bylo, kdyby Beatles nebyli". K samotnému filmu musím říct, že se mi hodně líbilo zpracování, tedy, jak byl film natočen, a obsazení asi nemohlo být lépe vybrané. Byť se zde objevilo pár známějších tváří, nebili člověka vyloženě do očí a nekradli si příběh pro sebe. Samozřejmě jsem si i ráda poslechla přezpívané písničky od "brouků" (které mimochodem zní skvěle), ale jakmile došlo na méně známé hity, byla jsem trochu ztracená (ale to by zase až tolik nevadilo). Čekala jsem, že konec bude trochu jiný. Takový ten klasický filmový závěr, kdy hlavního hrdinu opět něco porazí a všechno se vrátí do normálu. "Yesterday" bych hodnotila jako lepší průměr, chyběla mi tam nějaká jiskra, což je za mě docela zásadní bod. Kdo má rád hudbu, pro toho je to must-see, ale za mě to nebyla zase až tak skvělá podívaná, kterou bych musela v blízké době vidět znovu. PS: Závěrečná scéna s Ob-la-di-ob-la-da se mi líbila asi úplně nejvíc ♥ PPS a menší spoiler: Scéna s Johnem Lennonem musí zahřát u srdce každého, kdo aspoň trošičku Beatles poslouchá.

Nevím, jestli je to tím, že jsem kvůli recenzím a místním ohlasům měla nízká očekávání, nebo ve mně zůstala aspoň kapička naděje, že mě dvojce Hemsworth a (Tessa) Thompsonová dokáží zaujmout i tentokrát, ale já se bavila. Rozmýšlela jsem, jestli filmu dát 4*, ale nakonec jsem se rozhodla pro lepší 3*, protože ruku na srdce, bez Willa Smithe a Tommy Lee Jonese už to nejsou úplně stoprocentní Muži v černém, a předchozí díl byl dějově přeci jen o level výš. Flintu do žita bych ale určitě neházela. Na občasné podívání a zabavení při nudném odpoledni/večeru "Globální hrozba" stačí. Je ale víceméně jasné, že nějakého většího restartu značky MIB se pár let nedočkáme. PS: Potěšila menší role Rebeccy Ferguson, která zde vypadala fakt dobře a hustě! PPS: Kumail Nanjiani jako rozkošný mimozemšťan byl vážně skvělý, mohl by dabovat častěji :).

Těšila jsem se na akční podívanou. Tu jsem sice dostala, ale v takovém podání, že by možná bývalo bylo lepší, kdyby tenhle x-menovský díl, který je určitě nejhorší (a to předchozí Apocalypse taky nebyla žádná sláva), ani nevznikl. Jean Greyová je podle mě jednou z nejvýraznějších ženských postav z komisků od Marvelu, a proto mě mrzí, že Kinberg nenasadil laťku podobně vysoko jako u "Days of Future Past", který je dle mého nejlepším dílem z této série. Máme tam hodně kecání okolo, skoro všechny postavy jsou takové mdlé a bezcharakterní, nejvíc ze všech pak "hlavní záporačka" (promiň Jess!), která je příšerně napsaná (zkuste si to srovnat s takovou Helou, to je 100 a 1). Hodně mě i mrzí, co udělali s mou oblíbenou postavou (nějaký happy end jí dopřát mohli... po tom všem). Největším plusem pro mě asi bylo, že jsem po dlouhé době viděla Jennifer Lawrence v něčem novém. Nepatřím sice mezi filmové hnidopichy, ale se špetkou zklamání prostě Dark Phoenix víc jak 3* dát nemůžu. Škoda.

Takhle si představuju, že mají vypadat všechny live-action remaky, které Disney do budoucna chystá. Nový Aladin se sice drží původní animované pohádky a samozřejmě zahrnuje i oblíbené a známé písně, ale zároveň se tvůrci rozhodli to pojmout trošku jinak (tzn. originálně) a člověk tak má pocit, že nekouká znovu na to samé, ale na něco úplně nového. Guy Ritchie má ode mě palec nahoře za velice dobře odvedenou práci - kdo by si pomyslel, že režisér spíše akčních filmů dokáže natočit takový krásný fantasy film? Líbí se mi i obsazení, které tvoří hlavně neokoukaní a sympatičtí herci. Ikonického Džina si nemohl zahrát nikdo jiný než ikonický Will Smith. Sám sice v jedné talkshow říkal, že nad přijetím této role váhal, protože Robin Williams (kreslený Džin) se nijak překonat nedá, ale myslím si, že mu Smith svou verzí vzdal hold a nedovedu si představit, že by Džina hrál někdo jiný (prostě mu perfektně sedl). Body dávám i za pár nových písní, z nichž mě asi nejvíc uchvátila "Speechless", u které doufám, že v nadcházejícím roce získá nominace za nejlepší píseň.