Joe321

Standardní US komediální seriál, který z průměru vytahuje odpočinková atmosféra, nevšední prostředí a klasicky příjemný Ted Danson.

První - ojevitelská polovina filmu je naprsto uchvacující. A to především díky širokým záběrům z dálky, které dávají nekonečné poušti život a duši. Každý záběr má promyšlenou strukturu a cíl. Kinematografie je tady na svojí dobu nepřekonatelná a i dnes stojí nad většinu podobných pokusů. Druhá - politická polovina bohužel v tomto trošku ztrácí a zaměřuje se více na postavy a komploty, které podle mě nebyly zcela vykresleny, aby člověka vtáhly.

První série povedeným způsobem představila záhadnou mytologii, a ačkoliv se příběh začne vyvíjet oním ohraným konspiračním stylem (třeba jako nedávný Attact on Titan), tak stále mě držel vizuálem, napětím a i svou akcí. Bohužel druhá série nabízí občasnou akci v exponenciálním růstu - více nepřátel, lepší technologie bez větší inovace a příběh se nikam neposouvá. Navíc většinu série tvoří mnou těžko snášené polonahé holčičky, neustále hekající hlavní hrdinové a výkřiky jmen. To celé provázené oplzlými sexuálními narážkami.

A je to tu, daleko lepší pocit než po dokoukání Epizody VII. J.J. neudělá nic. Ten třetí akt je opravdu naprosto perfektní show. Tohle je svými detaily a propojeními velmi hodnotné rozšíření Star Wars světa.

Známým vždycky říkám, že podobný humor udělaný správně je stejně těžké napsat jako oscarový scénář. Jsem moc rád, že se do tohohle tvůrci Angie Tribeca pustili. Bohuže je zde vidět, že se tomu musí dát trochu více snahy. Trio Abrahamse a bratrů Zuckerů září dál a je vidět, jak dokonalí byli ve své práci.

I pro mě je San Junipero nejlepším dílem. A ne kvůli opravdu kvalitnímu scénáři a příběhovému vývoji. Ne kvůli originálnímu zasazení nebo slušným hereckým výkonům. Pro mě je nejlepším dílem kvůli jeho optimistickému pohledu na technologický pokrok (když nechám stranou ono negativní, stejně jako v příběhu). Toto Black Mirror naprosto opomíjí, a nabízí pouze smutnou až dystopickou budoucnost, vzdálenou či bližší. San Junipero vidí v budoucnosti to lepší - možnost naplnění osobních tužeb, dosáhnutí na odepřené - a ukazuje ho v nejjednodušší možné formě - lásce. Proto tato epizoda tolik vystupuje.

Nostalgie tady určitě funguje. Představení oné osmdesátkové hororové/dobrodružné atmosféry se povedlo a často tomu napomahá hudba. První tři díly jsou dostatečně tajemné a člověka nechávají tápat, kam se bude příběh odehrávat. Bohužel po nich už je naprosto zřejmé, o co jde, jak to dopadne a dorazí nuda. Scénář nenabídne v druhé půlce nic překvapujícího či inovujícího a divák nevzrušeně dojede do cíle. Trošku zklamání. Respektive ve formátu televizního filmu by Stranger Things fungovaly rozhodně lépe.

Perfektní nástupce Kokosů na sněhu pro novou generaci, ze kterého ale čiší osmdesátky až nevídanou silou. V půlce filmu jsem si uvědomil, že vlastně sleduji film z roku 2016. Ne jen díky kostýmům a hudbě, ale hlavně kvůli takové té klidné a příjemné atmosféře, kterou mě k sobě opakovaně táhnou právě Kokosy na sněhu. A myslím si, že balanc mezi humorem a dramatem, jejich míra a takt má Orel Eddie ještě lepší. Taron Egerton se předvedl. PS: Hezké přitakání... -"But now over to the bobsleigh event where the Jamaican team are trying to steal Eddie's..."

Nic není černobílé a jednoduché, jak se bohužel snaží Pilger naznačit. Pak se dopouští toho samého, co kritizuje - manipulace.

Teda... McQuarrie dotáhl Mission Impossible k dokonalosti. Očekávat od pátého dílu něco jiného než tradiční copy/paste asi mnoho lidí nenapadlo. Včetně mě. Perfektní tři scény: opera - protiklady násilí a hudby, Casablanca - poctivá a přehledná akční honička, závěrečný Londýn - komorní špionážní drama. Celkově opravdu prvotřídní špionážní thriller, který se od podobných ze 70. let liší jen novými technologiemi a více akčnějším zaměřením.