Adiemus

Bezbřehá nuda. Nic víc, nic míň.

Škoda toho rozjuchaného hollywoodského závěru a skoro násilného happyendu. Ale i tak - zbývajících cca stopadesát minut za čtyři hvězdy stojí. Nicméně to není film, který bych si pustila znovu.

Kdyby se režisér a scénárista podle vlastních slov nesnažili zavděčit co nejširšímu okruhu diváků, mohl to být daleko lepší film. Takhle se nevyvarovali trapných momentů a skoro mi připadá, že v ukázce z "oscarového" filmu režisér nechtě parodoval sám sebe. Ovšem Kevin Kline si zaslouží minimálně dvě hvězdičky za civilní projev a bezchybně zvládnutou taneční kreaci.

Příběh byl převzat ze stejnojmenné knihy Ericha Kästnera a přesazen z Německa do Čech.

Do detailů propracovaný film s výbornými herci. Marcu Andrému Grondinovi věřím patnáctiletého i dvacetiletého Zaca. Jeden z mála filmů, kde herci v průběhu dvaceti let nevypadají pořád jako v prvním záběru. Typově perfektně sladění dětští představitelé s herci dospělých rolí. Perfektně vybraná hudba a nádherný příběh. Pokud někdo postihne mnohovýznamnost některých dialogů při prvním shlédnutí, tak klobouk dolů. Jinými slovy: tenhle film nemá chybu.

Až na rušivou hudbu, která úplně zkazila skoro symbolický poslední záběr, se mi film hodně líbil. Samozřejmě to není Hoří, má panenko anebo Lásky jedné plavovlásky, ale kdo by to taky po desetiletích v Americe čekal, že. Pořád jsem s obavou čekala, kdy Bardem vykouzlí svůj neodolatelný úsměv, díky kterému bych okamžitě začala omlouvat Lorenzovo jednání, ale nestalo se. Bardemův výkon ztrátu hvězdičky za hudbu vyvažuje.

Hluboké zklamání a důkaz o tom, jak je paměť zrádná. Měla jsem tento film v paměti jako výjimečný, ale s odstupem času dialogy příliš šustí papírem a už mě nezasáhly.

"Je to jen blbej gauč. To není život!" aneb kam se hrabou na Annette Bening Stepfordské paničky. Jinak v podstatě velice smutný film o konvencích a předstírání být nej-.

Všimli jste si téměř cimrmanovské postavy Christophera Marlowa? Český původ Toma Stopparda se zkrátka nezapře :-))).

Kdysi jsem dávala bezpodmínečně za pravdu Ondřejovi, teď ve mě tohle dílo (i v knižní podobě) vyvolává soucit s Arminem. Protože co jiného je fanatismus než maska, než strach být sám sebou? Zajímavé komentáře: Philippa, witch.