Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Western
  • Animovaný
  • Krimi
  • Akční

Recenze (542)

plakát

Dnes já, zítra ty (1968) 

Je to vlastně klasický film o pomstě, kdy padouch Elfego, ztvárněný Tatsuyou Nakadaiem, zabil ženu svého bývalého přítele Billa Kiowy, kterého hraje ne moc výrazný Brett Halsey, uvedený jako Montgomery Ford, a svalil na něj loupež v dostavníku. Kiowa po pěti letech vyleze z lochu, dá dohromady partu zabijáků, v níž je Bud Spencer a také klasik špaget William Berger jako elegantní pistolník. Ostatní moc za řeč nestojí. Film doprovází zajímavá hudba Angela Francisca Lavagnina. Scénář napsal Dario Argento. PS. Film nerežíroval sám Argento, ale Tonino Cervi.

plakát

Proč žít... a proč umírat (1972) 

Válečný western na způsob Tuctu špinavců. V hlavní roli hraje James Coburn jako plukovník severní armády, který dostane za úkol zničit jižní pevnost Fort Holman. Za tímto účelem zachrání před oprátkou osm trestanců. Hlavním záporákem je Telly Savalas, ovšem ten má jen malou roli, takže Kojaka si tu člověk moc neužije. V Coburnově osmičlenné skvadře se mezi různými hajzly a vrahouny objevuje i Bud Spencer v roli zlodějíčka, kterému jako jedinému Coburn věří. Tato role byla původně psaná pro Eliho Wallacha, který ale odmítl. Zaskočil tedy Spencer, což dost otrávilo Coburna, kterému se nelíbilo, že pro něj neznámý Ital (a přece jen o dost slabší herec, než Wallach) má větší roli, než on. Proto působí tak otráveně a skoro ani nehraje. Spencer přesto podává vynikající výkon, lepší, než by od něj kdokoli čekal, a zastiňuje zbytek obsazení snad kromě Savalase, nespravedlivě odstrčeného scénářem. Scénář je sice celkem děravý a film až příliš neakční, ale závěrečná bitva to celkem vynahrazuje. I díky Spencerovi je na co koukat i ve zbytku filmu, takže celkem doporučuju.

plakát

Armáda pěti mužů (1969) 

Tohle rozhodně patří do mýho top 20 špageťáků. Je to koprodukce s Američanama, část režíroval americký režisér Don Taylor, část Italo Zingarelli. Takže narozdíl od jiných filmů s Budem Spencerem se Bud namluvil do angličtiny sám, což je sice dost poznat, ale vůbec to nevadí. V hlavních rolích jsou tu sice nevýrazní američtí herci Peter Graves a James Daly, které však zastiňují výborní Spencer a Nino Castelnuovo jako mexický bandita Luis. Pátou hlavní roli má japonský herec Tetsuro Tamba, který hraje němou roli samuraje. Příběh sice začíná jako klasika z mexický revoluce, takže tlachy o svobodě a vítězství, ale ve chvíli, kdy jsou hrdinové a vesničani zajati mexickou armádou se to rozjede přes vyloupení vlaku až ke konci... kdy se zase začne o revoluci, ale už to dlouho netrvá. 8,7/10

plakát

Pověste je výš (1968) 

V určitých věcech je to typický western s Clintem Eastwoodem, silně ovlivněný špagetami, na druhou stranu se docela vymyká. Více ZDE.

plakát

Tulák z širých plání (1973) 

Žádné kladné postavy, pointa jak z hororu, všude násilí, hrůza... tak vypadá pomsta podle Clinta Eastwooda.

plakát

Django (1966) 

Já mám k Djangovi trochu zvláštní vztah. Uznávám ho jako jeden ze základních kamenů žánru, chápu, proč je to tak kultovní film a proč si Tarantino půjčil zrovna tohle. Nicméně to neznamená, že to není film postavený na jediném geniálním nápadu a obaleném z nouze chatrným příběhem. Kromě toho první půlhodina je dost natahovaná, pořád se nic neděje, Marie chodí po pokoji, Django jí a kurvy se ho bojí. Od chvíle, kdy se objeví skvělý Fajardo jako sadistický major Jackson a jeho tlupa v červených kápích, tak to začne mít koule. A přesto, že je příběh jednoduchý a pitomý, je to pak až do konce zábava. Teda dneska jsem se bavil dost. Možná proto, že jsem konečně koukal v originále. Předtím jsem to viděl jenom v češtině, a dabing vycházel z anglickýho dabingu, takže dialogy kolikrát nedávaly smysl. A Nero v Soukupově podání nezněl zdaleka tak ironicky jako jeho italskej dabér (ty italský zvukový verze asi nikdy nepochopím) (ale pořád lepší Soukup než ten šmatlák v angličtině). A vůbec Nero a postava Djanga je největší klad celého filmu. Přesto, že je to taky pěknej hajzlík, tak se mu nedá nefandit. Eduardo Fajardo se na můj vkus objevuje málo a zvlášť uprostřed nedělá nic jinýho, než že se schová, nebo zdrhá, ale je to taky záporák první třídy. Bódalo je taky pěknej hnusák. Loredana Nusciak mi v originále poprvé nevadila a přišla mi dokonce trochu sympatická! Jinak, moc se mi nelíbí hudba, Bacalov složil lepší věci. Úvodní písnička geniální, ale zvláště ty mexické melodie tahají za uši. Corbucci později natočil lepší věci, ale bez tohohle by se k nim asi nedostal. PS: Bylo zajímavý sledovat film s člověkem, který o něm slyšel jenom od Tarantina. Jeho reakce na TU scénu (všichni víme jakou) byla k nezaplacení :D

