Lachtaan

Tak už jsem se i já na doporučení ze všech možných stran konečně dokopal k tomuto seriálovému fenoménu a třeba rovnou uznat, že se vůbec nedivím jeho extrémně vysoké příčce tady v žebříčku seriálů. Zapracování velmi ožehavého skutečného příběhu do tak intenzivní televizní podoby si totiž jiná čísla ani nezaslouží. A já jen doufám, že budu mít konečně víc času se vrhnout na zbylé dvě série, případně na mexický spin-off/sequel. [viděno na Netflixu]

Nečekaná pecka všech pecek v moři všemožných televizních kriminálek si během svých 38 epizod vydobyla v mém srdci tak právoplatné místo, že jsem už během prvních intenzivních řad příliš neváhal, zda ji nepřidat mezi mé seriálové favority. Zásluhou cizího jazyka, kterému nerozumím jediné slovo, jsem u celičké stopáže seděl jako zařezaný, hltal každý detail a nepřestával se divit, jakým dalším šokujícím zvratem mě tvůrci totálně odzbrojí. Na féra rovněž přiznávám, že jsem v rámci žádného z případů nedokázal předem odhadnout, kdo je nakonec tím hlavním strůjcem. Obzvláště v jednom postranním hledání ztracených postav z minulosti je divák dlouhou dobu veden absolutně jiným směrem. A tohle matení udělalo z Mostu televizní klenot, který ve mně bude ještě nějaký ten pátek rezonovat.

Počátek poslední řady mě mátl natolik, že jsem začal uvažovat i nad tím nejčernějším scénářem v podobě dokoukání čtvrté sezóny z pocitu setrvačnosti, nikoli naprostého omámení seriálem, jako tomu bylo v předešlých sériích. Jakmile si ale poskládáte pět a pět dohromady a uděláte si pořádek ve všech zapojených postavách, z nichž se po vzoru předešlých případů spousta nakonec stane jen nadstavbovými pro zmatení diváka, dostanete další úžasnou nálož všemožných emocí, pro které se Most stal takovým fenoménem. Saga a Henrik mi budou šíleně chybět, to pouto mezi nimi nedokáže trumfnout kdejaký romantický snímek. [viděno na Voyo]

Měl jsem poměrně silné obavy o to, zda seriál neztratí na kvalitě, když došlo k výměně jedné z hlavních postav. Opak se stal ale hned záhy pravdou, Henriku Sabroeovi netrvalo příliš dlouho a dostal se mi tak pod kůži, že jsem začal přemýšlet nad předchozím tvrzením, zda je opravdu Martin Rohde tím nejlepším poldou na seriálovém poli. Úhlavní hon na nového nekompromisního sériového vraha opět na jedničku, mnohem větší tah na branku zde ale tvoří koncentrace na hlavní dvojici, na jejich komplikované sbližování a zejména na jejich drsnou minulost, která v celém seriálu sehraje ještě důležitou roli. [viděno na Voyo]

Z nesourodé dánskošvédské dvojice vyšetřovatelů se okamžitě stvořilo mé nejoblíbenější policejní duo na poli kriminálních seriálů a netajil jsem se tím, že hlavně Martin Rohde s tváří perfektního Kima Bodniy zastínil veškeré policajty, se kterými jsem se ve filmovém i seriálovém světě doposud potkal. Tématika celistvého sezónního případu svým ekoteroristickým zaměřením trumfnula sérii první, zapojení dopadů předchozího vyšetřování do tohoto rovněž kvituju. Jen to šíleně šokující finále jsem musel poněkud dlouho rozdýchávat. Ovšem právě ty nekompromisní eskalace dělají Most tak bombastickým seriálem. [viděno na Voyo]

Žádnému milovníku drsných severských krimi by neměl uniknout tenhle neprávem polozapomenutý televizní klenot a já se klaním samotnému Bohu, že se podařilo stvořit takhle geniální televizní podívanou. Od obyčejných kriminálek jsem se odklonil na tak dlouhou dobu, aby mě tato vtáhla do svého sevřetí už po pár úvodních sekvencích a nepustila až do extrémně poutavého finále. Kombinace osobních motivů daného "big bad" celé série s poukázáním na mravní neduhy společnosti podzvedla standardní kriminální případ na excelentní. [viděno na Voyo]

Viděno čistě z potřeby zisku informací pro semestrální práci do školy, ale samosebou i z osobního zájmu o tuto tématiku a danou oblast. Kulturu i přírodu Kavkazu naprosto miluju a do jeho klidnějších částí bych jednou chtěl zavítat. O to víc mi mrzí, že se zrovna na území Karabachu dějí už desítky let tak hrozné věci a že právě kvůli nim nebudu moct nikdy spatřit všechno dobré, co je vyobrazeno v tomto dokumentu. [viděno v iVysílání 12.4.2021]

Už jen kvůli blbečkům, co neumí hodnotit filmy a nedokážou pochopit, že Bob Odenkirk nebude vždycky hrát jen Saula Goodmana, musím udělit plnou palbu, aby pochopili, že Nobody je dobrým thrillerem a Odenkirk skvělou hlavní postavou. Ilja Najlšuler už před 6 lety překvapil svět nevídaně podaným Hardcore Henrym, tady trochu stáhnul ocásek a nasolil na americké poměry neoriginální akční thriller, který ale ve své stopáži šlape jako hodinky a veškeré fight scény jsou absolutním potěšením pro fanouška subžánru.

Nejčiřejší pocta jednomu z nejkontroverznějších ale zároveň nejpůsobivějších hudebních žánrů a to já rap či hip hop téměř neposlouchám. Skvěle splácané životopisné drama o drsném období Ameriky, kdy se v devadesátých letech dalo těžko určit, která strana barikády jedná správně a která ne. Když film vyšel, slýchal jsem o jeho připodobnění ke kultovnímu GTA San Andreas. A kdyby tady nešlo zejména o tu legendární hudbu, jednalo by se o úctyhodnou inspiraci tou mou oblíbenou videohrou. Neskutečná podoba O'Shey Jacksona jr. s tátou Icem Cubem. [viděno na Netflixu 29.4.2021]

Jedna z těch silně melancholických letošních oscarovek, která mě nenudila tolik jako většina zbytku nominovaných na cenu za nejlepší film. Sice mi tato až moc obyčejná lidská dramata vcelku přestala bavit, příběh o jedné přistěhovalecké rodině do snové Ameriky osmdesátých let mě ale doslova pohladil na duši.