Jirkacek

Snímek Pod vodou jsme si doma vybrali z nabídky společnosti HBO zcela záměrně, jelikož se nám žánr Sci-Fi líbí ze všech nejvíce. Nicméně nových filmů s takovou tématikou zase tak moc není a tak jsme se docela těšili na tento filmový počin z roku 2020. Zároveň jsem byl zvědavý, zda 95 minutový snímek přinese do branže něco nového, což se povedlo pouze částečně. Vše začalo na nejhlubším místě na Zemi, tedy v Mariánském příkopu 10 kilometrů pod vodou na podmořském vědecké laboratoři Kepler, jenž byla obklopena naprostou temnotou, svírána strašlivým tlakem, přičemž se teplota okolní vody blížila nule. Výzkumný tým prováděl sondážní vrty, když po necelých pěti minutách filmu přišlo nečekané a ničivé zemětřesení. Tedy žádné chození okolo horké kaše, ale na věc se šlo pěkně zostra, což mne docela potěšilo. Přežila hlavní hrdinka filmu strojní inženýrka Norah Price (Kristen Stewart) a její kolegové Rodrigo (Mamoudou Athie) a Paul (TJ Miller), kteří se vydali do únikové šachty. Tam však zjistili, že všechny únikové moduly již byly vypuštěny. Poté narazili na kapitána Luciena (Vincent Cassel) a společně odešli na velitelský můstek, kde našli bioložku Emily Havershamovou (Jessica Henwick) a inženýra Liama ​​Smitha (John Gallagher Jr.), kteří se neúspěšně pokoušeli navázat kontakt s povrchem. Lucien navrhl s pomocí skafandrů přejít přes oceánské dno k vrtné stanici Roebuck 641 v naději, že se odtamtud dostanou v záchranných modulech na povrch. Když sestoupili dolů na dno oceánu v nákladním výtahu, Rodrigova vadná helma praskla pod tlakem vody a mně se tak potvrdilo, že černoch v takových filmech vždy umírá první. Přeživší posádka pak při dalším sestupu zahlédla nouzový maják z jednoho z únikových modulů a tak se Smith a Paul vydali zjistit, jestli někdo další přežil. Když dorazili na místo, našli mrtvé tělo, z něhož se vynořil tvor podobný vetřelci a zaútočil na ně. Smith stvoření zabil a vzal ho dovnitř výtahu. Haversham zkoumala tvora a uvědomila si, že něco takového ještě nebylo nikdy objeveno. Pětka se vydala na mořské dno, ale během chůze stanice Kepler explodovola a téměř je pohřbila v troskách. Smith byla zasažen, ale Price a Lucien ho zachránili. Podařilo se jim dostat se přes přístupový tunel na mezistanici, kde si mohli dobít a vyčistit obleky. Zjistili však, že Smithův kyslíkový čistič je z trosek těžce poškozen. Na cestě přístupovým tunelem byl Paul napaden neznámým tvorem, stažen pod vodu a zabit. Než tým opustil přístupový tunel, zjistili, že Smithův poškozený kyslíkový modul způsobil, že se dusil toxickými výpary. Price, Lucien a Haversham, nebyli ochotni nechat zemřít dalšího člena posádky a souhlasili, že pomohou Smithovi pomohou. Čtyři vyrazili přes oceánské dno, ale v tom se objevil humanoidní tvor a stáhl Smitha do jeskyně. Lucienovi se podařilo dostat Smitha ven, ale sám byl tažen tvorem spolu s Price nahoru takovou rychlostí, že hrozilo, že jim prasknou skafandry. Lucien se obětoval a pustil se lana, aby Price zachránil, čímž mne překvapil, když takové známé jméno jako Vincent Cassel nepřežilo. Naše hlavní hridnka pak sama dorazila na opuštěnou stanici Shepard, kde našla starý plán původního vrtného místa a vyměnila svůj poškozený potápěčský oblek za jiný. Pak pokračovala směrem k Roebuckovi a po chvíli se opět sešla s Havershamovou a Smithem. Následně Když vstoupili do Roebucku, kde narazili na hnízdo humanoidních tvorů visících ze stropu a pokusili se proklouznout kolem, ale zvuk Havershamové kyslíkového alarmu stvoření probudilo. Price byla částečně pohlcena jedním z tvorů, ale podařilo se jí ho zabít výstřelem ze své světlice. Poté vystřelí druhou světlici do dálky a viděla, že se tvorové stávají starodávným titánským tvorem Cthulhu. Těm třem se podařilo dosáhnout únikového modulu na stanici, ale Price zjistila, že funkční jsou pouze ze třech. Price se podařilo nemocného Smitha a Havershamovou zachránit a sama zůstala na stanici. Price cítila blížící se smrt a tak spustila přetížení jaderného jádra Roebucku, což mělo za následek masivní výbuch, který ji, Cthulhu a stvoření zabilo a umožnilo únikovým modulům dosáhnout na povrch. A byl konec filmu, který se podobal takovému podmořskému vetřelci a nic nového nepřinesl. Pouze mne překvapilo, že dvě nejznámější jména ve filmu Kristen Stewart a Vincent Cassel nepřežila. Jinak děj nebyl špatný, docela napínavý, bez zbytečných dialogů o minulosti, ale vadily mne zmatené záběry pod vodou, kdy nebylo prakticky nic vidět. Ale i tak jsem si film celkem užil a děj jsem nebyl schopen předvídat. Suma sumárum, snímek Pod vodou ode mne získal tři podvodní hvězdy ***.

Americký snímek Sněhurka a lovec jsem si koupil v srpnu 2020 na blu-ray nosiči a o dva měsíce později jsme se doma na tento fantasy snímek podívali. Hned na začátku se přiznám, že z pohádek jsem už vyrostl a fantasy není můj nejoblíbenější šálek kávy. Přesto se budu snažit tento filmový počin z roku 2012 hodnotit spravedlivě. Začátek snímku vycházel ze známého příběhu o sněhově bílé holčičce, jenž byl okořeněn trochou akční podívané. Poté přišla na řadu krásná Ravenna (Charlize Theron), kterou byl nejraději políbil, ale to bych se zároveň podíval smrti do očí. To Sněhurka (Kristen Stewart) mi už tak přitažlivá nepřišla, přesto jsem jí držel palce, když unikla po dlouhých letech z vězení ve věžičce hradu, jehož se po vraždě manžela a Sněhurčina otce zlá královna zmocnila. Ve vládnutí jí pomáhal bratr a věrný přisluhovač Finn (Sam Spruell), který sněhovou dívku hledal a hledal. Mezitím Sněhurka i s pomocí odvážného lovce (Chris Hemsworth) utekla k trpaslíkům, kteří k těm pohádkovým měli hodně daleko. S jejich přispěním a také díky kamarádovi z dětství princi Williamovi (Sam Claflin) s jí podařilo na konci filmu zlou, ale krásnou Ravennu přemoci a ujmout se vlády. Dobře to tedy z hlediska děje dopadlo, pro mne už to tak skvěle nedopadlo s pocity, které jsem se závěrečnými titulky nabyl. Měl jsem dojem, že se filmařům podařilo do 121 minut namíchat pouze známý pohádkový příběh a několik akčních scén, kterým mělo atraktivitu zajistit mnoho digitálních efektů. Nic víc, nic míň a tak jsem jen hloupě zíral na obrazovku naší televize a po dvou hodinách jsem si řekl, že to mám za sebou. Přesto investice do modrého disku nijak nelituji a kdo ví, třeba se na tuto pohádku v digitálním hávu zase podívám. Suma sumárum, snímek Sněhurka a lovec ode mne získal tři sněhové hvězdy ***.

