Ondatra

Jsem tak na hraně, kdybych mohl, dal bych tři a půl hvězdičky. Dá se říct, že se jedná o milostné drama, které je obzvláštněné o tenis. Já mám tenis rád, takže pro mě to byla dobrá strategie. Ale stejně pro ostatní lidi, které tenis nebaví nebo nezajímá, tak pořád na film koukat můžou, protože tenis je zde pouhou zajímavostí, která není tím hlavním. Tím pádem nemusíte znát pravidla ani historii. Film je spíš o vztahovém trojúhelníku, kde hlavně figuruje Zendaya v roli Tashi, což je bývalá tenisová juniorská šampiónka. Ve filmu sledujeme tento trojúhelník od samotného začátku, kde Mike Faist a Josh O'Connor ještě spolu hráli čtyřhru a seznámili se právě se Zendayou, až po manželství Mikea a Zendayi. Mezitím sledujeme, jak tihle tři kolem sebe různě krouží, sledujeme jejich chemii a napětí. A právě to je to hlavní v tomto filmu a myslím, že režisérovi Guadagninovi se to povedlo perfektně. Vybral herce, kteří mezi sebe hezky pasují a náramně se k sobě sedí. Bohužel žádné z postav se nedostaneme tolik pod kůži, abychom ji zcela porozuměli, ale na druhou stranu si dokážeme utvořit určitý obraz. Dost výrazný je tu soundtrack, který mě opravdu překvapil a nečekal jsem ho. Například je tu pomalá scéna nebo jeden záběr a k tomu hraje dost rychlá elektronická hudba. To jsem ještě v životě neviděl, ale nevadilo mi to. Velkým lákadlem, která souvisí s předešlým bodem je kamera. A tu opravdu musím pochválit. Dokáže nádherně mapovat rychlé tenisové výměny, ale i zpomalené záběry na soustředěné výrazy tenistů, kde jediné co vidíme je tekoucí pot a nervozita. Celý film je nelineárně vyprávěn, takže se tu často střídá minulost se současností. Někdo se v tom může ztratit nebo říkat, že je to až moc předvídatelné, ale pro mě to bylo naopak dobré. Samozřejmě film má i pár mínusů. Zpomalené záběry jsou fajn a dost často působí krásně, ale když to vidíte už po padesáté, tak vás to kolikrát spíše otravuje než že by vás to potěšilo. Luca Guadagnino nám zkrátka naservíroval perfektně zahraný příběh plný dynamiky, který ale bohužel k ostatním sportovním dramatům má trochu daleko. Trochu vyšperkovat a bude to perfektní. 6,5/10

Po dlouhé době fakt dobré životopisné drama, které mě naprosto ohromilo. A to hlavně výkony dvou hlavních herců - Robina Williamse a Roberta De Nira. Právě u De Nira jsem zvyklý spíš na role mafiánského bosse, ale je vidět, že umí zahrát naprosto cokoliv. Roli nemocného člověka zahrál jako jeden z nejlepších, co jsem kdy viděl. Příběh je prostě neuvěřitelný a hlavně podle skutečné události, takže filmu nemůžu moc vytknout. Do toho kamera od českého Miroslava Ondříčka a skvělá režie Penny Marshallové. Jeden z nejlepších životopisných filmů z nemocničního prostředí. 9,5/10

Docela na začátku poklidný film, kde sledujeme maraton, ale později se film změní k relativně tvrdému krimi thrilleru, který člověka ohromí a mrazí po zádech. Zvlášť se mi líbily záběry na konci, které jsou tak autentické, že si člověk může představit, jaká to byla hrůza a co to pro ty dané lidi znamenalo nebo jaké to pro ně má následky. Myslím, že Peter Berg film vystihl dostatečně dobře na to, aby se divák do toho vžil, takže to beru jako úspěch. 7,5/10

Další film od Rona Howarda, který stojí za vidění. Ron Howard je pro mě expertem na životopisné filmy a tento je toho rozhodně příkladem. Spojením historie (hospodářské krize) a boxu neudělal špatně, spíš naopak. Russell Crowe je v jeho skoro nejlepší roli, do toho soundtrack od Thomase Newmana. Sice na 5* by to chtělo nějaký ten moment, který mě absolutně nadchne, jako tomu bylo například u Rivalů, ale i tak rozhodně 8,5/10

