Redi

"Pocta klasikám" jsem si během domácí projekci říkal celou dobu. Pač jsem měl u toho stejně 'zábavné' pocity, jako když jsme měli první videopřehravač (nikoliv rekordér:)) a já jako malý prcek na prvním stupni sledoval Poltergeisty, Chuckyho apod. klasiky. Tempo to nabralo hned ze začátku a drželo si ho po celý film bez sebemenšího klopítnutí, a to má film asi k dobru, že to nemělo nějaký pomalý rozjezd, který by byl vyplněný nějakou nudnou vatou, jak se dva milují a prožívají svůj americký sen. Překvapily i občasné komediální prvky, s kterýma to scénář nijak nepřeháněl a tedy z toho nenastala jen další trapnost... kozel rulez. Stará mrcha se fakt povedla. Nejvíc mi tam neseděl asi jen Justin Long. // For buddy: Áááha... už vím co na té Alison vidíš. ;)

Standardka. Přestože měla svoje silné chvilky, tak si atmosféru bohužel nedokázala držet po celý film nebo alespoň po většinu, což je škoda, pač z toho šlo určitě vytřískat víc... špatný výběr na post režie. Nevýrazné nebo jinak zajímavé postavy, s kterýma by se dalo nějak sžít či soucítit s nimi. Ji-hyeon Jeon byla ovšem skvělá, a jsem rád, že zvládá i jinou pózu, než jen tu sexy střelenou stíhačku, a musím říct že skvěle. Silné ***

Bohužel si vzali do rukou z Tekkena asi tu nejhorší látku (i když nemám tohle universum nijak nastudované), kde vypráví příběh prostřednictvím Xiaoyu (proč proboha) a z Tekkena tím pádem udělali typickou anime ultrainfantilní školní 'romance' capinu s uječenýma malýma holkama. Přesto jsem se tak nějak přes to dokázal přenést, jelikož to mělo i lepší chvilky, CGI animaci miluju, souboje byli na jedničku, ale tím nahuštěným koncem jsem byl přesvědčen, že taková vata si víc než podprůměr nezaslouží a ono to ještě nebyl úplný konec... na ten opravdový ultradementní konec teprve přišlo, a to potom už bylo vše jasné. Slušely by tomu takové CGI cca 30min. dlouhé episody jednotlivých postav, kde by si každý fanoušek přišel na své, jako se to povedlo s Mortal Kombat Legacy.

Nejednou jsem si vzpomněl na M.Gondryho s méně či více podmanivými a zapamatovatelnými scénami. Černovtipné cosi s pomalejším načasováním, tedy je to věc o smyslu pro humor a chuti, s uvěřitelnými postavami i (ne)dějem, kde absence silnějšího příběhu nijak moc nevadí. Asi nic pro fanatické pejskaře. Slabší 4* (69%).

Téměř odpadová klasika seriálů 90. let ala Ztracený svět. Jasně, do pátnácti let bych k tomu po škole asi rád usedal, ale to už je docela dlouho a dnes to nemá trochu, ani trochu náročnějšímu dívákovi co nabídnout. Z nudy a kvůli dinosaurům a velkému optimismu zkouknutých 5 episod, u kterých končím... inu raději jsem mohl koukat do zdi ve stoje na hlavě. Nějaký dramatický thriller spin-off zaměřený na příběhy několika postav (ne tak nudných a necharismatických jako v TN) s důrazem na jejich psychologii (hlavně nic rodinného) v době již zdevastované Země... jo, to by byla jiná.

Ježíši... na to se někdo dodíval do konce??

Sic jsem čekal pětihvězdičkovou psychologicko-dramatickou bombu (což se zřejmě odporuje i s klasickou stopáží 90min), která se nekonala, tak snímek nijak moc nezklamal a už vůbec ne, vezmeme-li v potaz debutující režii. Představitelka hlavní role se dostala do hledáčku a její budoucnost je třeba sledovat, i když zde nemusela předvádět kdovíjaký her. výkon, pač tam toho moc nenakecali/nenahráli. A ten závěr... oh, jak poetický.

Více než první polovinu jsem to hodně hltal, až jsem se sám divil, že s tak 'velkým' množstvím dialogů je už za mnou hodina a půl bez jediné známky nudy či odpoutání mysli na jinou frekvenci. Klobouk dolů před opičími herci (no jasně, kdo by nezahrál primitiva), ale hlavně před kostými, i když to v některých záběrech bylo trochu nedoladěné a bylo vidět jak ty kostými nejsou po technické stránce úplně skvělé... ale '68. ročník = naprosto skvělé a menší technické nedostatky naprosto irelevantní a na to, že jsem to viděl až po skvělých opičkách v Rise of the Planet of the Apes, jsem se nestačil divit, co dřív někdo dokázal. Ale co nastalo asi po hodině a půl filmu, kdy jsem musel asi dvě scény (tento snímek nemá žádné minutové scény) nejednou opakovat, protože to nějak přestalo hypnotizovat a najednou to dokázalo odpoutat mou pozornost a přemýšlet nad úplně jinýma věcma... tak to je bohužel jedno velké mínus. Každopádně jsem tento snímek neviděl naposled, a poté buďto objevím to pravé kouzlo filmu nebo naopak půjde hodnocení níž. Během 'projekce' jsem měl ovšem stále na paměti MOON (2009) a nedokážu pochopit, jak může dát někdo 2001: A Space Odyssey 5* a MOONu 4* nebo méně i navzdory tomu, že to má společnou jen jistou část...

Odvolávám se na uživatelku Galadriel... napsala to moc krásně.

Jeden by řekl, že pán Verbinski už asi nebude točit nic nového, než jen kopírku Pirátů z Karibiku (a jejich pokračování) i s kopírujícími charaktery (se divím, že si slepého krtka-šéfa nestřihl Geoffrey Rush... možná mu to už příšlo taky docela tapné) s rozdílem divokého západu a animovaných zvířátek... třeba... to jsem si říkal celý film, aniž bych věděl, že v tom má prsty opravdu ten stejný člověk. A u něčeho takového se už nijak zvlášť nepobavím, protože opakovaný vtip není vtipem a místama mě už Johnny alias Rango přišel trapný stejně jako Sparrow ve čtvrtých pirátech... ta póza už je fakt okoukaná. Každopádně je to ale stále nadprůměrný animák posledních let. Zábavnější než sám Rango Sparrow: Muzikanti, malá vačice Priscilla (ano, i s tím minimem prostoru který měla), chřestýš Jake, stupidní Waffles...