Německý kriminální seriál Vraždy mezi muškáty, velmi laděný do komediální roviny, se docela usídlil na obrazovce naší televize, neboť si jej oblíbila ženská polovina naší rodiny. V podstatě jsem tak byl postaven před hotovou věc, jelikož jsem chtě nechtě musel shlédnout tento seriál rovněž, tedy jeho první dvě řady. A to hned dvakrát ! Vraždy mezi muškáty jsem pokaždé bral jako slušný krimi seriál pro odreagování na několik večerů a nečekal jsem od něj žádný velký kulturní zážitek. Snad proto jsem si jej docela užíval, ovšem při druhém sledování jsem se už poměrně nudil. Nicméně mi v hlavě navždy utkvělo několik hlášek - například o tetě kachně nebo já budu Schaferem a on šéfem. Dokonce jsem se naučil dvě věty v polském jazyce : epszy wróbel w garści niż gołąb na dachu (lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše) a dabel nie tak groźny jak go malują (ďábel není tak strašný jak se o něm říká). Ústřední postavou byla komisařka Sophie Haasová (Caroline Peters), jenž byla z Kolína přeložena na venkov, kde nastupuje jako vedoucí policejního oddělení. Počáteční šok z místních poměrů je značný. A nejen na její straně. Zvlášť když se rozhodla objasnit staré případy. A pak už to jelo, jedna vražda za druhou, jakoby je přitahovala. Ve vyšetřování jí pomáhal nadstrážmistr Dietmar Schäffer (Bjarne Mädel) a nejmladší kolegyně Bärbel Schmiedová (Meike Droste). A také největší drbna ve vesnici a Dietmarova manželka Heike Schäfferová (Petra Kleinert), která se do všeho pletla. Občas na pomoc zaskočil bývalý šéf oddělení, toho času v důchodu Hans Zielonka (Michael Hanemann) nebo jeho syn a komisař v Koblenzi Andreas Zielonka (Max Gertsch). V seriálu se nezapomnělo ani na milostné pletky, zejména Haasová měla hned několik partnerů, například zmíněného Andrease či místního veterináře dr. Jochena Kautha (Arnd Klawitter), což s nelibostí nesl její otec Hannes Haas (Hans Peter Hallwachs), bývalý lékař v důchodu. Nesmím zapomenout na ultra pomalu důchodkyni paní Zieglerovou (Kulla Jossifidis), která v seriálu neřekla ani slovo, jen se ploužila po ulicích se svým chodítkem. Zkrátka seriál to nebyl špatný, ale ani mne nijak nenadchnul. Suma sumárum, krimi seriál Vraždy mezi muškáty ode mne získal dvě muškátové hvězdy **.

Dokumentární seriál České tajemno mne ke sledování nalákal jednoznačně kvůli člověku, který tak říkajíc v dobrém vše spískal. Tím nebyl nikdo jiný než spisovatel, záhadolog a scénárista Arnošt Vašíček. Bývaly doby, kdy jsem byl na jeho názory velmi zvědavý a věřil jsem jeho hypotézám možná více než on. S přibývajícími roky, zkušenostmi a vědomostmi se však na ty stejné názory dívám s mnohem větším despektem a zapojuji selský a hlavně svůj rozum. Každopádně jeho zkušenosti z cest a nabyté vědomosti stále velmi obdivuji a velice rád bych si s ním sedl na několik piv a hodil řeč, či spíše bych naslouchal jeho příběhům. Co se týče seriálu České tajemno, mám na něj rozporuplné názory - na jedné straně stojí můj obdiv k již řečenému a chválím odvahu za vyslovené názory, na druhé některé z nich musím v mírným úsměvem zavrhnout jako nesmysl a přejít je v tichosti, abych neurazil. Některé díly se mi hodně líbily, hlavně ty o zámku Moravský Krumlov a Kravaře, kde se objevil známý alchymista Michal Sendivoj ze Skotska či o věčně záhadných templářích. Na opačné straně oblíbenosti a nejméně věrohodné pak byl díl Prokletá hrobka o hledání hrobu hunského krále Attily poblíž Frýdku-Místku. Tradičně jsem hltal informace o řádu templářů, který považuji za jeden z nejzáhadnější spolků v historii a v tomto díle se objevil další hrad a to Veveří u Brna, kde jsem již několikrát byl. Dalším takovým místem byl Radhošť, které se také v jednom z dílů objevil - není však nadto vidět vše na vlastní oči, což bych u upírů, fextů a vlkodlaků rozhodně nechtěl. Suma sumárum, České tajemno stojí určitě za shlédnutí, sám jsem jej viděl už dvakrát a v budoucnu nevylučuji i další podívání, přičemž bych si přál přidat další díly. Po prvních šesti částech uděluji seriálu České tajemno pět českých hvězd *****.

