Gelaos

Pocta a zároveň i výsměch skutečné Eurovizi se vší její kýčovitostí, výstředností a uměleckou (ne)kvalitou. Příběh je šablonovitý, s hluchými místy a nemálo nepovedenými vtipy, ale film odzbrojuje právě záměrnou absurditou a optimistickou naivitou. Herci si to užívají - Ferrell je svůj, McAdams rozkošná, Brosnan zmateně charismatický a Stevens jako homo-rusák vynikající. Hudební čísla se také povedla (zejm. parodie na finské Lordi) a finální Húsavík je Oscarový favorit. Přestože film objektivně zázrak není, tak na truc vůči některým kritikům i přecitlivělým muzikálům typu Bla Bla Land si přisadím: 5 hvězdiček.

Zajímavý námět, jistí herci (zejm. okouzlující Blake Lively), pár dobrých momentů, ale především nádherná magická, místy až mystická atmosféra a půvabný audiovizuál. Škoda, že potenciál je místy zazděn poměrně rutinérským zpracováním a několika prvoplánovými klišé. Age of Adaline však rozhodně patří mezi ty lepší, unikátnější a koukatelnější romantické filmy. S odřenýma ušima za 5 hvězdiček.

Velmi pozérský film, plný těch největších (nejen) goth klišé. Slabé postavy, příšerně napsané dialogy, laciný look, tristní herecké výkony, příběh bez gradace a atmosféry. Některým náctiletým naivkám na začátku "goth/emo fáze", se film možná bude líbit. Kdokoliv jiný u něj bude trpět a gothové obvzlášť, protože film dělá jejich subkultuře medvědí službu. Jednu hvězdičku dávám za cool duo prarodičů a druhou za vcelku milý (byť stále přiblblý) konec.

Buď jsem to jaksi nepochopil, anebo je Vox Lux prostě zmatlanina. Zatímco první půlka je fajn, zejm. drsný úvod, druhá půlka je slabší. Corbet se snaží o přesah (kritika hodnotové prázdnoty showbyznysu, resp. současné společnosti), ale těžko říct, jestli se mu to podařilo. Náběh na atmosféru (viz. trefný soundtrack) a drama vrcholného formátu to však má. Kdyby se filmu chopil lepší režiser, mohla by to být fakt pecka, takhle je to takové... nedotažené.

Svini lze oprávněně vytknout šablonovitost, černobílost, uspěchanost či účelovost a fakt, že se pouze veze na vlně nedávného dění. Být to pouhá fikce, šlo by film odepsat jako podpůrměrný thriller. "Přidaná hodnota" Svině však (bohužel) leží v tom, že o fikci se úplně nejedná a že skutečnost, kterou film reflektuje, je hrůzná.

6/10 Lepší než 11. série. Sice to stále trpí stejnými nedostatky (toporné dialogy, minimální vývoj postav, pasivní společníci, socio-politické agitování), ale naštěstí v menší míře než loni. Doktorka už místy působí opravdu jako ta Doktorka a navíc je tu i pár dobrých epizod (Nikola Tesla's Night of Terror, Fugitive of the Judoon, The Haunting of Villa Diodati, Ascension of the Cybermen). Nový Master se také povedl. Finále je polovičaté, kontroverzní a jsem zvědavý, jak se po něm bude seriál a jeho mytologie vyvíjet dál.

Pustina dokazuje, že i u nás (byť pod plachetkou mezinárodní HBO) lze vytvořit dílo kvalitativně na úrovni světové produkce. Ostatní českou tvorbu to převyšuje takřka ve všem - ponurý nordický vizuál, skvělé herecké výkony všech zúčastněných (zejm. Svitinová, Dušek a Křenková), charaketrizace postav, dialogy, tempo vyprávění, soundtrack, režie... Některé dějové linky sice byly jen do počtu, detektivní případ mohl být propracovanější a seriál se místy příliš opájí sám sebou - ale to nic nemění nic na tom, že Pustina je jeden z nejlepších českých počinů za hodně dlouhou dobu.

Underworld je líbivě přepálené béčko se solidní upírsko-vlkodlačí mytologií, pop-goth atmosférou, cool stylizací i výpravou a Matrix-like akčními scénami. A také s chaosem ve vyprávění i režii a řadou naivních, ba až hloupých momentů. Ale právě díky béčkové naivitě a stylu mám Underworld (film i sérii) rád. Guilty pleasure žánrovka. Více viz zde nebo zde.

Je smutné, byť do určité míry pochopitelné, jak Cats smetla vlna hejtu. Hooper poměrně věrně převedl divadelní předlohu na velké plátno. Kritizovat tedy film za věci, co jsou i v předloze (děj, nepřehlednost, aj.) není úplně fér. Výprava je roztomile kýčovitá, na kočkolidí CGI se dá zvyknout, choreografie pěkná a herecké i pěvecké výkony většinou povedené. Lehká modernizace neurazí, ale trochu mi chyběla "bombastičnost" divadelní verze. Celkově je Cats sice ne skvělý, ale rozhodně ani špatný muzikál. A doufám, že Francescu Hayward ještě někde uvidím / uslyším.

Pokračování tradice odlehčených optimistických epizod. Po romantických San Junipero a Hang the DJ tu máme feel-good holčičí dobrodružství. Epizoda recykluje dřívější témata (kritika zábavního průmyslu, digitalizace vědomí), ale nikam je neposouvá, scénář je vykonstruovaný a děravý jako cedník. Motivy k zamyšlení tu jsou (vliv robopanenky na vývoj dítěte, zneužívání umělce i po smrti), ale vzhledem k nenáročné teen stylizaci nejsou nijak hlouběji rozpracovány. Black Mirror to není ani omylem, ale jako oddychovka je to skvělé. Miley Cyrus nezaujme ani neurazí a ústřední "hit" je povedená třešnička na dortu.