Fancipal

Když máte za sebou 100 minut dlouhý film, jednoho z aspirantů na nejvyšší akademické ocenění ve světě filmu a v duchu si říkáte, že to byla příjemně strávená hodina a půl, ale bez jakékoliv přídané hodnoty, hlubší myšlenky, poselství nebo invence a tušíte, že jste již někdě něco podobného viděli a dlouhé minuty přemýšlíte, co vlastně napsat, tak není něco v pořádku, doufejme, že s filmem, nikoliv tvůrčími schopnostmi přispěvatele :) ...

Rozesmál bizarním příbehem, dojal skutečností, že i nepatrný akt odporu má smysl a zanechal za sebou pachuť hořkostí nad nikoliv vzdálenou historií a vikřičníkem amerických dějin. Moje neschopnost porozumět tehdejšímu myšlení lidí, dnes, ve věku našich prarodičů, je asi historicky příznačná a částečně logická. Přesto. Existence slušných a empatických lidí není vyjímkou potrvrzující pravidlo, ale žijícím a dýchajícím důkazem bigotnosti, arogance a omezenosti tehdejší společnosti. Film, který řekl na 130 minutové bázi víc, než řekne většina lidí za celý svůj život. Jeden z nejlepších snímků minulého roku, který ve mně, vyjma výše zmíněných pocitů, vyvolal také překvapení a úctu k dynamicky se rozšiřujímu hereckému rejstříku talentované Emmy Stone.

Talentovaná Michelle Williams klepe na dveře americké filmové akademie již potřetí. V životopisném příběhu Marylin Monroe - sexuální ikony amerického filmového průmyslu přelomu 50. a 60. let – rozhodně nejhlasitěji. Film v podstatě pojednává o banálním, krátkém letním vzplanutí mezi „božskou“ Marylin a panem bezejmeným. Nečekejte nic hlubokého, jediným silným článkem filmu jsou herci. Vyjma Michelle, o které již byla řeč, stojí za zmínku Judi Dench, Kenneth Branagh, Eddie Redmayne nebo Emma Watson. V konečném zúčtování se tak jedná o osvěžující, ikonickou, ale při hlubším pohledu bezobsažnou pseudobiografii, která je na povrchu, stejně jako její hlavní objekt plná třpytu a lesku, ale uvnitř se skrývá nulová tvůrčí invence a vypravěčská prázdnota bez jasné a ucelené vize.

Osazenstvo je možná každý rok stejné, šablona pořadu se taky pravidelně opakuje, vtípky možná ztrácejí na lesku, but I don´t care. Každý rok se těším na starou známou bandu fotogenických hvězd v perfektně padnoucích šatech. Podle Woodyho Allena, jedna velká šaškárna a nabídka čerstvého masa Hollywoodu, podle mně, jedna velká oslava filmu, jak pro herce, tak pro fanoušky. Díky.

V tomto případě Scorsese boduje naplno, plní si svůj osobní sen a prostřednictvím Huga vyjadřuje svůj respekt a bezmeznou úctu svým předchůdcům. Lidem, kteří neměli k dispozici nafukovací rozpočet, v záděch podporu mocných filmových studií a k ruce nejmodernější počítačové a technické vymoženosti. Stačí odvaha a odhodlání udělat krok do neznáma. A my, historickými začátky filmového průmyslu nepolibení diváci, odcházíme z "biografu" o něco znalejší. Díky Martine, ve dvou hodinách jsem měl možnost cítit tvou vášeň a lásku k fascinujícímu uměleckému oboru, který je předmětem zájmu milionů lidí, ale ve kterém má pouze hrstka vyvolených možnost měnit své nápady a sny ve skutečnost.

Píše se rok 2008, Gordon Geeko je propuštěn z vězení. Svět stojí na prahu nové krize, dcera o něj ztratila zájem, na finančním trhu se zvýšila koncetrace žraloků a svět pomalu vplouvá do své postdemokratické fáze. Doporučuji všem, kteří ještě neztratily iluze o funkčnosti a spravedlnosti demokracie. Ostatní, nestudenti ekonomie, se aspoň dozvědí, co, že ten morální harazd vlastně je. Too Big to fail ... Hell, yes

V roce 1987 postihla Spojené státy jedna z nejničivějších finančních krizí od druhé světové války. Datum Stoneova snímku tak není náhodné, pravě naopak, film se snaží o rexlexi hloubky, smyslu a hranic kapitalismu. Nejlepší Stoneův film jsem viděl už před lety, ale vzhledem k tomu, že jsem se chystal na prequel, považoval jsem za vhodné si trochu osvěžit pamět. Michael Douglas se do role bezohledného kapitalisty náramně hodí. Oscarovému Douglasovi zdatně sekunduje mladý a naivní učedník v podání Charlieho Sheena. Jelikož oblíbenou činností Olivera Stona je hra na americké svědomí, můžete očekávat kritiku tehdejší (dnešní) materialistické, pokrytecké a mocichtivé "elitní"společnosti (zejména červenokabátníků). Ok, svou původně zamýšlenou filipiku proti zkaženosti demokracie si nechám na jindy ... :)

Kontroverzní příběh nejmladšího mistra světa v těžké váze a zároveň, dovolím si tvrdit, jednoho z nejtalentovanějších boxerů všech dob. Mike Tyson se narodil s neuhasitelným plamenem v srdci. Jeho nepředvídatelná a výbušná povaha, nechuť k autoritám a nezkrotný temperament ho v životě srazily až na úplné dno. Film, reálně, bez obalu odkrývá nejtemnějšího části života slavné sportovní ikony, vysvětluje některé kontroverzní okamžiky a co je nejdůležitější, snaží se o introspekci, nikoliv katarzi jednoho z nejvýraznějších sportovců 20. století.

Profesionální moderátoři, široká plejáda zajímavých a erudovaných hostů v analýzách o aktuálních celospolečenských tématech. Moderní interaktivní pořad 21. století je odpovědí na lavinové se šířící proces globalizace a nových hi-tech technologií. Programová trefa do černého a zachycení moderních trendů zpravodajského oddělení České televize. Hvězdička navrch za kvalitní dramaturgii, která má stejně jako výběr hostů, vzestupnou tendenci.

Solidní "tragi"komedie o tom, jak s pár dolary v kapse projet neplánovaně celou Evropu. Scény jako ztvárnění Bratislavy nebo "volba papeže" nemají chybu ... jó ... a rockového krále Matta Damona si broukám ještě teďka.