Seriál Doktor Martin se prohnal obrazovkou naší televize již dvakrát a strávili jsme tedy u něj celkem 64 večerů, během nichž jsme se rozhodně nijak nenudili. Ponořili jsme se totiž celkem hluboko do beskydské vesničky Protějov, kde se odehrával jeden příběh vynikajícího doktora s příšernou povahou, který se vrátil do místa svého dětství z Prahy. V hlavním městě vykonával dlouhé roky operace na chirurgickém stole, přičemž byl považován za experta svého oboru. Jednoho dne ho však dostihla nemoc z povolání a zničehonic začal mít strach z krve. Proto se vrátil do Protějova nebilo do Velkých Karlovic, kde začal vykonávat praxi obvodního lékaře po smrti starého doktora Šimka (Jan Hraběta). Arogantní a ironický doktor Maritn (Miroslav Donutil) sice profesně zvládal i ty nejsložitější případy, v běžné komunikaci s lidmi byl ale jako slon v porcelánu. Mezi své nové spoluobčany nezapadl a často si svým přičiněním komplikoval i ty nejjednodušší životní situace. Už ve vlaku neudělal zrovna nejlepší dojem na místní učitelku Lídu Klasnovou (Jitka Čvančarová), se kterou se ovšem později sblížil a dokonce spolu měli dítě. Jejich vztah byl ale velmi komplikovaný a rozhodně nebyl nijak nalajnovaný. Lída Beskydy miluje a nikdy by odtud neodešla. V doktoru Elingerovi nalezne zalíbení, ale jeho společenská neohrabanost a neschopnost projevovat city jsou pro rozvoj jejich vztahu takřka nepřekonatelnou překážkou. Výraznou roli v seriálu sehrála zdravotní sestřička Irena Bezáková (Gabriela Mihalčínová), která byla hodně mladá a občas se nezdála jako zkušená. Měla černé vlasy a nosila vždy trička a sukně. Objevila se v každé epizodě. Svou práci má těžce na háku, stejně jako svého šéfa. Většinu času telefonuje a řeší své milostné vztahy. V Protějově ji ale, na rozdíl od doktora Elingera, mají všichni rádi.Velmi se mi líbil Tomáš Topinka (Robert Mikluš) alias místní policista, který byl velice bláznivý a občas se ostatním zdá být opravdu za blázna, některé případy i zkazil. Zádumčivý a někdy i trochu natvrdlý místní policista. Potýká se s nedostatkem sebedůvěry. Kvůli tomu nemá ani příliš štěstí v lásce, ale o to víc vzruchu kolem sebe občas natropí. Později o něm vznikl seriál Strážmistr Topinka který byl natočen také v Protějově, který jsem také ohodnotil a okomentoval. Dále zde často byl Antonín Brázda (Norbert Lichý) jako nešikovný instalatér, který měl syna Miloše. Nosil vestu a tričko a bylo mu asi 51- 55 let. Občas svojí práci zkazil, jednou omylem vytopil ordinaci Dr Martina, nicméně se jevil jako kladná postava. Nepřehlédnutelný hřmotný a užvaněný rozumbrada a také šprýmař, který to nikdy nemyslí zle. Je to právě on, kdo vám o dění ve městečku řekne první i poslední. Svérázný podnikatel, který v něm dřímá, se nikdy jen tak nevzdává. Jeho syn Miloš (Tomáš Měcháček) byl také instalatér, samozřejmě byl mladý a líbila se mu sestřička Irena, se kterou se dal později dohromady, když pracoval jako počítačový génius. Jejich vztah ale zažívá časté vzájemné turbulence a dost často musí jeden druhého přesvědčovat, že jsou pro sebe tím pravým životním partnerem. Jednou z nejvýraznějších postav byla Marie Loukotová (Jana Štěpánková) jako teta Doktora Martina, mající farmu v Protějově, přičemž Martin vždycky za ní jako malý jezdil. Nejvíce se na její farmě objevovali slepice. Tetička Marie se s ničím moc nemaže, na první pohled ji nic nerozhází, ale dřímá v ní citlivá duše, která se čas od času prodere na povrch. Svého synovce Martina zná určitě nejlépe z místních obyvatel. Nesmím zapomenout na bláznivého hajného Radka Horáka, správce lesů a CHKO, jenž vždycky u sebe nosil flintu. Byl blázen a myslí si že bydlí s medvědem a vyskytl se ve čtyřech epizodách. Bydlí v domku na samotě kousek od městečka Protějov, rodinu nemá. Svůj malý pozemek se správcovským domkem má důkladně oplocený, vršky plotu dokonce obehnané ostnatým drátem. Na první pohled vypadá jako typický ošlehaný zálesák, jenž komentuje dění v městečku s bohorovným nadhledem, ve skutečnosti se ale ukáže, že není psychicky zdaleka tak vyrovnaný, jak se zdá. Je to samozřejmě opět doktor Elinger, který Radkovu chorobu diagnostikuje a pomůže jej tak zachránit. Dále se zde velmi často objevila trochu komická, ale velmi svědomitá místní lékárnice Sandra Kunešová (MILENA STEINMASSLOVÁ). Na rozdíl od většiny ostatních je fanynkou doktora Elingera, kterého obdivuje nejen jako schopného lékaře, ale i jako muže. Zdá se, že pro něj má slabost, takže kdykoliv má příležitost, snaží se ho zaujmout, ať už nejnovějšími lékařskými poznatky, nebo svým podivuhodným šarmem. Kvůli svým zdravotním potížím s krkem nosí Sandra neustále krční límec. V první řadě se v několika dílech objevil Slovák Dan Lipovský (LUKÁŠ LATINÁK), bývalý přítel Lídy, se kterou se znal od narození, chodili spolu do školy a později, když jim bylo dvacet, spolu nějakou dobu měli vážný vztah. Dan pak dal přednost kariéře architekta a odešel do Bratislavy. Teď se vrací zpátky do městečka kvůli zdravotnímu stavu jeho matky. Líbila se mi také Karolína Sovová (EVA LEINWEBEROVÁ) jako nadšená moderátorka protějovských dvacetiminutovek, které vysílá pravidelně z improvizovaného rozhlasového studia v kanceláři městské radnice. Z původně informačních sdělení do místního rozhlasu vytvořila oblíbené městské rádio, v němž vede rozverná interview se známými zdejšími osobnostmi. Jejím hostem byl i doktor Elinger. V druhé řadě seriálu se objevila Edita Sedlecká (Vilma Cibulková) jako bývalá vysokoškolská láska doktora Martina. Potkávají se po letech. Edita vede v nedaleké okresní nemocnici výzkum. K Martinovu překvapení o něj projeví i po letech zájem. Rovněž se zde objevil Michal Mejzl (Vojtěch Kotek) jako kuchař v nové restauraci Antonína Brázdy. Pohledný mladík s temnou minulostí. Yvona Petrželová (SABINA REMUNDOVÁ) byla kuchařka v místní základní škole, která se snaží zhubnout. Má obézní a hyperaktivní dceru Denisu, kterou se snaží zklidnit, aby nemusela být přeřazena do jiné školy. Podniká proto různé manévry, ale v závěru se ukáže, že za hyperaktivitu Denisy může vlastně ona sama. No a tak bych mohl pokračovat ve vypisování dalších a dalších postav, který bylo opravdu mnoho a sem tam se v tomto seriálu objevilo i známé jméno - EMÍLIA VÁŠÁRYOVÁ jako Alžběta Lipovská, MILAN KŇAŽKO jako bývalý přítel Marie Loukotové Ján Kováč, VÁCLAV KOPTA jako učitel protějovské školy Robert Fiala, LENKA VLASÁKOVÁ jako nová doktorka Diana Dobiášová, která přišla do Protějova místo odcházejícího Martina, JIŘÍ KLEM jako zkrachovalý farmář Lukáš Vlach, ZUZANA BYDŽOVSKÁ jako porodní asistentka Daniela Králová, ZUZANA KRONEROVÁ jako nová kuchařka Květa Zahálková v restauraci u Antonína Brázdy, ZUZANA NORISOVÁ jako matka jednoho z nepřizpůsobivých žáků v protějovské škole Vlková, IVA JANŽUROVÁ jako čerstvá vdova Sekyrková trpící halucinacemi, JIŘÍ PECHA jako Jan Sekyrka, JANA ŠULCOVÁ jako paní Kloudová, která se stará o invalidního muže upoutaného na vozík kterým byl JAN VLASÁK, dále tu byl LUDĚK SOBOTA jako bláznivý nový ředitel školy, JANA SYNKOVÁ jakoo Bety Slámová, či DANA BATULKOVÁ jako majitelka jednoho z Protějovských hotelů Karin Vajdušová. Celkem mne seriál bavil, i když mne arogance hlavní postavy pěkně štvala, což na druhou stranu znamenalo, že Miroslav Donutil svou roli zahrál skvěle. Naopak vůbec se mi nelíbila Jitka Čvančarová, která se k doktorovi podle mne vůbec nehodila. Škoda, že seriál s druhou řadou skončil tak nějak v autu a dál nepokračoval. Těch večerů před obrazovkou s doktorem Marinem mohlo být i více. Suma sumárum, seriál Doktor Martin ode mně získal tři doktorské hvězdy ***.

