Zik2

Zvyšuji na hvězdiček. Pokud se řekne „stvoření světa“, jistě si velká část Čechů vybaví tento krásný a vtipný film... :-)

Když se sejde taková parta předních českých herců, obvykle to nemůže dopadnout špatně. Málokterý film dal národu tolik ustálených rčení, frází a vtipných hlášek. Ve scénách ze závodu jsem se až divil, že to soudruzi v 70. letech nezavřeli do trezoru.

Musím přiznat, že nerozumím téměř davovému odporu vůči tomuto filmu. Po stránce obrazové, technické, je natočen výborně. Vlastně je to po této stránce jeden z nejlepších českých filmů. Menzel poměrně dobře vybral herce (až na herečku s takovým slovenským přízvukem, až se zdá, že je to schválně) i lokace. Děj hodnotit nemohu, neboť ten je dílem Bomila Hrabala, ale domnívám se, že jej Jiří Menzel na plátno převedl důstojně.

Podle mě jeden z nejlepších německých německých filmů vůbec. Skvělá hořká komedie s hlubokým, důmysleným dějem (až na tričko Matrix v roce 1990, to mě opravdu dostalo). Vtipná a zároveň působivá upomínka hrůz i každodenního života evropského socialismu.

Mám těžké dilema. Ten film by si zasloužil pět hvězdiček, ale na druhou stranu byl dle mého názoru poměrně dosti slabší, než další dva díly - můj mázor podporuje i fakt, že Dvě věže nedostaly Oscara a na ČSFD mají „nejhorší“ hodnocení. Asi musím začít hodnotit přísněji... :)

Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla. V padesátých letech mistrná československá propaganda, troufám si říct, nejlepší ve východním bloku, silně připomíná George Orwella. Dříve jsem se na týdeník koukal jako na výmysly zlotřilých komunistů (což samotřejmě reportáže jsou) a snažil jsem se polemizovat s každým slovem. Pokojný západoněmecký lid protestuje proti novým německým nacistům, kteří zbrojí proti nebohému táboru míru, američtí imperialisté vraždí v Koreji, zlovolní francouzští kolonialisté páchají genocidu v Alžírsku, které chce shodit pouta kolonialismu, československý lid s radostí buduje socialismus a plní plán na 256 %, zatímco pošahaní švýcarští avantgardní umělci vystavují svoje matlaniny, které nazývají uměním. Teď už se jen bavím a kochám se genialitou propagandistů. Byly to ohromné bedny. Bohužel. V šedesátých letech (tedy v těch dílech, které vysílají teď) propaganda light, která už nemá pachuť politických procesů, naopak někdy ukazuje skutečné úspěchy, kterých jsme v šedesátých letech dosáhli.