Qer

Ultimátní giga sračka

Co dělat, když ses narodil do průměrné židovské rodiny, kde jsou vyhlídky na honosný život poměrně mizerné? Nebaví tě chodit do háku nejméně 5 dní v týdnu za podprůměrný plat? Chceš si dát k večeři pro jednou i něco jiného, než ohřejvaný párky? Návod ti do jisté míry dá hrdina večírků a třeskutě drahých večeří, vždy stylově dle poslední módy oblečený, manipulativně přesvědčující, vzor všech nudných průměrných mužů, Simon Leviev! V kostce ti od tohoto životního mentora můžu předat radu, aby sis půjčil od kámošů ty nejlepší hadry a začal konečně svou budoucnost včas malovat na Tinderu, dokud hloupé husičky neprocitnou ze sociálně-síťového opojení a narvou do tebe mraky peněz! Pak máš aspoň 40% šanci, že z tisícovky oslovených dámiček, s tebou aspoň jedna půjde na kafe z automatu na nádraží.

Dal bych určitě čtyři hvězdičky, kdyby Na střeše netrpělo nejdebilnějším neduhem českých filmů posledních let, a sice že postrádá závěr/konec. Škoda, Mádle, škoda.

Na české poměry velmi kvalitní film a konečně trochu svěží vítr po debilních vztahových komediích. Neužil si jede svého Zátopka naprosto lehce a nevyčnívají tak pouze jeho běžecké scény.

Další vynikající dokument Víta Klusáka. Nechť je poučením pro všechny hovada, kteří se neumí na silnicích chovat.

Tohle Prima Cool nemá za potřebí. A pokud si dnešní mladí přejou v televizi takovýhle vyfetlý dementní kopírače, tak opravdu ztrácím veškerou naději v normální budoucnost.

Proboha vypněte to! Ale v jednom je ten pořad přece jen docela přínosný. Ukazuje zvrácenost dnešní doby, kdy děcka místo pobíhání venku čuměj na takový nehorázný k*okotiny od rána do večera. A za to pak tyhle kreatury dostávaj velký prachy, aniž by obsah jejich ťik ťoků, instagramů a jůtůbu dával alespoň nějaký smysl. Světu vládne debilní hudba, debilní sluníčkáři a debilní influenceři, jak si tyhle děcka bez špetky soudnosti dneska řikaj. A jak by každý normálně uvažující jedinec s lehkostí poznamenal - bude hůř.

Zatim nejslabší díl, který spíš než informační hodnoty propaguje homosexuální komunitu. Tenhle trend je vážně k ničemu. Co bude příště? Díl o tom, jak je historie vývoje her necitlivá k afroamerické komunitě, protože nejznámějšími postavami herní historie jsou nenasytní zlí bílí lidé a Japonci?

Tak tohle jsou pravé komiksové orgie. Tam, kde sluníčkář Whedon s infantilním smyslem pro humor hodný žáka prvního stupně ZŠ, narouboval na temnou komiksovku své retardované přetáčky, Snyder vyrukuje s epickým dobrodružstvím, propracovanými postavami a skvělým temným vizuálem. Dlouhá stopáž je vhodná pro postupný rozjezd, vysvětlení souvislostí a představení zajímavých postav. Postupně se přes budování vztahů hlavních aktérů dopracujeme až k velkolepému finále, které se s tou sračkovitou family friendly břečkou z roku 2017 nedá absolutně srovnat. Nová hudba do snímku pasuje jako nikdy předtím a ten, kdo si stěžuje na "ajmaxovský" formát 4:3 a přitom obhajuje Whedonův useknutý paskvil, je totálně mimo mísu a měl by radši začít s jiným koníčkem. A nebo filmy nesledovat na notebooku, žejo. Jedinou chybou nové Ligy spravedlnosti je fakt, že se asi nikdy nedočkáme zamýšlených pokračování, která by dotáhla rozjetej vlak až k maximálním orgiím. Přitom nové postavy si přímo říkají o spojenectví s hrdiny a následnou totální bitvu o záchranu Země, vesmíru, a tak vůbec. Snyderův sestřih je nejen jeho splněným snem, ale i zadostiučiněním pro všechny, kteří mají DC komiksy rádi.

Nakonec se z toho vyklubala povedená duchařská podívaná, která ale bohužel až příliš často klopýtá na nesympatických a nelogicky jednajících aktérech. Velkým plusem je závěrečné rozuzlení, které je i přes ohrané duchařské téma originální a napínavé.