Žánr Sci-Fi mne vždy bavil ze všech nejvíce a tak jsem si nemohl ujít nabídku americké produkce, která vytvořila roku 2016 snímek s jednoduchým názvem Morgan (Anya Taylor-Joy). Toto jméno patřilo uměle vytvořenému člověku s označením L-9, jehož zplodil tým vědců v tajné laboratoři na odlehlém místě v lese. Pět let Morgan rostla jako z vody, až se v takto krátkém časovém úseku z ní stala téměř dospělá dívka, tedy spíše hybridní biologický organismus se schopností samostatného rozhodování a sofistikovaných emocionálních odpovědí, který byl chytřejší než člověk a rychle se všemu učil. Jednoho dne však při rozhovoru s doktorkou Kathy Grieffovou (Jennifer Jason Leigh) zničehonic na ni Morgan zaútočila a bodla ji tužkou do oka. Do objektu byla proto pozvána Lee Weathersová (Kate Mara), aby posoudila, zda je Morgan nebezpečná či se jednalo o ojedinělé selhání psychiky mladé dívky. Po příjezdu Le zahájila vyšetřování a tak se dozvěděla, že Morgan zaútočila, když jí bylo zakázáno opustit svůj pokoj poté, co zabila na vycházce jelena nabodnutého na padlý strom. Vědci vychovali Morgan po dvou neúspěšných pokusech a většina ji považovala za své dítě, takže Grieffová bránila Morgan navzdory zranění a její opatrovatelka Amy Menserová (Rose Leslie) chtěla pokračovat výletech. Menser slibovala dívce, že ji vezme k nedalekému jezeru, které popisovala jako úžasné místo. Přestože Morgan považovala Chengovou (Michelle Yeoh) za svou matku, vědkyně neměla o projektu dobré myšlenky a přiznala Weathersové, že ukončila výlety, protože bylo kruté ukazovat Morgan svět, do kterého nemohla vstoupit. Alan Shapiro (Paul Giamatti), expert na psychologii a umělou inteligenci, přijel posoudit Morgan a během hovoru se jí posmíval, takže ho dívka zničehonic zabila. Weathers Morgan po krátkém útěku uspala výstřelem z pistole a rozhodla, že je příliš nepředvídatelná a musí být zlikvidována. Vědci odmítli zabít Morgana a chtěli utéct s Morgan. Jenže ta se po probuzení domnívala, že ji zradili, a tak většinu z nich zabila, zatímco vedoucí projektu doktor Ziegler (Toby Jones) spáchal sebevraždu. Následně se vydala do domů vědců zabít i svou matku Cheng a pak Morgan podstoupila souboj s Weathersovou. Když ji unikla, Morgan prchla s vyděšenou Menserovou, kterou považovala za skutečného přítele. Obě ženy odjeli autem, záhy je však začala pronásledovat Weathersová a odborník na výživu Skip Vronsky (Boyd Holbrook), který správně usoudil, že Morgan donutil Menserovou, aby ji vzal k jezeru. Zde došlo k závěrečnému souboji mezi Weathersovou a Morgan, přičemž nakonec byla umělá inteligence utopena v jezeru. Poté došlo k velkému překvapení, když Weathersová zastřelila Menserovou a Vronského. Samozřejmě jsem se ptal proč a odpověď jsem dostal až v samotném závěru celého filmu o délce 92 minut. Celkově jsem byl jeho úrovni zklamán, možná mě měl varovat nízký rozpočet 8 milionů dolarů a nízké hodnocení zde na ČSFD. Vše mi připadlo moc laciné a nezáživné, takže jsem byl zklamán a mé špatné hodnocení nezachránilo ani ono závěrečné překvapení. Spíše mi film připomínal klasickou vyvražďovačku ve stylu deseti malých černoušků. Sum sumárum, snímek Morgan ode mne získal jen jednu umělou hvězdu *.

