Recenze (579)
Himitsu no hanazono (1997)
Příjemná komedie o jedné dost podivné holce pro kterou v životě hrají prim pouze peníze a způsob jak se k nim dostat. Nikdy bych neřekl že to může být taková hlína :) a Naomi Nishida je skvělá.
Čtvrtý druh (2009)
Neskutečně promarněná šance. Jako fanoušek X-Files a "únosových" témat jsem se na ten film neskutečně těšil, ale během sledování se mi otvírala kudla v kapse. Nejhorší na tom je že to mohl být fakt výborný film. Osunsanmi zvládá navodit atmosféru naprosto v pohodě a v některých chvílích se opravdu dostavuje ono potřebné mrazení v zádech. Jenže pak přijde záběr, který nám ukazuje "skutečný" předobraz události, kterou už jsme jednou viděli, nebo se rovnou rozdělí a sledujeme je zároveň. A já se ptám doprdele proč?! Přišlo mi to jako by si autoři předtím než dostali Millu na plac řekli že natočí levný "found footage" ala Paranormal Activity a pak najednou někomu došlo že když tam nebude nějaká ehm hezká baba (nevím jak moc tohle Milla splňuje, ale budiž), tak to lidi nepřitáhne a vytvořili "half found footage" (novej žánr :D). I přes tyto nedostatky to pár kvalitních míst má a pokud si příšte režisér ujasní co chce natáčet, tak věřím že je se na co těšit, proto za tři.
Stealth: Přísně tajná mise (2005)
Je úsměvné jak fanboyové Michaela Baye jsou schopní těm jeho sračkám dávat nestále absolutní hodnocení a přitom je tento film sice hloupostí zhruba na stejné úrovni, ale v zábavnosti a intezitě strká několik jeho posledních filmů do kapsy...
Jezero (1999)
Taková správně zábavná blbinka, kterou si sem tam pustím pro odreagování. Nic originálního to není, ale některý smrťáky a hlavně hlášky (skvělej Oliver Platt) stojej za to.
V moci ďábla (2005)
Dlouhou dobu volám po kvalitních duchařských hororech a při tom se mi jeden z nejlepších válel doma a já jej pořád odstrkoval na později... No necháme to být. Filmu ve výsledném dojmu pomáhá to že je podepřen skutečnými událostmi, jasně většina z vás určitě ví jak to s takovými filmy chodí - tam se něco upraví, tady se něco přidá, nebo ubere a ve výsledku z toho může klidně vzniknout úplně jiný příběh, než jaký ve skutečnosti byl, ale to já hodnotit nebudu (stejně o původních událostech nemám ani páru). Scott Derrickson totiž natočil film, který svého mnohem staršího bratříčka (ano myslím Vymítače) o nějaký kousek překonává a to ve všech ohledech. Já totiž stále říkávám že autoři nemusí být nutně originální, ale když zajeté postupy složí do funkčního celku a dají do toho trochu ze sebe, tak může vzniknout film, který žánr může zase o kousek posunout. Soudní část je možná pro někoho nudná, předvídatelná a jako vata, ale mě se to takhle líbilo, lekaček moc není (a to je jedině dobře) ale když na nějakou dojde, tak to fakt stojí za to. No a obsazení se taktéž vydařilo. Doporučuji!
Americký gangster (2007)
Tak Ridley Scott nepřestává překvapovat, protože co dokázal vytvořit v American Gangster je jeden z nejlepších filmů co jsem ve svém životě viděl. Herecký koncert pánů Crowe/Washington (brácha ho Ridleymu asi na chvíli půjčil :D) kterým prostě musíte fandit oběma. Jeden naprosto neústupný a čestný policajt, proti zásadovému gangsterovi, který byl vyučen učitelem takřka k naprosté zločinecké dokonalosti. Tohle geniální dílo, které spojuje kulervoucí vizuály, vynikající hudbu (kterou jinak nesnáším o to víc si cením že do filmu zapadla bez jakéhokoliv problému) a znamenité herectví do celku tak excelentního že se může klidně stavět velikánům svého žánru a vlecčems je i překonává. Pokud bude podobnej masterpiece i Prometheus, tak říkám že se blíží úsvit sci-fi žánru a teď marně hledám šestou hvězdu.
Princ a pruďas (2011)
Gordon Green je mamlas...
Asterix a Vikingové (2006)
Takhle nasranej už sem fakt dlouho nebyl, velice děkuji za zničení jedné z nejlepších animovaných sérií...
Symptom Pandorum (2009)
Jó, tak tohle já můžu! Divák jako jsem já to nemá poslední dobou moc lehké, protože filmy podobného ražení jsou na pokraji vyhynutí a vyhlédávat alespoň trochu kvalitní zástupce tohoto žánru znamená brodit se spoustou hnoje, proto jsem se zrovna do tohodle fláku moc nehonil a jeho sledování často odkládal. Nakonec jsem byl příjemně překvapen.
Kung-fu mela (2004)
Oproti Shaolin Fotbal (na kterej je v úvodu lehkej odkaz) velmi slabý, sice hezčí a uhlazenější, ale stále slabý.