Béčkovější akčňák, který mi přijde, že je blíž k filmům jako Kick-Ass než k superhrdinům. Michel Gondry prostě natočil film zejména pro fanoušky a pro ty, které to pobaví. Seth Rogen tu hraje rádoby superhrdinu, který by ale bez svého pomocníka automechanika Jaye Chou byl za chvíli mrtvý. Padouchem je tu Christoph Waltz, kterého se nikdo nebojí, přitom ale používá dvojitou pistoli. Nejlepším na tomhle filmu jsou rozhodně ale akční scény. Ty vždycky překvapí a jsou zábavné. Občas se tu mihnou taky nějaké ty vtipy, ale u nich si radši zacpávám uši. Celkově se jedná spíš o film na odreagování a s filmy jako Kick-Ass se asi úplně nemůže srovnávat. 6/10

Romantická komedie, která kombinuje americký fotbal, humor, romantiku a občas filosofii. Často řeší kdo z nás je blázen, přitom každý z nás je tak trochu blázen. Myslím, že Bradley Cooper se na tu roli mega hodí, protože kdo ho zná víc, tak ví, jakou minulostí si prošel a jakou to má spojitost právě s tématem ve filmu. K tomu Jennifer Lawrence, která patří k mým nejoblíbenějším herečkám. Hudba Dannyho Elfmana film jedině povznáší. Nejvíc asi cením na tomto filmu ale taneční scénu na konci nebo celkově zpestření filmu o tanec. 7/10

Naprosto upřímný film o jedné z největších hvězd americké hudby. Film není nějak přibarven, působí opravdově a těžko můžu něco vytknout. Ústřední dvojice k sobě náramně sedla, Joaquina a Reese rozhodně chci vidět ještě jednou jako pár. Do toho hodně známých písniček, které film povznesou ještě na vyšší úroveň. 8/10

Taková kombinace filmů jako je Gravitace a Vetřelec. Napětí po celý film přetrvává v dobrém tempu, herecké obsazení docela ujde, ale jinak příběh nepřináší nic nového. 6/10

Atomic Blonde je pro mě jak John Wick akorát hlavním hrdinou je žena, kterou hraje Charlize Theron. Ta se na roli hodí, protože má fyzičku a vypadá u všeho dobře. Přece jenom sama Charlize říkala, že by chtěla natočit ženského Johna Wicka. A režisér David Leitch jí to skoro splnil. Děj je hodně podobný Johnu Wickovi, ale bohužel kvalitou na něj nesahá. První polovina mi připomíná špionážní thriller a druhá polovina klasický akční biják, kde se všichni vraždí. Hlavním tahákem filmu jsou totiž akční scény, které v porovnání s Johnem Wickem jsou až moc předpovídatelné a mohli by být natočené lépe. A hlavně mi přijde, že v první polovině skoro žádná akce není, naopak v druhé polovině jich je až moc. Jako by si řežisér řekl, že to nakonec chce dohnat, a proto tam toho narval tolik. To ale není hlavní problém tohoto filmu. Hlavní problém je, že kromě akčních scén tu pro mě není extra nic zajímavého a ve výsledku na mě film působil nudně. Ani ta první špionážní polovina mě moc nezaujala, protože je vidět, že se tvůrci snažili vytvořit komplikovanou zápletku se třemi až čtyřmi konci, která na mě působila až moc komplikovaně a vlastně jsem ani po titulkách přesně nevěděl, jak to teda skončilo. Stačilo udělat jednoduchou zápletku a bylo by vše vyřešené. Jediným výrazným plusem filmu jsou hity z 80. let, které aspoň trochu zaženou tu nudu a film obzvláštní. 5/10

Se žánrem sci-fi mám většinou problémy. Obecně mi samotný žánr nevadí, jen ty filmy musí mít hodně akce, aby mě zaujaly a nenudily mě. A právě Sunshine je z těch filmů, kterému bohužel ta akce chybí, takže pro mě spíš zklamání. Po vizuální stránce nemám co vytknout. Film vypadá na oko hezky, má dobrý soundtrack, efekty, ale zkrátka vizuál není všechno. 6/10