Československý seriál Strážmistr Topinka se stal v roce 2019 jakýmsi volným pokračování jiného seriálu ze stejného prostředí s názvem Doktor Martin, což jsem přijal s povděkem a docela jsem se na další příběhy začal těšit. Dobrodružství příšerného doktora jsem totiž sledoval, i když mi prostředí ordinace a nemocnice nedělalo zrovna dobře. Naštěstí vše bylo vyváženo atraktivním prostředím valašských Velkých Karlovic, kde se seriál odehrával, pouze byl změněn název obce na Protějov. Hned po několika dílech jsem zjistil, že režisér Petr Zahrádka a scénáristé Tomáš Končinský, Štefan Titka, Tomáš Hodan, Hynek Trojánek, Tomislav Čečka ještě přidali na humoru a vytvořili tak velmi lehkou zábavu pro nás věrné diváky. Prim tentokrát hrál jediný představitel Protějovské ruky zákony, kterým nebyl nikdo jiný než policista Tomáš Topinka (Robert Mikluš), který v podhorském městečku řešil nejrůznější případy. Jednalo se o velmi lehké zločiny, jako krádeže a sousedské spory, až tedy na díl Zločin na tanečním parketu, kde došlo i na vraždu. Většinou se však jednalo o zábavné vyšetřování, ve kterých se sem tam mihla postava ze seriálu Doktor Martin, ale ty důležité postavy byly zcela nové. V úvodní epizodě byl noci z protějovské pošty ukraden bankomat. Strážmistr Topinka se vrhl se zápalem sobě vlastním do pátrání po zlodějích. Po několika neúspěšných pokusech o dopadení pachatelů to byla nakonec paradoxně Irena (Gabriela Mihalčínová), sestřička doktora Elingera (Miroslav Donutil), která Topinku navedla na správnou stopu. A dala mu tak šanci předvést se i před kolegy z ostravské kriminálky. V druhém díle do Topinkova domu i života se nečekaně vrátila jeho matka Marie (Veronika Freimanová), které vyhořel penzion, jenž provozovala, a přišla tak nejen o své podnikání, ale i o střechu nad hlavou. Svěřila se Tomášovi se svým podezřením, že její penzion někdo podpálil. Topinka započal vyšetřování a vybral si k tomu řadu nezvyklých metod, kterými chtěl postupně vypátrat možné podezřelé. Ale pátrání nikam nevedlo a iniciativy se nakonec ujala sama Marie, která vymyslela důmyslný plán vedoucí k odhalení skutečných pachatelů. A Topinka se v mezičase sbližoval čím dál víc s místní pošťačkou Lucií (Jenovéfa Boková). Ve třetím díle byla na můstku přes potok, přesně na hranici dvou policejních rajonů – Tomáše Topinky (R. Mikluš) z Protějova a jeho slovenského kolegy Ľubomíra Ostrého (M. Geišberg) ze sousední Brehové – nalezena mrtvola ovce. Konkurenční dvojice policistů zjistila, že nejde o první případ, a vydala se po stopách masového ovcovraha. K objasnění případu pomohla nakonec konzultace s ne zrovna vstřícným doktorem Martinem Elingerem (M. Donutil), Irenin (G. Marcinková) rázný zásah a postřeh Topinkovy matky Marie (V. Freimanová). Ve čtvrtém díle z ordinace Martina Elingera zmizely kyvadlové hodiny. Topinkova stopa mířila za majitelem muzea kuriozit v nedalekých Zábředlicích (Pavel Nový). Během vyšetřování ale zjistil, že bude muset opět nedobrovolně spojit své síly se slovenským kolegou Ostrým (M. Geišberg). Po sérii dramatických nedorozumění a zběsilé honičce byl nakonec odhalen překvapivý pachatel krádeže Elingerových hodin a Tomáš Topinka se tak mohl úspěšně revanšovat doktoru Martinovi. V pátém díle Protějovský starosta Brůžek (Miloš Vávra) dal dohromady fotbalovou jedenáctku a chystal se na zápas s týmem ze sousední Brehové. Klíčový hráč domácího týmu, starostův syn, měl ale před zápasem zdravotní potíže, kvůli nimž skončil v nemocnici. Topinka (R. Mikluš), který fotbal nehrával, jej měl nahradit. Když dorazil ale na zápas, zjistil, že místní fotbalový tým byl pravděpodobně otráven. Hlavním podezřelým byl samozřejmě tým soupeřů. Topinkovi se ale nakonec s pomocí doktora Elingera a díky informacím od lékárnice Kunešové (M. Steinmasslová) podařilo odhalit skutečný zdroj a překvapivou příčinu vyřazení protějovského fotbalového týmu ze zápasu.V šestém díle byl v ostravském klubu je zavražděn protějovský podnikatel Čihák. Vyšetřování případu se ujal major Hrubý (J. Bartoška) a jeho kolega Vébr (Marek Taclík) z ostravské kriminálky. Podezření padlo na dvojici protějovských podnikatelů, kteří stejně jako Čihák obchodovali s lihem a v poslední době mezi sebou vedli konkurenční boj o zakázky do zahraničí. Mezitím se celý Protějov připravoval na tradiční Sousedské slavnosti. Major Hrubý oslovil Topinku, aby byl kriminalistům nápomocen při jejich sledovací akci během slavností. Do průběhu Sousedských slavností ale zasáhl nájemný vrah, který chtěl zabít dalšího z dvojice podezřelých podnikatelů. A byl to právě Topinka, který se odhodlal zasáhnout a za dramatických okolností nejen zneškodnit vraha, ale i zachránit milovanou pošťačku Lucii. V sedmém díle byla na jedné z protějovských křižovatek slavnostně instalována figurína policisty s podobou Tomáše Topinky, která měla zpomalovat dopravu. Ale figurína hned první noc po instalaci zmizela a Topinka se pustil do pátrání. Nebyla to ale zdaleka jediná věc, která se v Protějově ztratila. Někdo kradl zdánlivě nepotřebné staré věci a na místě zanechával pokaždé stejný vzkaz. Vše se začalo vyjasňovat ve chvíli, když starosta prodal jeden místní starý dům, o který měla zájem Marie pro své podnikání i major Hrubý na důchod, neznámému kupci z Bratislavy. Topinka přišel na to, že motiv ke koupi této nemovitosti vede do historie Protějova a odhalil nečekaného pachatele krádeží. V osmém díle si Marie Topinková otevřela penzion, ve kterém si major Hrubý doživotně pronajal pokoj k užívání. Jednou ráno Marii probudil rozezlený soused Robert Fiala (V. Kopta), kterému někdo zničil bicí v jeho nedaleké zkušebně. Na místo přijel přivolaný Tomáš Topinka a začal vyšetřovat. Z výpovědí svědků vyplynulo, že Robertovo hraní na bubny bylo pro mnohé sousedy včetně Marie, majora Hrubého a dalších hostů penzionu nesnesitelné. Jedna z ubytovaných, paní Nosková, byla ale přesvědčena, že se v penzionu dějí