plakát

Blázni ze stadiónu (1972) 

Druhý film s Les Charlots. Tento díl je vlastně nejztřeštěnější ze všech - hned na začátku probíhá sportovec s pochodní. Zaběhne do jedné vesnice. Poté vyběhne a půlka vesnice je v plamenech. Potom začíná pršet a nad pochodeň dá někdo jiný deštník. Ten však také hoří. Potom později - sochař sochá sochu a modelem mu stojí jeden chlapec. Ale socha vypadá jako nějaký totem. Charlots ji vezou do vesnice, socha spadne, oni ji slepí - socha je již podobná modelu. Potom jedou se sochou na náklaďáku k mostu - socha je ovšem moc vysoká. Těsně před tunelem se však sehne. Atd. atd. atd. Prostě totální blázinec a tolik gagů, že jich tolik nebylo snad ani ve Žhavejch výstřelech. Nejlepší komedie s touhle zvláštní skupinou, která svoje písničky naštěstí dostala jenom do dvou filmů.

plakát

Pirát Blackie (1971) 

Že by to byl nějak dobrý film, to se říct nedá. Nuda, omšelý příběh, herci nic moc. Terence není špatný, ale spíš má prostor na šermířské souboje (ty jsou trapné). Bud má málo prostoru, takže o něm se vlastně ani moc netřeba zmiňovat. George Martin ve třetí hlavní roli je neskutečně otravnej. Slabota.

plakát

Boot Hill (1969) 

Závěrečný film Colizziho trilogie se Spencerem a Hillem. Tady má sice opět navrch Terence, ale oba mají vlastně okrajové role. Hlavní zápletka se totiž netočí kolem nich, ale napřed kolem cirkusáků, pak zas kolem zlatokopů, pak se zase dozvíme, že hned ze začátku šlo o ty zlatokopy, ale pořád jsou víc vidět cirkusáci a tohle všechno začne hned po úvodních titulkách stylovou přestřelkou, kdy v nočním městě pronásledují zabijáci Terence, jenž se raněn schová do cirkusu. Pak se to zničehonic zastaví a dál děj pokračuje až po půl hodině. Celou tu půlhodinu totiž leží Terence raněn a tak zatím ukazují cirkusová čísla. Potom Terence uteče a když je zabit přítel provazolezce Thomase (Woody Strode), Thomas se Hilla vydá hledat a spolu se vydají na cestu pomsty. Tím spíš že onoho přítele zabili chlapi co na začátku šli po Terencovi. Terence sebere Buda, který se objevuje až po 40 minutách, ale má novýho parťáka, kterýho nehraje nikdo jiný, než George Eastman - akorát přebarvený na zrzavo. Sice hraje němého a nemá mnoho prostoru, ale je jedna z několika hlavních postav. Takže Hill, Strode, Spencer a Eastman dojedou do městečka, kde s principálem (Lionel Stander) dají dohromady cirkus, do toho ještě přijde šéf banditů a státní návladní či co, který se naopak snaží okradeným zlatokopům pomáhat a než se člověk naděje, je konec a některý věci jsou tu dost nedotažený. Jako kdyby to Colizzi chtěl zase natáhnout na dvě hodiny, a producenti mu nařídili půl hodiny vystřihnout. Takže tady by to možná chtělo trochu delší. A i přes krátkou stopáž se člověk místy nudí. Takže na jednu stranu je člověk rád, že vidí samý známý tváře, který zná z mnoha jiných westernů, na druhou je zmatenej a než si všechno dá dohromady, tak jsou tu závěrečný titulky. Navíc to všechno korunuje špatná hudba Carla Rustichelliho. Jazz se k westernové přestřelce opravdu nehodí.