JimiH

Provokativní kafkovské drama s prvky komedie v divadelně laděném pojetí. Škoda jen, že na účinnosti finální pointy ubírá nestřídmá stopáž. Vše podstatné by šlo říct do 90 minut.

Zapomenutý klenot klasické éry Hollywoodu s výborným castingem a žánrovým spletencem, za který by se nemusela stydět ani nejedna perla asijská kinematografie.

Detektivka, horor a wuxia film v jednom. Nápadité po vizuální i hudební stránce. Naprosto uhrančivá atmosféra. Opravdu silný debut budoucího velmistra Tsui Harka.

Videobrak, který se pokusil zkombinovat vše, po čem v první polovině toužil náctiletý kluk – dinosaury, Denise Richards a mlaskavé gore efekty. Film tak parazituje na Frankensteinovi, estetice TROMY a na vetchý děj věší jednorozměrné postavy. Obzvláště afektovaný gay afroameričan oblíkající se jako bohatý obyvatel Zulu je pro současné strážce politické korektnosti ztělesným peklem. Pro nás ostatní pouze nezábavnou figurkou, vedle které i banda zlomyslných poldů vynikne. Výsledek je tedy spíše huličskou komedií, kde se situace vrství bez jakékoliv logiky a studio nejspíš spoléhalo na šeptandu ve stylu "viděl si ten film, kde tyranosaurus vykuchá toho spratka a Denise Richards je tam ve spodním prádle?" Pro někoho asi guilty pleasure, pro mě osobně ale něco, co mohlo zůstat klidně jenom na tom toaletním papíře, na kterém vznikla první synopse scénáře. Jinak český distribuční název jako obvykle vymýšlel někdo, kdo film ani neviděl, leda by chtěl naznačit, že jde o potomka T-Rexe z Jurského parku

Smíšené pocity. Zatímco jednička byla soustředěná kolem dvou hereckých variací na stejný scénář a zákulisí natáčení, dvojka už má polodokumentární charakter. Máme tu promítání na festivalu, zapojení Steva Buscemiho do tvůrčího procesu a etudu na téma "setkání po 35 letech", která staví na dalším kontroverzním tématu a díky hercům působí uvěřitelně. Nicméně tomu chybí tah na branku jedničky a (v roce 2005 ještě hodně nedokonalá) digitální kamera celkový dojem rovněž velmi kazí. #criterioncollection

Dekonstrukce filmového natáčení. Štáb dokumentuje přípravu filmu, který je jen vedlejším produktem improvizační hry režiséra. Greaves se snaží zachytit atmosféru kreativního chaosu. To vše doprovázeno dynamickou hudbou brilantního Milese Davise. #criterioncollection

Příjemná zlodějská komedie se začínající Ingrid Bergman. https://www.criterion.com/films/28866-the-count-of-the-old-town

Konec padesátých let jak by se líbil Springsteenovi, Kingovi nebo Lynchovi s atmosférou blížící se Zóně soumraku. Příjemný komorní film pro ty, kdo mají rádi stylové příběhy o mladých, kterým je jejich město příliš malé, mixnuté se sci-fi.

Hlavní hrdina v podání Marcella Mastroianniho je enigmou po celou dobu trvání filmu, o to více je fascinující je ho pozorovat při všech jeho intrikách.

Výborný debut, jehož příběh možná svými zvraty nepřekvapí, ale nápaditá režie ve spojení s divokým střihem a sociální kritikou funguje na jedničku.