ještě mnohem horší věci. Z vedlejšího pokoje zaslechla rozhovor o vraždě. Okruh podezřelých, kteří mohli Fialovy bubny úmyslně zničit, se postupně zužoval a odhalení skutečného pachatele bylo pro všechny naprosto nečekaným překvapením. V devátém díle byla ve vlaku mířícím do Protějova ukradena vzácná historická známka jednomu z cestujících panu Tyčkovi. Lucie Mazalová, která byla rovněž jednou z pasažérek, přivolala na nádraží Tomáše Topinku. Ten se iniciativně ujal vyšetřování případu, zadržel vlak, z něhož udělal místo činu a začal s výslechy. Nepříjemné bylo, že jednou z možných podezřelých byla právě i jeho Lucie. Navíc se opět setkal také s Klárou Volnou (E. Maximová), bývalou policistkou, kterou kdysi zatkl a která se do Protějova vracela po propuštění z vězení, a to celou situaci ještě zkomplikovalo. Případ se zamotával a na nádraží postupně dojela i Marie Topinková s majorem Hrubým. Ten navrhl, aby byla ve vagónu, kde k odcizení došlo, provedena rekonstrukce. Lucie si s Klárou evidentně nepadly do oka a začaly mezi sebou soupeřit. Vzácná známka byla nakonec náhodou objevena, ale rozuzlení celé zapeklité krádeže mělo ještě úplně jiné, nečekané vysvětlení. Asi nejslabší díl pro mne byl ten desátý, v němž měl správce CHKO Radek Horák (T. Jeřábek) vidění – zářící lesní přízrak ho varoval, proto narušil lov místních myslivců a svým poněkud expresivním chováním poskytl Topinkovi důvod, aby ho odvedl na vyšetření k doktoru Martinovi. Elinger jej prohlédl a doporučil Tomášovi, aby s Radkem raději přes noc zůstal u něj doma, kdyby se jeho stav třeba náhle zhoršil. V noci u Horáka na zahradě oba probudil světélkující přízrak. Vypadalo to, že Horákovo vidění bylo skutečné. Tomáš se neznámý objekt pokusil dokonce natočit kamerou, aby měl důkaz pro ostatní. Když pak další den s Lucií projížděl záznam, ukázalo se, že to bylo svítící divoké prase. Topinka se rozhodl sabotáž se světélkujícím prasetem řešit a zahájil pátrání. Podezřelý byl pytlák ze sousedních Zábředlic i podnikatelka Šindelářová, kteří se poměrně nedávno dostali s Radkem do konfliktu. Topinka vyhlásil policejní akci, které se účastnili i místní myslivci a také Lucie, která nakonec svítící prase k překvapení všech zastřelila. Zbývalo už jen odhalit, komu stálo za to nebohé zvíře natřít barvou a vysílat ho do noci strašit v lese. V jedenáctém díle se při příležitosti chystané výstavy o Protějově zjistilo, že v místní knihovně byla odcizena památná medaile Františka Josefa I. Podezřelá je v prvé řadě nová knihovnice Klára Volná, která se vrátila teprve nedávno z vězení a střídala do důchodu odcházející knihovnici Zdenu. Případu se opět ujal se zápalem sobě vlastním Tomáš Topinka. Výslechy všech, kteří byli v inkriminovanou dobu v knihovně, ale nepřinesly žádný pokrok v pátrání. Ukázalo se, že okruh podezřelých může být díky hojně navštěvovanému čtenářskému kroužku, který vedla v knihovně právě Klára, daleko větší. Ten navštěvovali převážně muži, kterým Klára imponovala. I přesto ale mnozí Protějované považovali Kláru stále za potenciální zlodějku. Zjistil se rovněž, že Kláře kdosi posílá i výhružné dopisy. Topinka si myslel, že jejich autora vypátrá podle identifikace písma. Ke všemu se ještě v penzionu Tomášovy matky Marie objevila podivná dáma, která už na pohled svým jednáním vzbuzovala podezření a Tomáš zjistil, že se ho dokonce pokouší sledovat. Ve dvanáctém díle byl v protějovském kostele odcizen jeden z barokních obrazů s vyobrazením Křížové cesty. Krádež vyšetřoval nadporučík Vébr z ostravské kriminálky a Topinka, jenž mu asistoval, začal s výslechy místních spoluobčanů. Vébr zatím zpovídal lékárnici Kunešovou, která večer před krádeží hrála s farářem v kostele vědomostní kvíz. Odcizený obraz se záhy našel v zastavárně. Policisté tam dokonce nalezli téměř polovinu obrazů z křížové cesty, které zde údajně donášela nějaká žena. Při srovnání maleb se ale zjistilo, že v kostele visí už jen jejich nepříliš povedené kopie. Farář při výslechu tvrdil, že o ničem nevěděl. Lucie pak Tomášovi poradila, aby ohledně padělaných kopií kontaktoval svého bratra Reného. Ten mu vytipoval možného podezřelého falzifikátora – výtvarníka Kabáta. Topinka s bratrem malíře navštívil a viděl, že zrovna maluje další z obrazů z cyklu křížová cesta. Ten se ale bránil, že to dělá na zakázku. Topinka musel tedy vypátrat skutečné objednatele. Nakonec přece jen přišel na jednu stopu a dostal také nabídku do Ostravy na kriminálku. Ve třináctém díle byl Topinka zdrcen, že Lucie odmítla jeho nabídku k sňatku. Tomášovy nevyužité snubní prstýnky ale nakonec použil major Hrubý a požádal Marii o ruku. Lucii navštívil její manžel Mojmír Máslo, který chtěl dceru Rozárku do své péče a od Lucie alimenty. Mezitím už Marie rozjela přípravy na svatbu, což Tomáše poněkud překvapilo, stejně jako nabídka od Hrubého, aby mu šel za svědka a vzal do úschovy svatební prstýnky. Lucie chtěla s Tomášem nutně mluvit, ale Topinka se setkání vyhýbal. Večer se náhodou v hospodě seznámil Mojmír s Tomášem a oba si postěžovali na své životní trable se ženami. Ve skutečnosti si ale Máslo potřeboval Topinku jen otestovat. Další den volala Lucie Tomáše, aby jí přijel na pomoc právě s manželem. Tomáš se tak nečekaně všechno dozvěděl a musel řešit Máslovo obvinění, že byl Lucií napaden. Jenže do toho zjistil, že mu byly odcizeny prstýnky pro Marii a Hrubého. Nastal den svatby a na Tomášovi bylo, aby našel nejen ztracené prstýnky, ale především vyřešil pro Lucii, Rozárku i sebe problém s Mojmírem Máslem. Skoro všechny díly byly pro mne zajímavé a celkem i vtipné, takže jsem těch něco přes 50 minut u každého dílu vydržel. Z dalších rolí bych jmenoval postavy filmového komisaře Majera (Tomáš Hanák) a jeho pomocníka strážmistra Štrose (Robert Nebřenský), kteří byli Topinkovým vzorem, i když sami pouze hráli své role ve filmu. Suma sumárum, seriál Strážmistr Topinka ode mne získal tři topinkové hvězdy ***.

