DJ_bart

pro všechny AI fetišisty.

Když už jsem si fakt myslel, že ani komiksové, ani televizní univerzum THE WALKING DEAD nám už prostě nemůže nabídnout nic kvalitního, tenhle velkolepej comeback Andrewa Lincolna aka Ricka Grimese mě přesvědčil o opaku.... TWD: THE ONES WHO LIVE totiž hned v první epizodě diváka vrhá do neskutečně intenzivního turbulentního emocionálního kolotoče – tedy pět let od doby, co Rick Grimes [ať už řečnicky nebo doslovně] zmizel do neznáma – a nechává ho vykoupat se v kaluži plný krve, potu a slz. Divák je tak svědkem toho, co všechno si musel náš starý známý vytrpět [nemluvě o Rickově temné minulosti, která měla výrazný dopad na jeho charakter], a skrze flashbacky osvětluje co všechno si museli naopak vytrpět jeho nejbližší. Do třetice všeho dobrýho je však divák i svědkem zcela nový kapitoly celý TWD franšízy, která doslova redefinuje vše co jsme doposud znali a přepisuje tak samotný pravidla hry.... Tvůrci se [stejně jako Rick Grimes] poučili ze svých chyb z minulosti [viz. episode insider], respektive chyb při psaní scénáře původního [a mnou neméně milovaného] TWD seriálu. Inu, i mistr tesař se někdy utne, říká se, jelikož tvůrci vložili do tohohle masivního projektu všechnu svoji snahu, a představují koncept zombie post-apokalypsy v podobě anti-utopické vize, kde je "blahobyt zbytku lidské civilizace / právo a pořádek" dáváno na první místo před vším ostatním, včetně lidskosti a svobody – což je nejenom prosím pěkně prapůvodní motiv celýho zombie subžánru jako takového a kulturního odkazu George Romera [samotného tatínka tohoto žánru], ale zároveň i stěžejní myšlenka původní komiksový předlohy od Roberta Kirkmana.... Ricka Grimese tak po celých 5 letech potkáváme jako zlomeného [a konečně bezrukého! ;) ] muže s post-traumatickým stresovým syndromem a dobrovolníka Občanské republikové armády, který nemá co ztratit, a jehož jediným životním posláním je [krom útěku na svobodu] boj proti hlavnímu smrtelnému živlu: nemrtvým. To vše je zároveň umocněno precizní filmařinou, která stírá pomyslnou hranici mezi čistě seriálovým a filmovým formátem. Finále je sice trochu uspěchané alá deus ex machina, ale to nemění nic na faktu, že jde fakt o prvotřídní comeback Ricka Grimese se vší parádou, na který si jakožto milovník TWD univerza fakt nemůžu stěžovat, a který jsem si fakt užil.... 9 helikoptér z 10

"I fucking hate people." ___________ Výborná katastroficko-apokalyptická satira o black-outu/civilizačním kolapsu na pozadí idylky amerického venkova, která je přitažená za vlasy natolik, až je zároveň děsivě hyper-realistická. Casting perfektní; budování napětí skrz drobné náznaky a paranoiu je fakt mistrovský; režijně a řemeslně bravurně zvládnutý. Sam Esmail ví, jak divákovi zamotat hlavu nejmíň o 360 stupňů.... tož abych začal před koncem světa sledovat Přátele, haha.

tak scenáristicky debilní až je to bohužel pravda...

Vzhledem k renomé legendy jménem Bob Marley jde o dost rutinní (hudební) biopic bez výrazný dramaturgie či spádu, natožpak energie, což je fakt škoda vzhledem k tomu, jak feel-good tenhle biják ve skutečnosti mohl být. Promarněný potenciál....

Oslíkova odysea.

