Angelopul

Strašnej doják, ale šlapalo to docela pěkně. Velkou zásluhu na tom má vydařená hudba, nápaditě rozvíjející ústřední motiv dle nálady a období které podkresluje. První den zbytku tvýho života je velmi příjemný film, který oplývá humorem a má potenciál umožnit vám povnést se alespoň na chvíli nad každodenními problémy. Přeci jen však na můj vkus místy moc tlačí na pilu a ztrácí tak na lehkosti. Také bych mu vytkl slabší dobovou výpravu. Opravdu mi ale bylo po jeho zkouknutí o trochu lépe.

Zdá se, že naši autoři filmových předloh neumí psát o současných problémech a že natočit film o minulém režimu znamená zaručený komerční úspěch. Jak si jinak vysvětlit, že se u nás v posledních letech skoro netočí o ničem jiném. Tento film však kupodivu z řady trochu vybočuje. Například není tak pitomý a nerealistický jako KAWASAKIHO RŮŽE. Příběh je sice místy trochu prvoplánovitý a při troše snahy se jde dopátrat určitých nedomyšleností, na druhou stranu není tak zjednodušující a patetický, jako byl například německý DAS LEBEN DER ANDEREN. Nejvyšším kladem filmu jsou jednoznačně herecké výkony některých neokoukaných tváří, např. Lukáše Latináka ale především Ondřeje Malého, na kterém je celý film postavený a jeho postava špatňáka číslo jedna je perfektně vykreslená. A ačkoliv nemám rád filmy, které hloupě generalizují a jednoznačně vyobrazují minulý režim jen jako dobu temna, tak musím konstatovat, že zde se podařilo opravdu uvařit atmosféru jako koleno. Krom zajímavé kamery za to může i povedený hudební podkres. Nejsem si ale jistý, jestli mi vyhovuje jednoduchost a schématičnost ostatních ůstředních postav i když se nám je snaží Radim Špaček představovat trochu rafinovaněji než je u nás zvykem a v konečném důsledku to dává větší prostor postavě hlavního STBáka Ondřeje Malého. Také výprava a kostýmy mi přišly až moc nastrojené, pořád jsem si ríkal, že takhle přeci lidé tenkrát nevypadali. Tak hrozné jako v seriálu VYPRÁVĚJ to ale nebylo, tuto laťku jen tak někdo nepřekročí. Přihmouřit oči musíme jak je zvykem i nad historickou výpovědí a autentičností tohoto snímku. Na druhou stranu musím říct, že některé obrazy nebyly špatné a vyvolaly ve mě řadu vzpomínek, například pamatuji podobnou soudružku jako byla kádrovačka Jana Válková - Janěková, nebo se mi při výsleších vybavil tón, jakým se s námi bavili někteří vyučující ve škole. Toto vše dělá z Pout nadprůměrný film. Myslím si ale, že bychom se neměli pořád vyrovnávat s minulým režimem ale pokusit se raději nějak poladit ten současný.

Tento pořad si laskavě strčte a vraťte nám PASKVIL.

Smršť bizarních tanečních kreací ztvárněná pouličními tanečníky, kteří jsou voháklý v šílenym štýlu a rozjížděj to na old-school break electru. Pro funk-stylera povinná četba. Pro nezaujatého diváka vtipná a zajímavá exkurze do minulosti současných populárních stylů, tedy pokud se přenese nad pitomoučkým příběhem a slabými hranými pasážemi.

Rád bych vzkázal svému kamarádovi, který mě donutil se jít na tento film podívat, že ho za to upřímě nenávidím. Opravdu mi z toho nebylo ještě pár dní dobře. Jako takový se mi pak film velmi špatně hodnotí. On je totiž natočený dokonale! Jenže pak se dostáváme na tenký led smyslu jeho sdělení a opodstatnění jeho existence. Například KRÁTKÝ FILM O ZABÍJENÍ Krzysztofa Kieslowského, který je svojí sílou a depresivností srovnatelný se snaží odpovědět na celou řadu otázek a přináší určitou vypověď o absurditě trestu smrti. Jenže tento film je jen koncentrovaným trestem a utrpením. Jaký má smysl takový film? Proč nám to Michael Haneke dělá? Někteří říkají, že je to nepodstatné a že umělecké dílo si žije po svém dokončení vlastním životem. Jelikož se ale mám veskrze rád a nerad si ubližuju, tak si budu také žít dále vlastním životem, bez filmů Hanekeho.

Po Paskvilu se mi opravdu stýská. Po té protivné moderátorce s falešným úsměvem, ujetém moderátorovi s příšerným pseudonymem americko-východoněmecké prorežimní hvězdy a nafrněných komentářích Saši, který snídal chytrou kaši. Paskvil byl kvalitní pořad, který popularizoval nejen alternativní kultůru neotřelým způsobem a to s velmi zajímavým zpracováním. Každý díl jsem opravdu hltal. To s čím ho pak nahradil Pavel Anděl bylo a je k zeblití. A i kdybych Paskvilu ve své době ledasco vytknul a jeho kvalita opravdu kolísala, vše jsem mu už dávno odpustil a podobný pořad mi opravdu chybí. R.I.P. a smrt myslivcům.

Kosmopolis je jeden z mála současných pořadů veřejnoprávní televize, který má své opodstatnění a odpovídá jejímu poslání. Optikou jeho mladých tvůrců se nám již několik let snaží přinášet neskreslený obraz o životě národnostních a kultůrních menšin na našem území. Bojuje tak proti předsudkům a xenofobii a prolamuje bariéry v naší společnosti. Vzhledem k jejímu současnému stavu a stavu našich médií včetně ČT je tento pořad jedním z posledních ostrůvků naděje a jako takový je k nezaplacení.

Podprůměrný německý televizní film s ohranou zápletkou a schematickým scénářem. Pro babíčky je to ale rozhodně kvalitnější zábava než zírání na výplachy typu 865. dílu ordinace v ulici.

Že to bude lobotomie se dalo čekat, pozastavovat se tedy nad mělkostí a patetičností příběhu asi nemá smysl, ono ani původní verze nebyla žádná intelektuální hitparáda. Bohužel ani z vizuální stránky jsem si až na pár momentů nekecnul. Nic co bych už v trochu jiné podobě někde neviděl a například SPEED RACER od Wachowských, který také sází na ůchvatný vizuál mi přišel zpracováním zajímavější. Zklamáním pro mne byla i hudba od Daft Punk. Zdá se, že chlapci už mají svá nejlepší léta za sebou. Krom nízkého uložení těžiště Olívie Wildeové v elasťákách tedy nic, kvůli čemu by mělo smysl na film jít. A nic na tom nemůže změnit ani pozlátko v podobě přeceňovaného 3Dčka. Ale vyblikanej jsem z toho byl pěkně.

Ačkoliv je Boy velmi příjemným oddychovým snímkem, který s ůžasnou lehkostí líčí peripetie dětství maorského chlapce žíjícího na venkové, v druhém plánu nabízí hloubku, ohromnou lidskost a přirozenost především v momentech, kdy popisuje mezilidské vztahy. Po naturalistických ONCE WERE WARRIORS bylo příjemné podívat se na život a problémy těchto krásných lidí skrz jiné brýle. Jinak film velmi pěkně popsal Sobis.