Československou komedii „Já to tedy beru, šéfe...!“ z roku 1977 jsem viděl poprvé jako školní dítko někdy v osmdesátých letech 20. století na obrazovce prvního programu ČST a matně si vzpomínám, že se mi už tehdy film líbil. Proto jsem se na něj o pár let později podíval znovu a po převratu v roce 1989 asi ještě jednou, ale od té doby moje oči na dvojici náborářů Luděk Sobota a Petr Nárožný nespočinuly. V zájmu objektivního hodnocení a napsání důvěryhodného komentáře jsem se rozhodl podívat se něj znovu a po uplynutí 92 minut jsem svého rozhodnutí nijak nelitoval. Vše začalo založením Výzkumného oddělení náboru pracovních sil v Pragokovu, což měli na svědomí Láďa Pitras (Luděk Sobota) a Oto Vacák (Petr Nárožný). Pro získávání pracovníků nedostatkových profesí si oba náboráři vypracovali účinné, i když často až nelegální metody. Svářeče Niederleho (Karel Augusta) například tajně sledovali, až se jim podařilo nahrát na magnetofon jeho roztoužené namlouvání kolegyně Aničky Vitlichové (Hana Brejchová). Hrůza z žárlivé manželky Boženy (Dana Hlaváčová) snadno Niederleho přiměla k nástupu do Pragokovu. Vhodné topiče pro nepřetržitý provoz získali náboráři v manželském páru Nyklíčkových, jejichž spory by mohly brzy přerůst v násilí - žena (Božena Böhmová) nastoupila na denní a muž (Jiří Lír) na noční směny. Láďova žena Renáta (Iva Janžurová) musela opustit práci v propagaci. Hrozilo, že jim její jedovatá matka (Marie Rosůlková), hlídající syna Ivánka, zničí rodinu. Renatin šéf Saša Paul (Josef Větrovec) ji nerad propustil, ovšem za podmínky, že za sebe sežene náhradu. Pitras sehnal na její místo nepohlednou Myriam Hornovou (Alena Vránová). Brzy se ukázalo, že jde o ženu atraktivní, používající zošklivují převlek jen jako ochranu před žárlivým ex-manželem (Milan Neděla). Renáta na ni začala záhy celkem bezdůvodně žárlit, i když jí samotné dělalo dobře dovření jejího kolegy Filipa Vaněčka (Lubomír Lipský). Temperamentní jeřábnice Križuchová (Jana Kasanová), úspěšně přetažená do Prahy z Popradu, se rozhodla svést usedlého plešatého Vacáka. Ohrožené manželské štěstí Pitras i Vacák nakonec úspěšně zachránili, ale jen za cenu velkých ústupků vůči Vacákově manželce Květě (Míla Myslíková). Podlehli však vydírání náborářů z konkurenčního podniku Vogela (Václav Lohniský) a jeho spolupracovníka (Vladimír Hrubý), kteří si jejich metody pečlivě zdokumentovali. Napříště z Pitrase a Vacáka budou po přeškolení zedník a pokrývač a ředitel Pragokovu Richter (Zdeněk Dítě) tak přišel o dva výborné náboráře. Film tak trochu nešťastně skončil, ale celkově jsem z něj měl dobrý dojem a velice jsem se pobavil. Vzhledem k tomu, ve kterém roce scenárista a režisér Petr Schulhoff snímek Já to tedy beru, šéfe…! natočil, snese i v 21. století srovnání s jinými českými komediemi, které této mnohdy dokonce ani nesahají po kotníky. Za mně tedy velká spokojenost ! Suma sumárum, komedie „Já to tedy beru, šéfe...!“ ode mne získala čtyři náborářské hvězdy ****.

Snímek Dračí války jsem vlastnil mnoho let na DVD, avšak celou tu dobu jsem se na tento korejský film s několika málo americkými herci nepodíval. Nejsem totiž příznivcem epických příběhů a fantasy filmů, nicméně jsem se rozhodl dát dračímu příběhu šanci a jednoho večera se jeho děj objevil na obrazovce naší televize. Vše začalo představením Ethana Kendricka (Jason Behr), který se živil jako reportér jedné amerického televize. Jednoho dne se nachomýtl k záhadné události, která mu připomněla 15 let starý zážitek z dětství, kdy se svým otcem přišel do obchodu starožitníka Jacka (Robert Forster). Zde Ethan otevřel záhadnou truhlici, která se rozzářila modrým světlem. Překvapený Jack mu pak prozradil, že je její původní majitel Haram, znovuzrozený, aby chránil korejskou dívku Yuh-Yi-Joo před hadím monstrem Burakim, které se chce stát drakem, k čemuž potřebuje dívčinu sílu. Tehdy také Ethan dostal od Jacka Haramův medailon a dozvěděl se, že Yuh-Yi-Joo se nyní jmenuje Sarah a žije v Los Angeles. O patnáct let později si díky tomuto příběhu uvědomil, že se Buraki skutečně vrátil a s pomocí nedůvěřivého kamaráda a kameramana Bruceho (Craig Robinson) začal Sarah hledat. Zjistil, že se jmenuje Davisová, a pochopí, že není sám, kdo po ní pátrá. Nakonec ji našel v nemocnici a dostal se k ní díky Jackovi, který se vydával za doktora. Vzápětí však budovu napadl Buraki, nicméně se Ethanovi podařilo dívku dostat na poslední chvíli do bezpečí. Vysvětlil jí, kým je, kdo je ona i o co vlastně jde, a s pomocí hypnoterapeuta (Holmes Osborne) jí pomohl obnovit vzpomínky na život nešťastné Yuh-Yi-Joo (Hyojin Ban Narin). Energie, uvolněná jejím tělem během hypnoterapie však přilákala monstrum, které zničilo dům a pronásledovalo dvojici v ulicích města. Jack sice varoval Ethana, že Yuh-Yi-Joo musí naplnit svůj osud a zemřít, Ethan ji ale chtěl chránit za každou cenu. Situace se zhoršovala a když monstrum napadly armádní vrtulníky, povolal Buraki znovuzrozenou Atroxovu (Michael Shamus Wiles) armádu dávných humanoidních rytířských válečníků, která vstoupila do města, připravena pomoci hadímu monstru v boji s americkou armádou. V ulicích se rozhořela krutá bitva mezi lidmi a zloduchy, kterým pomáhali malí okřídlení draci se odpalovači raket na zádech. Navzdory ztrátám tato armáda přemohla lidské síly, zatímco Ethan a Sarah unikli z města, ale následně je Bulcos zajali a odvezli do pevnosti uprostřed temné pouštní krajiny. Tam se Buraki vynořil, aby se zmocnil Sarah, když najednou Ethanův medailon uvolnil energii, která zničila armádu Atrox. Ethan se poté pokusil zabránit Burakimu v zabití Sarah, ale byl drakem sražen. V tu chvíli se se z pevnosti vynořil Dobrý Imoogi, kterému měla moc v Sarah udělena a napadl Burakiho. Oba draci pak svedli několikaminutový souboj a vypadalo to, že zlo vyhraje. Buraki znovu přiblížil k Sarah, která se obětovala a dala svou sílu dobrému drakovi, který pak zvítězil a stal se nebeským drakem. Následně se ze Sarah stal duch, jenž Ethanovi řekl, že zase setkají a že se budou stále milovat. Pak drak odletěl na nebesa a také Sarah zmizela mezi mraky. Vzápětí se za Ethanem objevil Jack a připomněl mu, že „dostali velkou čest“, aby se zúčastnili této transformace, a zmizel. Ethan po zašeptání „Sbohem starému muži“ odešel do pouště a byl konec. Byl jsem rád, že jsem konečně věděl, proč je čínský drak natolik podobný svým tělem "hadovi", ale jinak se mi film vůbec nelíbil. Bylo v něm sice mnoho digitálních efektů, které by mne o deset let dříve jistě oslnily, ale z dnešního pohledu už jen toto nestačilo, aby mne více zaujaly. Film měl celkem 107 minut a už nejméně půl hodiny před koncem jsem se modlil, aby se objevily závěrečné titulky a já mohl jít spát. Pozitivní na tom bylo, že jsem neusnul už u televize, protože mne docela zaujal souboj americké armády s černými rytíři, ale to bylo asi tak všechno. Suma sumárum, snímek Dračí války ode mne získal jednu dračí hvězdu *.