Pro jedny laciný dojení nostalgie, pro mě zase esence pojmu Star Wars. Ať už z hlediska příběhovýho či formálního [production values jako takový jsou naprosto dechberoucí], seriálová AHSOKA působí nejen jako nadstandard quality TV, jako spíš prvotřídní televizní blockbuster se vším všudy, který vzdává perfektní tribute Clone Wars a Rebels, a zároveň počin, který nápaditě ohýbá reálie Star Wars mytologie jako takové. Casting sedí jak prdel na hrnec, chemie mezi herci funguje na výbornou, no a comeback Haydena Christensena jakožto mladého Anakina je hotovej dream cum tru.... AHSOKA je zkrátka důkazem, že tahle franšíza má stále obrovskej potenciál co nabídnout a já se jen a jen těším na druhou sérii.

Absolutní extrém.... Sedmý díl legendární akční franšízy Mission Impossible se sice drží schématu předchozích dílů, ale tak poutavě, mistrovsky, a tak až moc na dřeň, že to fakt ani možný není. I v sedmém filmu dokáže Mission: Impossible přijít s něčím originálním, co v ní doposud ještě nebylo. Tentokrát sedmý díl fakt poutavě akcentuje - na první pohled celkem nudná, ale přesto aktuální - témata geopolitiky a umělé inteligence, a příběh sleduje pesimistického Hunta ve zběsilém víru událostí týkajících se těchto témat na pozadí konfliktu, který je víc osobní než kdy předtím... Všichni herci do svých rolí dávají veškerý svý maximum, ale zejména Tom Cruise je (jako ostatně vždy) absolutní legenda a chodící důkaz toho, že je posledním akčním hrdinou. Celý sedmý díl má rovněž neuvěřitelný dobrodružný nádech, jelikož za celou stopáž výprava vymění ihned několik exotických lokací - např. celá honička napříč Římem, kde jsou Tom Cruise a Hayley Atwell v poutech, má nehoráznej drive a dynamiku. O poctivém filmovém řemeslu radši ani nemluvě, jelikož s jakou dravostí, grácií a přitom neskutečně důvtipnou hravostí jsou pojaté akční scény (kde je absolutní minimum digitálních efektů, a naopak asbolutní maximum těch praktických) mi fakt hlava nebere.... M:I - DEAD RECKONING zároveň působí jako návrat k prapůvodní "mytologii" celé franšízy. Příběh na sebe vrství jeden zvrat za druhým, díky čemuž je divák v neustálým napětí a tudíž neví, co je lež, a co zase pravda. Snímek nejen na příběhové či formální bázi bravurně využívá klišé a tropy jak akčního žánru, tak celé franšízy jako takové. A když už si myslíte že vás tenhle film už ničím nedokáže překvapit, opak je pravdou a v ten nejmíň očekávatelný moment vás každý další zvrat zvedne ze sedačky víc než kdy předtím. Úvod je sice svým tempem pomalejší a víceméně "kecací a vysvětlovací", přesto jde však o fakt bravurní expozici, a ihned potom se film rozjede jak vlak, který nejde za žádnou cenu zpomalit, natožpak zastavit.... Mission Impossible - Dead Reckoning tak demonstruje, jak se mají točit plnohodnotný moderní blockbustery, a dokazuje, že série Mission Impossible je pomyslný etalon akčního žánru. To vše a nejen to dělá z tohoto akčňáku takřka tříhodinovou bombastickou adrenalinovou jízdu, která fakt nemá nejen v rámci akčního žánru, ale i v rámci hollywoodských blockbusterů, sebemenší obdoby. Bravo.

"Nápad jistě dobrý. Výsledky nebyly dobré."

Asi nejlepší a nejzábavnější disstrack na komunismus a kapitalismus zároveň v podobě přetahovaný o licenci na kultovní hru Tetris na pozadí vrcholu Studené války.... Geniální politická satira podle skutečný události s neskutečně zběsilým tempem, dynamickým vyprávěním, audiovizuálně pestrou škálou originálních nápadů, hravou herní stylizací a charismatickým castingem [sympaťák Taron Egerton je s každým novým filmem stále větší hvězda]. TETRIS je zkrátka skvělým feel-good filmovým překvápkem, u něhož nemáte sebemenší šanci se nudit. Víc takových "videoherních" adaptací prosím!