Lachtaan

Jeden z nejprestižnějších večerů české kultury se letos stal snad nejprázdnějším a díky tomu nejsmutnějším pozitivním ceremoniálem, který jsem kdy sledoval, taková je ale bohužel doba. Zásluhou absence diváků ztratili Lvi svou významnost a kouzlo, ale pár ocenění šlo směrem, který jsem si vymodlil a to je pro mě to hlavní.

Je fakt, že tohle umělé natažení pořadu nepřineslo absolutně nic nového, mě ale prostřihy do obou řad, které jsem sledoval rád, nevadily a vzhledem ke stopáži alespoň rychle utekly.

Kniha My děti ze stanice Zoo je jednou z nejpoutavějších, které jsem předloni přečetl k maturitě a nemálo mi zaujalo i její až surové převedení na filmové plátno. Nedávné oznámení o nové seriálove verzi, které ke mně dorazilo zčistajasna, okamžitě upoutalo mou pozornost a všech osm dílů jsem smlsnul v poměrně krátkém čase. Samozřejmě lze dohledat spoustu much, finální dojem u mě ale zůstává dost kladný. To, že herci vypadají na svých reálných 20, je terčem nejčastější stížnosti. Ale představte si ten společenský humbuk kolem toho, že 13 letí herci hrají feťáky. [viděno na HBO GO]

Rok 2020 byl po dlouhých 11 letech první rok bez jediného Marvel projektu a třebaže mě už ty “obyčejné” marvelovky ve stylu druhého Ant-Mana nebo Black Panthera příliš nebaví, stejně už výplody tohoto megalomanského studia pekelně postrádám. Expanze streamovacích služeb nám v téhle nelehké době umožnila návrat do světa Marvelu alespoň prostřednictvím seriálů a i když je WandaVision hodně jiná oproti klasickým konzumním filmům, na které jsme byli v sérii zvyklí, já jsem s ní ve finále celkem spoko. Ale už teď cítím, že další letošní projekty ji nesměle zastíní.

Já miluju naší zemi a miluju cestopisy a obzvlášť v době, kdy nemůžeme cestovat ani po té naší vlasti, se tenhle pořad vyloženě šiknul. Čekal jsem teda, že se seriál natáhne na tolik dílů, co máme krajů a ne jen na 6 vybraných. Naštěstí mi tím tvůrci ukázali alespoň několik míst tady u nás v Plzeňském a hlavně v sousedním Karlovarském či Jihočeském kraji, která musím navštívit hned, jakmile to půjde. [viděno v iVysílání]

Simpsony mám dojeté už skoro všechny na pár novodobých dílů, u nichž už stejně není o co stát. Normálně by mi bylo líto, že v rámci takového seriálového konceptu nemám už na co koukat, naštěstí tu je ale Futurama, která je díky stejným tvůrcům vlastně téměř totožná. A jelikož jsem se jí nikdy pořádně nevěnoval, je pro mě valná většina jejích částí stále nová. V třetí sérce jsem se tedy nebavil tolik jako ve dvou předešlých, ale věřím, že to nejlepší na mě ještě čeká v těch čtyřech nadcházejících. Nejlepší epizody: Bender mezi tučňáky, Tak skáče čas a Pracant egyptský.

Ujetější animovaný seriál na Netflixu asi pravděpodobně nenajdete a to jsem z nich viděl valnou většinu, tudíž mohu oprávněně soudit. Tak úchylná témata nejsou schopni řešit ani tvůrci South Parku. I přes nějaké záležitosti, které jsou silně přes čáru, je ale tenhle animák ryze vtipnou zábavou, která se ráda chytá nejrůznějších životních i společenských klišé a já se rád za rok podívám na další řádku ujetých kreslených nechuťáren. [viděno na Netflixu]

V prvních i posledních epizodách jsem absolutně neváhal, že by druhý přídavek do Mandalorianí ságy nebyl za plný počet. V pomyslném prostředku série jsem se ale začal trochu nudit a vířily se kolem mě obavy, jak se série zacelí. Její konec naštěstí opět trumfnul většinu filmových dílů a já se už teď nemůžu dočkat další sérky.

Jakožto milovník soudních a právnických filmů jsem se těšil, až vyzkouším český televizní výtvor, který se rozhodl směřovat do těchto vod. Jeho první série se jich poměrně důstojně držela a dokázala je divákovi podat ve většině případů zajímavě. V té nadcházející jsem se ale už musel hodně přemlouvat, abych se při sledování nenechal rozptylovat čímkoli jiným, protože mě přestala tankovat i jakákoli snaha o postranní linie. A přes co jsem se nedokázal rozhodně přenést, byly nelogické rozdíly mezi dějstvím první sezóny a dějstvím této. Kde Klos najednou vzal dceru? On se stačil oženit? Co se stalo s vyděračem z první řady? [viděno v iVysílání]

Mně průměr na druhém profilu, kde hodnotím jednotlivé epizody, sice vykazuje hvězdy 4, já musím jít ale chtě nechtě níž. První řada Až po uši byla svěžím větrem, který omámil veškeré mé kritické pudy a dokázal mě okouzlit skoro každou epizodou. Ta druhá se ale po té tříleté odmlce bohužel vydala zcela jinou cestou a ve stylu přihlouplých českých romantických komedií začala kombinovat otravné charaktery s naprosto debilními životními kroky. Důstojnost si zde zachovala skutečně špetka obsazení a to mě na seriálu zklamalo úplně nejvíc. [viděno na HBO GO]