Snímek 10 000 př. n. l. z roku 2008 jsem měl doma na DVD několik let, než jsem se rozhodl se na něj podívat. Nic jsem od něj neočekával, tyhle filmy z pradávných dob byly vždy zvláštní a navíc jsem si jej pustil protože jsem fakt už nevěděl, na co se mám dívat. Možná proto mne po počátečních rozpacích a pomalém rozběhu postupně začal čím dál více zajímat a nakonec z toho vylezlo lehce nadprůměrné hodnocení. Ale nepředbíhejme. Snímek se logicky začal odvíjet v období kolem roku 10 000 př.nl, kdy kmen lovců a sběračů zvaný Yagahl, žil v Uralských horách a přežíval díky lovu mamutů. Kmen byl veden lovcem, který zabil mamuta jednou rukou a získal tak Bílý oštěp, odznak šéfa kmene. S kmenem žila Old Mother (Mona Hammond) se šamanistickými schopnostmi. Když počet mamutů začal ubývat, vůdce vesnice našel jednoho dne mladou dívku jménem Evolet (Camilla Belle), která přežila masakr své vesnice, kterou podle staré matky napadli„čtyřnozí démoni“. Ti se měli v jejich vesnici objevit poté, co kmen Yagahl podnikne svůj poslední lov. Prorokovala, že kdokoli zabije vůdce démonů, získá Evolet i Bílý oštěp a stane se náčelníkem další vesnice. Kmen věřil, že „démoni“ jsou mamuti, jejichž návrat je zachrání před hladověním. Šéf nevěřil proroctví a odešel najít mamuty. Svůj bílý oštěp a syna D'Leh (Steven Strait) svěřil do péče svého přítele Tic'Tica (Cliff Curtis ), který neměl prozrazovat důvod jeho odchodu. Zbytek kmene, včetně D'Lehova rivala Ka'Rena (Mo Zinal) věřil, že D'Lehův otec byl zbabělec a uprchl. Postupem času se do sebe D 'Leh a Evolet zamilovali a uběhlo mnoho let. Když se mamuti konečně vrátili, D'Leh lovil s muži kmene pod vedením Tic'Tica a dokázal jednoho zabít náhodou, čímž neúmyslně vyhrál Bílý oštěp i manželství s Evolet. Vesnice věřila, že se proroctví Staré matky naplnilo, ale D'Leh sžírala vina za to, že Bílý oštěp nezískal spravedlivě. Poté, co mluvil s Tic'Ticem, vzdal se tohoto symbolu a manželství s Evolet. Následující den napadli tábor lupiči na koních, zajali Evoleta a několik dalších a zabili mnoho lidí z kmene. D'Leh, Tic'Tic, Ka'Ren a mladý chlapec Baku (Nathanael Baring) se rozhodli zachránit svého spolubojovníka Yagahla, ale Evolet byla znovu chycena s Ka'Renem a Bakuem během útoku nebezpečných dravých ptáků na otroky a Tic'Tic byl zraněn. Při lovu spadl D'Leh do jámy neboli hluboké pasti na chytání mamutů. Ta se záhy začala plnit vodou kvůli dešti a v tom si mladík všiml, že dole je s ním šavlozubý tygr, kterému hrozilo utopení. D'Leh se rozhodl ho zachránit a tygr pak utekl pryč. Následně se Tic'Tic zotavil a společně se vydali do vesnice, ve které se dozvěděli o proroctví od Naku, dalšího kmene, když se zde objevil tygr a zachránil oba před zabitím. Podle pověsti kdokoli mluví se šavlozubým tygrem, pomůže osvobodit jejich lidi. D'Leh si uvědomil, že proroctví je o něm, když přišel tygr, kterého zachránil, a odmítl ho zabít. Také se dozvěděli, že D'Lehův otec (Kristian Beazley) byl hostem Naku a jejich vůdce Nakudu (Joel Virgel), dokud nebyl zajat otrokáři a Tic'Tic konečně D'Lehovi odhalil, proč jeho otec odešel. Několik kmenů se spojilo, aby pronásledovali lupiče pod vedením s D'Leha. Po dlouhém putování našli lodě, na kterých drželi zajatce a aby je dostihli, museli projít pouští do neznámé země, ze které se vyklubal Egypt. Ten byl ovládán tajemnou postavou známou jako „Všemohoucí“, vysoký muž s modrýma očima, který se oblékal do dlouhých bílých šatů a skrýval se za závojem. Byl to poslední ze tří králů a poslední z Atlanteanů. Unesení lidé zde pracovali jako otroci při stavbě pyramidy. Válečník Warlord (Affif Ben Badra), který unesl Evolet, se snažil ji donutit, aby ho milovala. Okamžitě se ale dozvěděl Všemohoucí a tak ho nechal zatknout. Během nočního průzkumu se D'Leh dozvěděl o Všemohoucím a o osudu svého otce, který zahynul jako otrok. Vzápětí byli průzkumníci spatřeni strážemi, kteří byli zabiti Tic'Ticem, ale jeden z nepřátel jej ještě stihl bodnout a následně muž podlehl svému zranění. Jeden kněží (Farouk Valley-Omar) věřil, že Evolet je předurčena zabít Všemohoucího,na základě jizev po biči na jejích rukou, které náhodou odpovídaly hvězdám, které nazývaly „Mark of Hunter“ a starověkého proroctví, které předpovídalo pád jejich civilizace. Všemohoucí si uvědomil, že Evolet je pouze ženou skutečného lovce. D'Leh zahájil povstání mezi otroky a zabil mnoho vojáků všemohoucího, i když byl Ka'Ren přitom zabit. Všemohoucí nabídl Evolet a další lovce D'Lehovi výměnou za to, že zruší svou vzpouru. D'Leh předstíral přijetí, ale Všemohoucího zabil vzápětí kopím. Během následující bitvy byla Evolet zabita válečníkem, který pak byl zabit D'Lehem, ale dívka byla probuzena k životu, když se pro ni stará matka sama obětovala. Když byl Všemohoucí mrtvý a jeho civilizace zničena, Yagahl se rozloučil s ostatními kmeny a vrátil se domů se semeny, které jim dal Naku, aby mohli začít nový život. Tak se vlastně z lovců stali zemědělci a tak nějak jsem z filmu cítil ještě další myšlenky s poselstvím, který mi však pořád unikaly. Když začalo povstání, vzpomněl jsem si na jeden díl oblíbeného seriálu Hvězdná brána, v němž populární čtveřice cestovala časem do starého Egypta, v němž mělo dojít zrovna k povstání a svržení falešných bohů. Zvláštní náhoda, že ? Když to tak vezmu kolem a kolem, po přežití první půlhodiny to byl celkem slušný film režiséra Rolanda Emmericha a po 109 minutách jsem byl s jeho kvalitou průměrně spokojen. Na závěr bych si ještě dovolil poznámku, že mamuti byli opravdu o hodně větší než dnešní sloni a nejlépe to člověk zjistí v brněnském muzeu Anthropos. Suma sumárum, snímek 10 000 př. n. l.ode mne získal tři předpotopní hvězdy ***.