Alvin

Oproti výborné a hlavně originální jedničce je tohle už jen lepší průměr, ale děti se bavily.

Proč má ČT potřebu uvést každý rok novou štědrovečerní pohádku, když to pak dopadne takhle. To radši jednou za pět let, ale pořádně.

Tahle pohádka u mě s každým dalším shlédnutím zraje jako víno. Chybí v ní všechno, co na porevolučních pohádkách nemusím, totiž spanilé princezny a jejich statečné zachránce, zlé čarodějnice a rádoby komické královské rádce. Přitom děti se baví i bez toho všeho, protože je tu skvěle zahraný Budařův záporák, čertovské peklo které se nepitvoří, ale naopak je vtipně ztvárněné tak, že snese srovnání i s legendou Hrátky s čertem. Pro rodiče je tu dokonale zakomponovaná alegorie na korupci a politiku a Kopta, Plodková a Daniel to hrají s gustem. K tomu neokoukaná Judit Bárdos a pro mě jako třešnička na dortu hudba od kapely Hm... Prostě sešlo se tu tolik talentovaných lidí, že výsledek řadím na vrchol porevoluční pohádkové tvorby společně s podobně originálním Andělem Páně.

Slečna Sloan se pere za omezení práva na držení zbraně, ještě zuřivěji než senátor Kubera obhajuje kouření. Na rozdíl od něj má ale i druhý, třetí, čtvtý a možná i pátý plán v záloze. Taky je trochu víc sexy. Naštěstí se neobjevil žadný titulek "based on true story", takže jsem ochotný připustit, že v rámci hollywoodu existují až takhle mazaní lobisti. Ono sledovat příběh marka Dalíka a jeho Pandurů, by byla podstatně větší nuda.

Sorkinovi ukecané dialogy mě baví vždycky tak prvních 20 minut snímku, pak už to není "cool", ale pěkná otrava. A za to, že původně bílého právníka, hraje černoch bych na něj okamžitě poslal Ligu za rovnoprávnost angloameričanů.

Na to, že se tvůrcům podařil docela husarský kousek, vetřít se s kamerou do fabriky, a to ještě opakovaně během tří let, je výsledek promarněnou šancí. Místo dokumentu o práci krizového managementu, je to spíš panoptikum ruských reálií.

Na celém filmu je vtipná jenom jediná věc, totiž že "zasloužilý umělec" Filip Renč napodobuje Zdeňka Trošku. Tohle by se za státní peníze vážně nemělo produkovat.

Damien Chazelle je pravděpodobně génius nebo minimálně režisér, který měl naprosto jasnou vizi co chce a co nechce natočit. Tady vůbec nevadí, že ten příběh je notoricky známý i pro ty, kdo si jinak pletou Gemini a Apollo, protože všechno vynahrazuje naprosto dokonalá a hlavně realistická atmosféra. Člověk vnímá jak klaustrofobický je to pocit, když za ním zaklapnou tunové dveře kabiny kosmické lodi i jak rychlá je smrt, když v ní začne hořet. Jak šílené bylo něco takového řídit, když se to obrovskou rychlostí dralo pryč od Země a jak surealistický pocit to musel být, když poprvé vylezli z lunárního modulu na povrch Měsíce. Srovnání s Gravitací nebo Interstellarem je skoro zbytečné. Ten první z toho vychází jako pouhá exhibice ve fotorealistickém zobrazení kosmu s celkem tupým příběhem a druhý jako zbytečně zdlouhavé filozofování nad fyzikou vesmíru. Oběma chybí právě ten opravdový příběh, který První člověk má. A přitom se Chazelle dokázal vyvarovat zbytečného patosu i amerického patriotismu, za což bych mu hned vypálil šestou hvězdu. Jednoduše nádherná filmařina s citem pro detail, míru a načasování. Film kterému sluší velké plátno a velký zvuk.

Atari 2600 a já máme stejný rok narození. S každým přicházejícím podzimem jsem si přál, aby měl Ježíšek dost valut a přinesl mi ho. Nakonec jsem byl rád i za licenční ZX Spectrum a strávil s ním několik krásných 8-mi bitových let. Tím chci říct, že bych měl být ideální cílová skupina a nadšeně to tady pětkovat. Ale byť jsem tu dobu zažil, tak nejsem nostalgik, kterému zvlhnou oči pokaždé, když se na scéně objeví nějaká postava z tehdejších games. První třetina ještě celkem táhne, ale s přibývajícím časem se i to vytuněné CGI okouká a zbyde jenom příběh holý jak ohlodaná kost. Klišé kterak outsider zachránil svět ze spárů obludné korporace, nezradil své kámoše, našel pravou lásku a ještě na závěr prozřel, že i ten reálný svět má taky něco do sebe. (metacritics 64%)

Nakonec mi nevadilo, že to není ani tak film o boxu, jako spíš sonda do jedné normální americké rodinky.