Recenze (354)
Znovu zamilovaná (2012)
Napoprvé jsem tomu dala odpad. Po delší době koukám znovu a měním na dvě hvězdy. Přesto s tím filmem mám pořád problém. Hlavní představitelka mi nesedí vzhledem ke svým vrstevníkům a teď nemyslím období, kdy jim bylo 16, ale těch 40. Prostě tady to skřípe. A ta holka mi připadá úplně mimo. I když ta rozlučka s mámou byla fajn.
Dům kouzel (2013)
Příjemná animace, hezké a syté barvy. Příběh i s poselstvím o spolupráci, rodině a přátelství.
Kingsglaive: Final Fantasy XV (2016)
Parádní anime, ale to už všichni tady vědí ☺ Příběh je vykreslen dost nedokonale, příšery nejsou pořádně vidět, hudba skvělá. Sem tam hluchá pasáž — příklad — nepřítel spořádaně čeká, než se král vykecá, a teprve potom zaútočí. Vtipné, že? Nic z toho mi nebrání dát pět hvězdiček.
Final Fantasy: Esence života (2001)
Na počítačovou hru úžasné, na film slabé.
Láska na druhý pohled (2009)
Hodně jednoduchý scénář, ovšem potěší, že netlačí na pilu a sex a ty věci okolo úplně vypouští. Možná proto se zdá, že film nemá šťávu, zato má dva velmi příjemné herce v hlavních rolích a i pár velmi dobrých herců ve vedlejších rolích, takže děj se posunuje dál svým vlastním tempem. Někdy je to trochu pomalé, to je fakt. Ten přerod a průlom a aha okamžik je naopak fakt rychlý, tomu se moc nedá věřit, že se jakoby lusknutím prstu všechno změní, ale kdo nezkusí a nezažije, ať nesoudí.
Kazatel (2011)
Chcete-li si to fakt užít, potřebujete velké plátno. Na displeji notebooku to tak nevyzní...
Tohle je válka! (2012)
Mám pocit, jako by tam byly nějaké scény vystřižené... nebo to bylo v jiném filmu? Jsou tak snadno zaměnitelné... (ty filmy)
Otec rodiny (2000)
Nebýt Nicolase Cage, tak se na to ani nekouknu. Utahaný film, nudná hudba, divné dítě. Ačkoliv ta malá byla fajn. Zápletka nebyla špatná, ale to provedení stálo za houby.
Život (2017)
Naprostá ignorace všech bezpečnostních protokolů. Copak tohle někdo mohl schválit? První, druhá, třetí linie... a to je jako konec? Je div, že si s tím vetřelcem neukazovali obrázky - já muž, ona žena, kdo jsi ty? Moc mě to teda nepotěšilo...
Paříž 15:17 (2018)
Vnímám to celé jako poctu skutečným hrdinům, vždyť kdyby nehráli ve filmu sami sebe, kdo by je poznal? Kdo vůbec zná jejich tvář? Teď už my všichni. A tak to má být. Řekla bych dokonce, že celá režie je velmi dobře udělaná, protože neherci v hlavních rolích nijak nevyčnívají, jejich projev je naprosto civilní, neuchylují se k patosu ani přehrávání. A že Spencer vedl "divné" řeči? No a co? Podobné poslouchám od mého kamaráda obden. O životě, o úkolu člověka, o vlastenectví... Snad jediná věc tam byla jaksi navíc a to bylo to věčné omílání, zda do Paříže jet nebo do Paříže nejet... to můžou fakt snad jen Američani.